Strachovali jste se o to, že už nebude jak procesory zmenšovat? Nemusíte ….
V současnosti se běžně čipy vyrábí 40nm. Ale existuje i pár pokročilejších výrobních procesů, kdy například Intel se už pohybuje na 32nm u CPU a 34nm u NAND a na konci roku půjde na 28nm u NAND. AMD (GlobalFoundries) také brzy spustí 32nm výrobu a již příští rok přejdou firmy vyrábějící GPU na 28nm. Pokud jste se báli, že tím to skončí a dalšího vývoje čipů se nedočkáme, takže už žádný dvojnásobný výkon v rámci generací atd., tak můžete být v klidu.
Americký team vědců z Univerzity ve Wisconsinu předvedl světu funkční tranzistor, který je tvořen pouze 7 atomy! Tranzistor je základní funkční jednotkou. Vědci dokázala najít způsob, jak manipulovat s jednotlivými atomy a umístit je přesně tam, kam potřebují. Výsledkem je tak vlastně způsob, který umožní vyrábět v budoucnosti 4nm výrobou! Nicméně představený 7 atomový tranzistor není tvořen atomy křemíku, ty byly totiž nahrazeny atomy fosforu.
To znamená ohromný skok, kdy na plochu 330-530mm2 současných největších 40nm čipů jako jsou ATI RV870 nebo GF100 se 2,1 a 3 miliardami tranzistorů se vejde při 4nm výrobě mnohonásobně více tranzistorů a tyto čipy tak umožní skutečně vytvořit "kvantový" počítač (z hlediska výkonu) s nepředstavitelným výkonem. Budou tak možné věci, které dnes současné počítače nezvládnou. Každopádně bude ještě nějaký ten rok trvat, než se k této výrobě dopracujeme, ale jsem si naprosto jist, že společnosti jako Intel, AMD, IBM již dnes začnou tento způsob prověřovat a rozhodně zahájí přípravné kroky k možnému nasazení v budoucnu.
V následujících několika letech nás ale nejen kvůli vývoji, ale i kvůli finanční stránce věci, čeká postupné vylepšování výrobního procesu, které bude stejně rychlé, jako dnes. Letos jsme tedy na 40nm u GPU a 45/32nm u CPU. Příští rok nás už čeká skok na 28nm u GPU a rok na to 22nm CPU, zkrátka jak tak počítám, na 4nm se můžeme reálně dostat při současném tempu už někdy kolem roku 2019. To je nyní akorát tak čas aby se začalo s přípravou na výrobu. V té době nám současné procesory a grafiky budou se svými technologiemi a běžně dvěma-čtyřmi jádry připadat jako záležitost z pravěku. Nemůžu se dočkat …
Myslíš ten v r. 2012? Podle mě se prostě Májům nechtěl kalendář už dále počítat, tak prostě skončili v roce 2012 a kdyby bylo potřeba, tak by to dále zase dopočítali. Jak prosté vysvětlení. To spíše v roce 2013 bude možná veselo. Odkaz
Zdali se mohu tak nesměle optati, ale jak souvisí sestavení kvantového počítače s velikostí výrobního procesu ?
Tady jde o princip čislicový vs. kvantový počítač, ne o to z kolika atomu jsem schopen sestavit tranzistor a jine součástky, protože o ty v kvantovem počítace opravdu nejde.
nijak ale uz i jinde jsem tento nesmysl cetl ... to ze je to male, jeste neznamena, ze je to kvantove ... jde asi o to, ze prevzali clanek Odkaz kde se mimojine pise, ze pracuji na vytvoreni kvantoveho pocitace, tak to proste smichali jako jabka s hruskama
Ztraceno v překladu. Je to zřejmě narychlo psaný článek, aby nás informoval o této novince. Jde o podstatu. Některé výrazy automaticky převzal. 1 bilion v Americe je něco jiného než u nás, kwieten v Polsku je něco jiného než u nás. Šukat rovněž (v Polsku "HLEDAT").
I pan Brouček pana Svatopluka Čecha ve svých výletech do minulosti a na měsíc "šukal" po světnici. Třeba ho právě navštívila Babička Boženy Němcové, kdo ví.
Ono "kvantum" ale fyzicky odpovídá právě těm nejmenším "skokům", které jsme s to provádět. Když vezmu třeba vodu v bazénu: mám tam třeba 10 metrů krychlových, to je fuk, ale nejmenší množství, které mohu přidat je jedna molekula vody. Tak si představuji kvantum.
Takže pro mě nejmenší transistor je z takového počtu atomů aby to jako transistor ještě fungovalo.
Z tohohle možné leckterému fyzikovi vstávají vlasy hrůzou, ale ať nám to tedy zkusí sami hezky vysvětlit.
Na úrovní 28-40 nm už kvantové efekty jsou znát. A vadí. Ale kvantový počítač je ten, který kvantové efekty využívá, je na nich postavený, nebojuje s nimi.
Na velikosti nezáleží :-)
kvantový počítač využívá především PRINCIPY kvantové mechaniky. Nežádoucí kvantové efekty, které vadí dnešním čipům, budou vadit úplně stejně kvantovým počítačům - pokud se budou pohybovat na rozměrově stejné škále.
