Ač to zní neuvěřitelně, stará historie z let 2000 až 2002 je opět aktuální.
Z dnešního pohledu dávná historie, která je ovšem velmi dobře zdokumentována a měla několik pokračování téměř s identickými konci, je tu opět!
- Intel zabránil nástupu konkurenčního AMD
Pokud by se dávná křivda nejen AMD, ale vlastně celému trhu a všem zákazníkům před lety nestala, kdo ví, jak by dnes trh s CPU vypadal. Každopádně ačkoliv se Intelu podařilo eliminovat většinu pokusů o finální soudní rozsudky toho, že v dobách Pentium4 procesorů zneužil svého postavení na trhu hned v několika rovinách, od uplácení výrobců, přes vyhrožování že jim nedodá určité množství CPU, po manipulaci s programy a testy všeho druhu, vše aby zarazil nástup AMD, které v té době navzdory všemu dokázalo nabídnout lepší procesory, než Intel, přesto se mu nepodařilo nikdy strhnout všechny pochybnosti. Téměř všichni vědí, co Intel dělal, ačkoliv oficiálně to nikdy naplno nepřiznal a bohužel nikdy přiznat nemusel, téměř všechny spory dopadly v neprospěch Intelu, jež tedy uzavíral dohody, podle kterých musel zaplatit pokuty a odškodnění a to i samotnému AMD.
Přesto je tu ona kauza z dávných let zpět. I tentokrát Intel přistoupil na dohodu, opět tedy aby nedošlo k rozsudku a formálně tedy nebyl Intel uznán vinným, či nemusel vinu přiznávat, v případě klamání ohledně výkonu Pentium 4 procesorů proti konkurenčním Athlon 64. Každému, kdo v období od 20.11.2000 až 30.6.2002 koupil Pentium4 a doloží to dokladem, tak dostane vyrovnání 15 dolarů. Tato nabídka se týká jen zákazníků z USA (nikde jinde nemá rozsudek pravomoc) a ještě se musíte přihlásit na speciální stránce.
Celá věc je samozřejmě dosti úsměvná. Kolik tak asi lidí z té doby má účtenku ze svého tehdejšího PC? Asi ani ne tolik, jako těch, kteří mají stále onen, dnes už 14 let starý PC, stále doma :).(EDIT: Podle všeho naštěstí není takový doklad nutný a v USA stačí osobní prohlášení, jehož padělání se tvrdě trestá). Pokud jde o výši odškodného, je to asi rozdíl ceny mezi tehdejší cenou Pentium4 a lepšího Athlonu64. Méně úsměvné už ale je, že následky Intelova tehdejšího chování, které navíc nemusel nikdy přiznat, byly mnohem větší, než tresty a vyrovnání, které Intel dokázal zařídit.
- Nikdy nedošlo ke skutečné nápravě věcí ...
Kde by byl výběr na trhu a samotné AMD, kdyby tehdy byly podmínky férové. Jak ohledně přístupu OEM výrobců PC, tak ohledně vyrovnaných podmínek v testech. Zkrátka situace mohla být úplně, ale úplně jiná pro AMD a jeho následující vývoj, stejně jako pro celý trh. To mě osobně mrzí na celé věci nejvíce, že prostě věci mohly být jinak a rozhodně lepší, než jak to nakonec je. Na trhu skutečně mohli být dva velcí konkurenti s odpovídajícím tlakem na vývoj na ceny atd. Jenže to se nestalo a do značné míry se tím určit vývoj věcí budoucích až do současnosti.
V současné době samozřejmě Intel nemusí provádět podobné praktiky, i s tou manipulací testů to zdaleka není tak horké a dnes to jde spíše na vrub některým recenzentům, kteří používají stále SW, jež využívá primárně ne pro obě strany vyrovnaných podmínek, například z hlediska optimalizací překladačů atd. Ale i to je dnes naštěstí věc téměř minulá. Také pozice a situace obou firem i celého trhu se dosti změnila, stejně jako vzájemné dohody mezi AMD a Intel. Dnes bere Intel menší AMD spíše jako partnera než vyloženě konkurenta. Intel sám používá technologie AMD, včetně 64-bit a zájem má i o API Mantle atd. AMD navíc dokázalo dostat Intelovo x86 do konzolí a vystrnadit tak konkurenční platformy a spolu pak tlačí proti nastupujícímu ARM. Intel má obrovský náskok ve výrobních procesech i možnostech, ve vývoji a to vše samozřejmě díky nesrovnatelným finančním podmínkám obou společností. V neposlední řadě je Intel vůbec rád, že AMD je stále zde a on nemá na krku antimonopolní úřady ...
Každopádně celou kauzu s vracením 15 dolarů za Pentium 4 z přelomu století, považuji za úsměvnou i smutnou dohromady. Proč úsměvnou je zjevné, a proč tragickou? Protože prostě nikdy skutečně nedošlo k férovému narovnání situace a nikdy Intel opravdu nepocítil následky. Pokud by Intel musel odevzdat část svých továren a třeba dvouletý čistý zisk AMD, to by byl trest a náprava se vším všudy odpovídající situaci a následkům jak pro AMD, tak pro zákazníky a celý trh. I proto Intel tlačil na dohody, aby se náhodou v USA nenašel soudce, který by něco podobného v případě dotažení procesu až dokonce, nenařídil. I takový rozsudek by totiž byl docela reálný. Možná kdyby AMD nebylo v situaci, v jaké bylo, a mělo čas si na takový rozsudek počkat, možná by na dohody nepřistoupilo, ale víme, v jaké situaci před pár lety bylo. Ale to je možná, a kdyby, a na to se zkrátka nehraje. Každopádně tehdejší situace nám bude připomínat, jak zdánlivě málo stačí na to, aby byl ovlivněn celý významný trh na roky a roky dopředu a jak důležité je mít přístup skutečně k objektivním testům a recenzím. Snad se už nikdy nic podobného opakovat nebude a ve spolupráci s našimi partnery, kterými dnes jsou Intel i AMD si to samozřejmě budeme hlídat.
BTW: si myslím, že jsem kdysi měl to Pentium4 v tom období, ale ani za zlaté tele bych dnes nenašel fakturu za to (i když asi není ani skutečně třeba), největším problémem pro nás tak je, že odškodnění se týká jen USA a všude jinde máme smůlu :).
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|