 První ARM procesor se objevil už v roce 1985. Dnes pohání drtivou většinu mobilních zařízení.
Ani se tomu nechce věřit, ale ARM architektura a procesory jsou na světě už 35 let. Srovnávat je s x86-64 od Intelu/AMD je ovšem složité. ARM je výrazně méně komplexní a má méně instrukčních sad, než současné mnohem univerzálnější x86 procesory. Jsou aplikace, kde jsou ARM procesory relativně dobré, ale neexistuje žádný, který by se byť jen přiblížil výkonu i slabších současných moderních x86 procesorů napříč mnoha aplikacemi. Rozdíl je stále v násobcích výkonu. Výhodou ARM vzhledem k jednoduchosti je ale z toho pramenící nízká spotřeba a tedy efektivita. Využívají výrazně méně energie, nicméně existují i velmi úsporná x86 řešení, která jsou stále výkonnější, ačkoliv rozdíl ve spotřebě není tak extrémní, a tedy efektivita už se docela přibližuje. ARM tedy není lepší než x86 řešení, je prostě jiné a velmi specifické.
ARM architektura má ale určitě místo na trhu, za posledních mnoho let došlo k výraznému posunu zejména na poli mobilních zařízení a operačních systémů, které dokáží využít ten stále omezený výkon ARM procesorů, ale současně nízkou spotřebu, k akceptovatelnému použitelnému výkonu pro běžné uživatele. Moderní telefony/tablety tak dokáží bez potíží provozovat aplikace včetně třeba zpracování videa, grafiky apod. Tedy věci, se kterými by ještě na přelomu tisíciletí měly co dělat i nejvýkonnější počítače světa. Z tohoto pohledu tak máme dnes v kapse opravdu superpočítače :).
Klasické počítače založené na ARM procesorech také nejsou úplnou nikdy neviděnou novinkou. Několik mobilních počítačů s touto platformou existuje a běží na nich i klasický PC operační systém a počítá se s nimi i do dalších let (včetně Windows 10). Nicméně právě tyto modely odhalují slabiny ARM platformy. Tedy velmi nízký a omezený výkon i ve srovnání s velmi průměrnými až podprůměrnými současnými x86 procesory. Ty sice žerou více, ale také mají více výkonu, takže výsledná efektivita není zase o tolik rozdílná. Přesto se dostáváme do situace, kdy ten výkon, který ARM nabízí, mnoha lidem pro jejich dnes často jen „webovou“ činnost, úplně stačí. Počítače, speciálně ty mobilní s ARM běžící ale na Windows či Chrome OS/ANDROID, se tedy budou stále více objevovat.
- Apple půjde do ARM u MacBooku
A stranou nezůstane ani Apple se svou platformou, který vyvíjí svá vlastní SoC na ARM postavená a na míru k nim dělá software a optimalizace aplikací. Je tedy jen otázkou času, než se objeví klasický MacBook od Apple, který místo Intel x86-64 procesoru, bude mít Apple ARM a „mobilní iOS“. A vypadá to, že se dočkáme příští rok.
Mělo by jít o celkově 12jádrové 5nm SoC, zcela novou platformu, využívající 8 výkonných a 4 úsporná jádra. Cílem bude extrémní mobilní výdrž na baterie. Samozřejmě z hlediska výpočetního výkonu nikdo nečeká, že by tohle konkurovalo x86 procesorům, ale jak říkám, spoustě lidí ARM prostě stačí, protože většina jejich práce probíhá přes webová rozhraní, nebo jednoduché komunikační, kancelářské aplikace. MacBook na ARM není vlastně nic jiného, než tablet iPad Pro v těle klasického notebooku.
Osobně bych tedy na ARMovém notebooku ani MacBooku neviděl zase nic tak světoborného a objevného. Apple samozřejmě bude mít nadále v nabídce i výkonnější x86 řešení, protože jednoduše ne všem bude výkon ARM platformy stačit a přes různé proklamace neexistuje ARM procesor, který by skutečně dokázal s výkonnými x86 soupeřit. Ono se zjišťuje, že když budete chtít udělat výkonný ARM, přidat tedy na komplexnosti, zrychlit ho a naučit ho více instrukcí, nebude zdaleka tak úsporný a efektivní.
Nutno říci, že zatímco ARM tedy do jisté míry může x86 platformě a zařízením u některých uživatelů konkurovat, x86 platforma to má horší. Intel svou ultramobilní x86 ATOM platformu před lety odpískal, AMD nic podobného ani nikdy nenabídlo. Ačkoliv o tom uvažovalo a byly takové plány za minulého vedení (hlavně v oblasti serverů). AMD přitom mohlo být dost významným hráčem na poli ARM SoC, pokud by ovšem jedno z předchozích vedeních AMD po akvizici ATI, nerozhodlo o prodeji mobilní grafické ATI divize. To se ukázalo opravdu tragikomickým rozhodnutím a jedním z největších omylů v historii, protože mobilní ATI Radeon byly absolutní špička a položily základy mobilním SoC, jak je dnes známe. AMD je ovšem prodalo za několik mizerných desítek milionů dolarů společnosti Qualcomm. A zbytek už známe. Ta na nich vydělala a vydělává mnoho miliard dolarů, protože ATI RADEON jsou klíčovou součástí ARM SoC platforem QualComm pod označením ADRENO. To označuje onu grafickou část a je přesmyčkou slova RADEON. AMD je tak neustále připomínáno, že možná mohlo být hodně věcí jinak.
V současnosti AMD sice samo nemá oznámeny žádné ARM aktivity, ale jeho Radeon NAVI architekturu bude používat SAMSUNG ve svých ARM Soc platformách. Samotné x86 procesory, ať od AMD nebo Intelu, se ale do mobilních telefonů ani klasických tabletů nehrnou a nevypadá to, že by se na tom v dohledné době něco změnilo. Takže ARM zde nemá žádnou konkurenci, což asi také není ideální stav :-/.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