EDIT: Ale vzhledem k tomu, že kvantový počítač není deterministický ale probabilistický, nežádoucí náhodné "změny stavů" se ztratí při opakovaném zjišťování stavu (průměrování). Čili by se dalo říci, že až tak moc nevadí. Ovšem toto je vykoupeno nutností provádět zjišťování stavu vícekrát - či na úkor rychlosti. Čili bude velice záležet na tom, jak moc se budou rušivé kvantové efekty projevovat.
tak tenhle blábol praštil do očí i mne... to snad ví i student střední školy ne?
ty DD a kde je hranice od které to ještě kvantový počítač není a kde to už kvantový počítač je? 12nm? 16 nm? nebo 4 už jsou dost málo aby to byl dost kvantový počítač
Ci pana keby vedeli o kvantovej fyzije, mechanike a vypočtoch už aj stredoškolaci, tak by sme na 100% boli najinteligentnejši narodom na svete
Inak zaujimave citanie o tom je tuna http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/cejnar/publikace/qcomp.htm
Omlouvám se těm, které jsem přecenil, jsem jenom blbej právník.... mne základy učili na gymplu ve třeťáku ještě dneska si pamatuji jak jsme okukovali polystyrenové orbitaly
Fakt ale je, že kvantově mechanickou povahu elementárních částic jsem nikdy úplně nepochopil
Předpokládá se, že rozkódování složitých kódů a klíčů, které by i současným nejvýkonnějším počítačům trvalo teoreticky miliony let, by kvantový počítač zvládl díky své odlišné technologii za pouhý měsíc času. Tak jsem zvědav, jak by se tento nepoměr snížil, kdyby ty běžné čipy byly vyráběny 4nm procesem.
pointa je v tom, že kvantový počítač a velikost tranzistorů spolu nejspíš nijak přímo nesouvisí...
"Kvantový počítač je zařízení na vykonávání výpočtů, které přímo využívá při svojí činnosti fenomény známé z kvantové mechaniky, jako je například superpozice nebo kvantové provázání částic, na vykonávání operací s daty"
Čili kvantový počítač vlastně nejspíš vůbec žádné tranzistory v našem slova smyslu nemá . . .
Udělat jeden tranzistor je hezké, ale k miliardám je Hoooodně dlouhá cesta. Ale někde se začít musí. Tady už záleží na každém atomu, tolerance nulová. Až se dostaneme z teorie do praxe, to bude fuška! Jestli to nebude jako dnes v letadle, nejdůležitější části jsou zdvojeny i ztrojeny. Pokud je 2 atomy vedle sebe nepovedou, tak co s tím? na 55, 65 nm se snížily takty. Už 40 nm má problémy.
nevyužívá kvantové efekty ale samotné principy kvantové mechaniky! nežádoucí kvantové efekty (e.g. equntum tunneling), které vadí současným čipům budou vadit v kvantovém počítači úplně stejně!
novinka pekna, potesila. Nekamenujte DDho za tu drobnu nedokonalost. Ja bych to videl na pekny clanok o kvantovych pocitacoch pre napravenie reputacie. Myslim, ze kazdy si rad precita.
No uz pred par lety (2-3) kdy se rikalo ze pod 20nm uz to zrejme asi nebude mozne zmensovat, se objevila tiskova zprava od intelu ze v jejich laboratorich se inzenyri dokazali dostat uz i pod 10nm, takze nic noveho.
Viděl jsem animace dnešní výroby čipů na 40nm. Tam, když něco padne vedle, nic se neděje. Na nějakou super přesnost se tam nehraje, proto 100% funkční čip je spíše náhoda. Při 4nm výrobě bude potřeba dle mého odhadu stonásobná přesnost. To znamená už pomalu kusovou výrobu. Výrabět čipy tak malým procesem velkosériově je takřka nemožné.
Manipulace s atomy VS optická litografie.
Co bude asi levnější?
Jen škoda, že nás limituje vlnová délka světla atd.. Takže jí časem odzvoní.
Ale 7nm..om nom nom
Ona možnost manipulovat s jednotlivými atomy není žádná převratná novinka. Např. metody založené na principu AFM jsou již několik desetiletí staré. Každý si vzpomene na nápis IBM poskládaný z jednotlivých atomů (1990).
Vsechno co se tu pise je hezky ale je tu velke ALE. V 70 letech se take rikalo, ze v roce 2000 se nebude jezdit po silnicic ale letat a co se stalo(odpoved zacina na H)? Tranzistory pracujici treba na 15GHz existuji uz roky, stejne tak neni az tak velky problem vyrobit neco maleho. Problem je, kdyz se to chce narvat do chipu. To najednou jednoduchym a levnym vyrobnim procesem nejde. A to je duvod, proc se pouziva kremik na vyrobu pocitacovych chipu. Napr. technologie GaAs se pouziva uz desetileti ale v chipu jeste ne. Hranice kremiku porad lezi na 15nm, v pripade hodne vylepsene technologie a naparovani bran jinym materialme mozna nepatrne niz, ale lepsi material zatim neni videt a fyzika se ochcat neda.
PS: Uz prosim zadne fantasticke vykriky o svetlem zitrku a porucime vetru desti. Podobne fantasticke zpravy az o chipech
EDIT: Jen k tem palcum dolu...Fyziku nezmenite. Musite se s tim smirit, maximalne se vybrecet doma do polstare
Cist zrejme neumi, ale ty by jsi take mohl byti trosicku mene naivni a psat i ty nadpisi preci jen trosicku pri zemi, jednak to ze toto neni davno zadna novinka, a jednak je dnes 40nm opravdu prehistorii ? tak proc nezahodis tvoje uzasne 45nm Phenomy ?
Vsichni tu resi xx nm vyrobu Me je jedno kolik budu mit doma nm, budu spokojenej s tim, kdyz mi to bude makat jak ma a delat co ma a radsi nez x nm bych ocenil levnejsi cenu tech procesoru