První oficiálně PR představení v loňském roce ukázalo oficiálně architekturu FERMI zaměřenou na výpočty. Zklamání hráčů bylo veliké. NVIDIA nyní servíruje v podstatě to samé představení, jen z pohledu herních grafik. Pokud ale čekáte nějaké konkrétní reálné hodnoty a data k posouzení při nákupu grafik, budete opět zklamaní …

To nejdůležitější stále nevíme a to ostatní předkládá NVIDIA v teoretických úvahách, zabalené do líbivých čísel a marketingových chvástání. Alespoň trochu nás potěšil fakt, že NVIDIA bere vážně DirectX11. Pochopila, že zastávat názor, že když ho nemám, je DX11 k ničemu, který do teď zastávala, jí k ničemu nepomůže. GT200 grafiky jsou mrtvé, a nástup a přínos DX11 očividný a nezpochybnitelný. Za PR pózu o zbytečném DX11 (jen proto, že ho NV nemá a konkurence ano) sklízela NVIDIA posměch většiny hráčů i herních vývojářů. DX11 je tedy pro NV důležité a lehce o něm mluví, ačkoliv nemá na trhu jedinou DX11 grafiku a ještě pár týdnů (měsíců) mít nebude.

Od nové architektury a změn proti GT200 si NVIDIA slibuje hodně. Nás asi hodně zajímá, jak to bude s Tessellací. Té NVIDIA věnuje hodně slidů, bohužel tato část vzbudila ony výbuchy dušeného smíchu na CES od některých zúčastněných novinářů, kteří vědí, jak se věci mají – NVIDIA si maluje situaci až příliš na růžovo. Najdeme zde totiž i porovnání s HD 5870. Samozřejmě jsou to grafy NV a tak si GTX 380 nemůže vést špatně a údajně dosahuje o 60% vyššího výkonu v tessellací. Zde se NVIDIA chlubí, že má HW tesselaci pomocí 16 "Tesselátorů". V RV8xx je jen jeden. Jenže má to háček.

Samotná tesselace je poměrně nenáročný proces, se kterým se dá hodně manipulovat. To co dělá tessellaci náročnou jsou přídavný výpočty mnoha stínů a nových hran ve výrazně detailnějším modelu. NVIDIA a ATI se v přístupu k tessellaci liší a NVIDIA sice mluví o tom, že má 16 jednotek a ATI jen jednu, ale ve skutečnosti jsou tak rozdílné, že je nelze srovnávat, natož zaměňovat, takže to co zvládne ATI jednou jednotkou, na to musí mít NVIDIA 8-16 vyčleněných jednotek (fakticky to nejsou tesselátory), v některých ohledech může mít NVIDIA skutečně až 60% výkonový náskok (HD 5870 vs GTX 380), jenže pokud výrobci zvolí jiný způsob tvorby a přístupu k tessellaci a složitosti modelů a scény, bude náskok GTX 380 v tessellaci výrazně menší, třeba jen 20% (nebo taky žádný)a to je samozřejmě proti HD 5870 s jediným skutečným "tesselátorem" málo - jinými slovy Tesselátor u ATI je účinější, a omezení při tessellaci jde na vrub menšímu počtu výpočetních jednotek - ROP atd. FERMI má také o jednu miliardy tranzistorů více než RV870 a to se musí někde projevit.

Kromě toho rozdíly jsou i v jiných věcech a až reálné hry ukáží, koho přístup je efektivnější. Jinými slovy, na papíře to vypadá dobře, ale realita bude rozhodně horší a všichni to vědí. Nás těší hlavně ten fakt, že NVIDIA DX11 má včetně tessellace a tak vývojáři her nám snad budou tyhle novinky využívat a to jak u ATI podporovaných her, tak u NV podporovaných her a samozřejmě tessellace v DX11 je standardizovaná.

Pak NVIDIA zapracovala na AA. Asi víte, že 8AA dělalo GT200 velké problémy a i když měly karty dost výkonu, konkurence byla v tomto režimu prostě lepší. S tím totiž souvisela i podpora DX10.1, kterou HD 4000 grafiky ATI mají a NVIDIA GT200 ne. NVIDIA ale na AA zapracovala o nová architektura FERMI samozřejmě u vylepšené vlastnosti AA podporuje, protože samozřejmě automaticky s DX11 podporuje i vylepšení, která do této oblasti přinesl DX10.1.

(16AA GT200)

K tomu ale musíme připočítat i vylepšení samotné architektury. Zkrátka GF100 by neměli mít podobně jako HD 4000/5000 ATI grafiky velké problémy s výkonovými propady mezi 4-8AA režimem. Zde se NVIDIA chlubí až 250% zlepšením proti GT200, ale protože GT200 byly při 8AA opravdu neschopné, není to kombinací nové architektury a nutných optimalizací pro DX10.1 a DX11 žádný zázrak takového zlepšení dosáhnout.

(32AA GF100)

Samozřejmě spolu s tím NVIDIA vylepšila i vlastní AA režim, což je odpověď na konkurenční vylepšení AA u HD 5000, které opravdu nemá v kvalitě obrazu dnes konkurenci. NVIDIA nám servíruje několik detailních AA snímků, jak si s ním GT200/GT300 poradí. Zlepšení je patrné, ale obávám se, že při normálním zobrazení bude nepostřehnutelné. Sluší se zmínit o tom, že FERMI bude mít podporu 32CSAA režimu. Opět je to odpověď na konkurenční ATI 24/48AA a z praxe víme, že to sice vypadá dobře na papíře, ale žádná hra to nepoužívá a vynucení přes ovladače nám z 8AA kvalitu obrazu příliš viditelně nezlepší a proto se v praxi vyšší AA, i když jsou už nějaký ten rok dostupné, nepoužívá.

(PhysX DEMO)

Samozřejmě GF100 i na herních grafikách využije své výpočetní zaměření. Takže se můžeme těšit na GPU PhysX, které stále NVIDIA z konkurenčních důvodů nepředělá pod OpenCL, které jinak bude FERMI samozřejmě podporovat. Podpora DirectCompute11 je také jasnou záležitostí.

NVIDIA se chlubí i svým pokrokem na poli RayTracingu, ačkoliv snímky vypadají parádně, realita je taková, že do RayTracing her máme opravdu hodně daleko a i když je v tomto ohledu výkonově FERMi výrazně dál než GT200 stále je hranice FPS při RayTracing scénách daleko za tím, kolik potřebujeme k plynulé hratelnosti, takže RayTracing i u FERMI zůstane stále jen v rovině teoretického možného využití v budoucnu a FERMI je další mezistupněm k vývoji budoucích generací GPU, která si s RayTracingem použitelně poradí.

(RayTracing GF100 vs GT200)