 Zloděj křičí: "chyťte zloděje!" Jak jinak by se dala charakterizovat dnešní situace, kdy se velkým hitem staly kampaně za legálnost SW, a hon na piráty začíná obtěžovat i platící uživatele - zákazníky. Za této atmosféry přichází na svět zajímavý verdikt Amerického soudu.
Jeho obsah je sice mnohým více než 20 let znám, ale jeho vyřčení na veřejnosti váženou institucí jako je soud čekal málokdo. O to smutnější je, že pravděpodobně nebude mít žádné následky. Z verdiktu mimo jiné totiž vyplývá, že, MS-DOS, program, který se stal základem začátku rozvoje počítačů, je ukradený - či minimálně jeho stěžejní části patří někomu jinému.
Co to v kontextu dnešní doby znamená? Že vznik a rozvoj jedné z největších firem na světě a bohatství jednoho z nejbohatších lidí na světě je spojeno s krádeží. Ano, těch firem, které dnes hlasitě sice často hlasitě volají "chyťte zloděje"!, na druhou stranu jako jednu z hlavních zbraní v boji proti konkurenci berou krádež. Přejděme však na počátek -o co tedy v kauze MS-DOS šlo ....
Píše se rok 1980 a do kanceláře Garyho Kildalla ve firmě Digital Research dorazili 3 pánové z IBM. Jejich šéfové jim dali v to době takřka nadlidský úkol. Do roka musejí uvést na trh osobní počítač, tedy to, co dnes známe jako PC. A tak přijeli do Digital Research, aby získali jeden z nejrozšířenějších operačních systému (OS) té doby známý pod názvem CP/M. V kanceláři ale Garyho Kidalla nezastihli a zlí jazykové vypráví historku, že přítomný firemní právník a Kildallova manželka nechtěli smlouvu podepsat bez něj. A tak se stalo, že pánové z IBM, pod tlakem svých nadřízených uzavřeli kontrakt s malou neznámou firmou s názvem Microsoft ze Seatllu. Její ředitel Bill Gates jim totiž slíbil něco, co vlastně v té době ani neměl. Slíbil jim Operační systém.
Za této situace potřeboval ambiciózní Bill Gates rychle operační systém sehnat. Svůj problém vyřešili pánové z Microsoftu velice rychle. Zakoupili QDOS (Quick and Dirty operating system) od Tima Patersona. Pro jistotu jej koupili i s celou jeho garážovou firmou, to by ostatně nebylo nic tak divného a špatného a až potud je vše OK. Zakoupený QDOS ovšem využíval aplikační rozhraní systému CP/M včetně prvních 36 funkcí a způsobu předávání parametrů. Některé byly pro jistotu přejmenovány ("Read Sequential" na "Sequential Read", "Read Random" na "Random Read"). Na QDOSu pak Microsoft v čele s Billem Gatesem postavil MS-DOS s tím, že vazby na CP/M byly zakamuflovány. Vědomě však Microsoft firmě IBM prodal něco, co bylo "Intelektuální vlastnictví" někoho jiného. V té době však těžko někdo mohl tušit, co to bude znamenat pro budoucnost včetně samotného Billa Gatese, který prostě řídil americkou malou softwarovou firmu a chtěl prorazit za každou cenu.
To, že se MS-DOS stal základem nejrozšířenějšího OS, Microsoft největší IT firmou a Gates nejbohatším člověkem, vděčí dvěma faktorům:
- MS-DOS se stal operačním systémem pro IBM/PC (později dominantní platformu)
- MS-DOS umožňoval spouštět aplikace pro tehdy velmi rozšířený operační systém CP/M. Právě kompatibilita s CP/M zajistila MS-DOSu hromadu aplikací do začátku.
A kompatibilita je přesně to, čemu se dnes Microsoft brání zuby nehty. Mohlo by se totiž stát, že tak jako mohli lidé se svými aplikacemi migrovat z CP/M na DOS, mohli by dnes odejít od Windows na jiný operační systém.
