Masivní architektonické změny, výrazná posílení, více tranzistorů ale přesto malý a úsporný čip?
Nová generace procesorů AMD dorazí už na konci měsíce. Firma nyní veřejnosti představila některé zajímavé technologické podrobnosti o procesorech i samotné architektuře ZEN 5. Můžeme tak již definitivně oficiálně potvrdit, že ZEN 5 je opravdu velká architektonická změna, vůbec největší od uvedení vlastní ZEN architektury samotné. AMD sáhlo prakticky na každý aspekt. Přesto ZEN 5 generace procesorů samotná, nebude revolucí, protože minimálně v rámci desktopových modelů, AMD vůbec nemění čipletovou konstrukci, ani hlavní parametry čipu. Zůstává u základních 8jader/16vláken v případě ZEN 5 CCD.
Nicméně k zásadním změnám došlo uvnitř CCD. ZEN 5 čip je fyzicky překvapivě prakticky stejně velký, jako ZEN 4. Oba mají zhruba 71mm2, což je opravdu velmi malý čip a je to klíčové pro extrémně dobrou výrobní efektivitu celé čipletové konstrukce AMD i ceny procesorů samotných. ZEN 5 ale používá o něco lepší N4 výrobu proti dosavadní N5 výrobě TSMC. Nejde však vyloženě o jeden generační skok, spíše půl-generace. Ovšem ač je počet jader/vláken i plocha čipu stejná, ZEN 5 obsahuje 8,315 miliardy tranzistorů, zatímco ZEN 4 má „jen“ 6,57 miliardy. To je opravdu masivní rozdíl, kdy je jasné, že AMD muselo udělat opravdu velké změny uvnitř architektury, a jsou základem pro nadcházející generace ZEN 6 a ZEN 7, které budou větší revolucí, protože AMD zvýší počet jader na CCD a výrazně přepracuje celou konstrukci čipletů.
Firma poodhalila podrobnosti o architektuře a co vlastně vylepšila. ZEN 5 je opravdu hodně odlišný od ZEN 4. Má zcela nový Frontned, kdy jádro má doslova dvojnásobek většiny prostředků a jednotek.
Čip má také fyzicky více ALU, více registrů prostě více všeho. AMD také zásadně posílilo implementaci a výkon AVX-512, což je něco, co konkurenční současné generace běžných procesorů Intel neumí a umět dobře ještě delší dobu nebudou, což je překvapivé proto, že to byl Intel, který dlouhé roky tlačil AVX-512, nakonec ho u posledních řad svých desktopových CPU musel vypnout, protože to mělo problémy s efektivitou atd.
Přepracování se u ZEN 5 dočkal také systém cache, zejména L1, která je poprvé výrazně větší než u předchozích generací ZEN. Nicméně L2 zůstává stejně velká ani u L3 nejsou u běžného ZEN 5 čipu žádné masivní změny.
AMD zapracovalo také na lepší práci vláken na jednom jádru (SMT), což bude docela zajímavé, protože jak víme, Intel u nové generace ARROW LAKE procesorů zcela opouští více-vláknovou (HyperThreading) konstrukci a v jeho případě bude tedy 1jádro=1vlákno. Ovšem zase jich do svého čipu integruje vícerodruhů a architektur, kdy AMD minimálně u standardního ZEN 5 CCD, má všechna jádra/vlákna stejná výbavou, vlastnostmi i výkonem.
- Procesory RYZEN 9000 v praxi mají lepší výkon
i vlastnosti, ale revoluce to nebude
Už nějakou dobu víme, že RYZEN 9000 jako celek nepřinesou pro AM5 nějak opravdu zásadní navýšení výkonu, protože prostě počet jader/vláken se generačně vůbec nemění, takty jsou také velmi podobné, sama platforma AM5 je úplně stejná atd. Všechna zlepšení výkonu u RYZEN 9000 vůči RYZEN 7000 budou čistě hnaná tou architekturou.
Hodně se mluví o tzv. IPC, které mnozí chybně zaměňují s obecný nárůstem výkonu procesoru. IPC je však jen doslova: „vyjádření zlepšení výkonu na stejnou jednotku frekvence“. Takže dejme tomu o kolik je třeba lepší 1jádro ZEN 5 na 3GHz vůči 1jádru ZEN 4 na 3GHz ve stejných aplikacích. Z hlediska praktického navýšení výkonu celého procesoru je tak vlastně IPC velmi neurčitá hodnota a neodpovídá (ani nemůže) celkovému posunu věcí v rámci jednotlivých modelů CPU samotných.
