AMD FX-8000 má méně tranzistorů než se uvádělo – AMD ukončuje Phenom II/Athlon II procesory
Společnost AMD definitivně končí 45nm výrobu a dodává poslední objednávky procesorů Athlon II a Phenom II. Jinými slovy, kromě této poslední dodávky už žádné další 45nm procesory této staré generace, už nebudou. Končí tedy všechny X2/X4/X6 modely a definitivně mizí jména Athlon a Phenom z procesorového světa. AMD je totiž nadále používat nebude.
AMD potřebuje převést všechny výrobní kapacity na 32nm . V současné době totiž nestíhá s dodávkami hlavně čipů série A (Llano), většina z nich jde do mobilního segmentu. Jejich výtěžnost není dobrá a díky tomu bylo odloženo i vydání FX procesorů s architekturou Bulldozer, které i dnes tvoří jen velmi malou část výroby, kdy většina směřuje do serverů, kde je zejména o 16jádrové modely velký zájem. Víme z recenzí, že desktopové FX-8150, sice není vůbec slabé a je to třetí nejvýkonnější mainstreamový CPU na trhu, ale nenabízí lepší poměr cena-výkon než o něco levnější Core i5-2500K, na což u AMD nejsme zvyklí. Také jste si asi všimli, že ohlášené snížení cen u AMD se v podstatě nerealizovalo. Důvodem je právě omezená kapacita výroby, procesorů je tak akorát a prodávají se bez problémů za současné ceny.
- AMD Bulldozer nemá 2 miliardy tranzistorů!
Náš server i celá řada dalších vám při uvedení nového procesoru oznamovala, že špičkový FX-8150 (procesor se 4 moduly Bulldozer) má kolem 2 miliard tranzistorů. Tato informace pocházela od AMD a asi sami uznáte, že je těžké ji ověřovat a většina z nás to ani nenapadlo. Inu přišlo se na to, že těch tranzistorů tam zdaleka tolik není.
(2 miliardy na 315mm2? Ani zdaleka)
Od uvedení už se podařilo udělat několik větších průzkumů. Mimo jiné se přišlo nato, že vlastní plocha čipu Orochi/Zambezi, tedy čtyřmodulového (8jader/8vláken) FX-8150 je opravdu 315mm2. To už samozřejmě mnohým nedalo a zamýšleli se nad tím, jak je možné na takovouhle malou plochu nacpat 2 miliardy tranzistorů. Několik článků už se tím zabývalo a odpověď je, že to prostě není možný. Když se do úvahy vezmou i velmi vysoké frekvence, kterých je tento procesor schopen dosahovat, vezme se do úvahy spotřeba, která (na deskách kde fungují správně úsporné funkce) není o moc odlišná proti Core i7-2000 (je tedy nízká na udávaný počet tranzistorů), tak prostě FX-8000 nemůže mít 2 miliardy tranzistorů ani omylem.
U AMD zdá se zase někdo udělal chybu a nutno říci, že těch chyb při uvedení byla celá řada. Od špatného rozhodnutí vydávat FX-8000 za 8jádro, když jeho základem není jádro ale dvoujádrové modul, jehož 1 jádro není funkčně samostatné a tedy rovné jádrům v procesorech Phenom, či Core. Také AMD udělalo chybu s tím, že nasadilo na trh tento procesor se zcela novou architekturou, aniž by se přitom zabývalo ve větší míře tím, že s ním většina aplikací, včetně Windows 7, neumí korektně pracovat. Ano, slyšíte správně, i Microsoft dělá speciální SW záplatu pro W7 a Bulldozer architekturu, aby si s ním Windows 7 rozuměl a fungoval tak jak má. To samé se týká i celé řady aplikací, které prostě nepracují a nevyužívají architekturu správně. A už vůbec nemluvím o zmatku v BIOSech, ve kterých často nefungovaly úsporné funkce atd. Celé uvedení FX procesorů bylo totálně zpackané a také za to byli odpovědní pracovníci propuštění spolu v podstatě s celým marketingovým oddělením.
Jak už jsem říkal v recenzi samotné, architektura Bulldozer vůbec nevypadá špatně. Někteří zaměňují architekturu s konkrétním čipem, Bulldozer nerovná se FX-8150. Ano první čipy s touto architekturou zrovna nezáří, ale je to dáno i tím, že prostě není pořádná SW podpora ve většině aplikací (AMD ji nezajistilo předem), takže ty procesory vlastně nemohou být správně využité. To platí i o architektuře jako celku. Ale jak jsem psal, dejme tomu půl roku a pak můžeme dělat první hodnocení, když už budeme mít v ruce optimalizované aplikace. Ostatně podobné scénáře už jsme tu měli s příchodem dvoujádrových CPU, Athlon 64 apod. V této souvislosti je tak zajímavé uvedení parametrů procesorů a jádra na pravou míru.
FX-8000 (Orochi) se čtyřmi jádrovými moduly „Bulldozer“ nemá dříve udávané 2 miliardy tranzistorů, ale jen něco kolem 1,2 miliardy tranzistorů (některé zdroje se kloní k tomu, že to bude spíše kolem 1,3). To vše na ploše 315mm2. Tím pádem je FX-8000 určitě efektivnější než Phenom II X6, který má sice na 45nm výrobě, ale jádro o velikosti 346mm2 a 0,904 miliardy tranzistorů. Na druhou stranu Intel je na tom prostě pořád lépe. Už starší 32nm šestijádrový GulfTown (Core i7-970/990X) se 6jádry/12vlákny a velikou 12MB cache mají plochu jen 248mm2 a 1,17 miliardy tranzistorů. Aktuální 32nm Sandy Bridge, tedy čtyřjádrové modely Core i5/7-2000 mají plochu čipu 216mm2 a 995 milionů tranzistorů (a to má v sobě grafiku). Samozřejmě absolutní vrchol dnes představuje nedávno uvedený 32nm Sandy Bridge-E. Tento obrovský čip má plochu neuvěřitelných 435mm2, na které je 2,27 miliardy tranzistorů. Nutno dodat, že tento čip má v sobě integrovaný PCIe řadič se 40 linkami (zatím jediný CPU na světě), 4kanálový řadič pamětí a obrovskou 20MB L3, nemluvě o 8jádrech/16vláknech, i když jsou na desktopu zatím dostupné jen verze 6/12.
Každopádně 1,2(1,3) miliardy už dává mnohem větší smysl a už to zdaleka nevypadá tak špatně a neefektivně. Proč AMD uvádělo 2 miliardy, když tam evidentně nejsou, jsme se ale nějak nedozvěděli. Takže si to připisujeme na seznam záhad kolem zpackaného uvedení jinak velmi zajímavé architektury, která svůj výkon a potenciál teprve ukáže.
Zdroj: AMD
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|