Celý tento příběh je po mnoho let známý. Nejsmutnější na tom je, že je oficiálně potvrzen soudem až dnes a v podstatě jen jakoby mimoděk (o samotný Microsoft u onoho soudu nešlo). Verdikt soudu totiž padl ve sporu Tima Patersona (QDOS), který zažaloval novináře a historika Harolda Evanse za jeho knihu „They Made America ..." ve které zpochybnil autorství MS-DOSu. Spravedlnosti bylo formálně učiněno zadost, nicméně pachuť zůstává. Gary Kildall, vynikající programátor, byl ovšem špatným bussinesmanem. Nikdy nesáhl po právním řešení a jediná jeho reakce byl sarkasmus:
„Zeptejte se Billa, proč kód funkce 6 končí znakem dolaru. To neví nikdo na světě, jen já."
Kildall zemřel roku 1994, když si poranil hlavu v jedné restauraci. Jeho smrt je dodnes nejasná. V lednu 1997 vyšel na poslední stránce SW novin velmi pěkný fiktivní otevřený dopis. Dopis, který mě chytil za srdce. Dopis, který si můžete přečíst zde.
Gary Kildall se tak spravedlnosti nikdy na tomto světě nedočkal. Až dnes, léta po jeho smrti, po mnoha letech, kdy se pravda více než tušila, dochází k víceméně formálnímu potvrzení a dokázání, že základy Microsfotu stojí na krádeži (ať v té době úmyslné, či nevědomé). Bill Gates těžko mohl tušit, kam ho jeho konání a prodej MS-DOS firmě IBM povede a dovede. Dnes, kdy takřka většina světových počítačů užívá software Microsoftu, kdy tato firma a tento člověk je navždy zapsán nesmazatelným písmem do dějin, se určitě těžko přiznává pravda. Bill Gates tak asi nikdy neřekne" „ Dámy a pánové, na začátku jsem nevěděl, musel jsem, ale neměl jsem, omlouvám se". Dnes už by toto přiznání Microsoftu ani Billovi nic neudělalo, i kdyby v té době náhodou nevěděl, co prodává. Formálně by si však Gary Kildall zasloužil byť posmrtnou, ale kýženou omluvu.
Firmu Microsoft oficiální potvrzení a uznání toho, že její základy stojí víceméně na krádeži, dnes už dnes těžko nějak poškodí. Pravda se stejně léta tušila a neumím si představit, jak by Bill Gates a Microsoft dnes byli hnáni nějak k zodpovědnosti. Tato skutečnost by jim však měla být připomínána pokaždé, když tvoří ceny za licence, pokaždé když představují nový protipirátský program a pokaždé když tvoří nějaký software. Každý den by si měli připomínat, komu za základy svého úspěchu vděčí a jak k němu přišli. Prodeje Windows se jim tím určitě nesníží. Sám Bill Gates je největším dárcem finančních prostředků na světě, žádný jiný člověk něvěnoval tolik peněz, co on. Nadace manželů gatesových stále funguje a pomáhá a za to patří určitě Billu Gatesovi velký dík.
Zdroje: Theregister.com a wikipedia.org
///EDIT by DD: Tento článek nemusí nutně odrážet stanovisko magazínu ddworld k této věci. Článek je názorem a komentářem jeho autora s korekturou mou (DD). Microsoft není jedinou firmou, kde se na minulost nedá pohlížet zrovna se ctí, smůlu má tu, že je největší, které se kdy s takovým začátkem podařil takový úspěch a tak se do ní nejvíce všichni opírají. MS a Bill Gates sice cosi koupil, ale při jeho znalostech programátora a znalosti tehdejšího softwaru (a znalostech jeho spolupracovníků) by bylo s podivem, kdyby si nápadnosti mezi tím co koupil a později prodal a tím co existovalo nevšiml. Každopádně Bill většinu peněz věnoval na dobročinné účely a to si zaslouží jen uznání. Skoro lze říci, že koupí softwaru Microsoftu přispějete prostřednictvím Billa Gatese na dobročinnost ;). Tento článek je ukázkou toho, že na každý (fakty podložený) názor je na ddworldu místo a pokud nějaký takový máte, určitě ho lze publikovat. Momentálně přes můj mail
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
, později budete moci přidávat článek do systému každý z Vás, který poté (ne)odsouhlasím a případně (ne)vydám ;) .
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
i kdyz uz jsem to vedel driv...