Nicméně IPC je technicky stále zajímavé, protože ukazuje, které prvky a ve kterých aspektech se zlepšily z hlediska výkonu. Samozřejmě nárůst IPC se liší aplikace od aplikace, AMD může uvést maximálně rozpětí zlepšení nebo průměr, ale v každé aplikaci to může být prostě jinak. Firma se netají tím, že IPC u ZEN 5 se vůči ZEN 4 zlepšilo o zhruba 10 – 35%, přičemž uvádí jako běžný průměr 16%. Největší posun je nepřekvapivě u aplikací využívající náročné AVX-512 apod. IPC samotné ale nezaručuje prostě zlepšení výkonu procesoru jako celku. V extrémech by klidně nová generace CPU s lepším IPC mohla mít i horší výkon. Ostatně i takové příklady na trhu máme a měly jsme, speciálně u Intelu apod. Výkon celého procesoru zkrátka ovlivní a určí mnohem více věcí než IPC.
Za zajímavost nicméně stojí, že přes ten velký nárůst počtu tranzistorů, a fakt že takty jsou téměř stejné, nebo dokonce o trochu vyšší, tak RYZEN 9000 procesory budou proti RYZEN 7000 údajně o něco chladnější. U některých modelů dokonce došlo ke snížení celkové spotřeby mezigeneračně. Speciálně u 8jádrového RYZEN 7 9700X s nově jen 65W, vůči předchůdci RYZEN 7 7700X se 105W. Firma se zjevně soustředila primárně na zlepšení efektivity, nikoliv dosažení maximálního výkonu za každou cenu. To nechá na uživatelích, kdy některé RYZEN 9000 modely mají prý mnohem vyšší potenciál k taktování a při PBO, tedy překročení těch limitů TDP, než současné RYZEN 7000. AMD ale zjevně upřednostňuje dobrý výkon, při skvělé a nízké spotřebě, a tak to jako výchozí hodnoty nastavilo. Poměrně opak přístupu Intelu v posledních generacích, kdy u AMD těch udávaných maximálních 170W znamená skutečně maximálních 170W TDP v praxi. Žádné že udává 125W, v praxi běží běžně 250W a v prezentacích a recenzích nechává ukazovat výkon na 300W TDP.
AMD tak i proto neslibuje výkonové generační zázraky u RYZEN 9000 vs 7000, ale zjevně ve většině aplikací tak kolem 15%, možná až 25% navýšení výkonu tu běžně bude, a to při stejné nebo nižší spotřebě, nižším zahřívání a to vše pro stejné AM5 desky. Záležet tak bude hlavně na ceně novinek, ale obecně nepředpokládáme, že by byly dražší než RYZEN 7000 při svém uvedení. Není k tomu žádný důvod, kdy AMD navíc už vytvořilo prostor, protože současné ceny RYZEN 7000 jsou podstatně i o stovky dolarů níže, než byly ty původní. Každopádně AMD oficiálně potvrzuje vše, co se o ZEN 5 říkalo a zákulisní zdroje byly opět velmi přesné dlouhodobě.
ZEN 5 je tedy největší architektonickou změnou v rámci ZEN architektury vůbec a je záměrně udělané tak, aby bylo základem pro další generační vylepšení, kdy revolucí budou právě nadcházející ZEN 6, které AMD oficiálně potvrdilo a zařadilo do veřejných roadmap. ZEN 6 generace kromě dalších vylepšení architektury, navýšení počtu jader v CCD, přinese hlavně přepracování konstrukce celého čipletu.
Nicméně bylo již potvrzeno, že ZEN 6 bude nadále kompatibilní s AM5 paticí, kdy AMD oznámilo podporu této platformy za rok 2027. A je zřejmé, že nová generace patice a platformy opět dorazí až s nástupem nové generace pamětí. Tedy DDR6, což je plánováno někdy na druhou polovinu 2027 nejdříve. ZEN 6 generace procesorů dorazí velmi pravděpodobně začátkem roku 2026, kdy AMD potvrdilo už i práce na ZEN 7, která by tedy časově zapadala do druhé poloviny 2027. A tedy už by pravděpodobně šlo o DDR6 generaci a pro novou „AM6“ platformu. Ovšem to je „daleko“. Zatím tu tedy v dalších týdnech budeme mít na obdivování a hraní si s nimi, nové ZEN 5 procesory RYZEN 9000 série. A budeme moci začít spekulovat a těšit se na revolučnější ZEN 6 modely, kdy měnit kvůli nim základní desku zjevně nebudeme muset :).
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|