 Sázka na 18A výrobní proces nevychází. Nepřekvapivě má problémy a zpoždění.
Už více než dekádu posloucháme ze strany Intelu stejnou a již notně ohranou písničku. Sliby nového revolučního výrobního procesu a neuvěřitelných produktů na něm postavených, následované zprávami o problémech a odkladech, následované novými sliby o revoluci už brzy, následované dalšími zprávami o odkladech a problémech. A tak pořád dokola! Prakticky už od 14nm výroby, která sama měla velké potíže, jsou tu dlouhé i letité odklady plánů a problémy se jen kupí. A situace Intelu z hlediska jeho výrobních technologií zhoršuje. 10nm výroba vznikala ve velkých bolestech, byla celé roky odkládána. A už dávno kolem roku 2020 měla být nahrazena 7nm a dnes už dávno měla být 5nm produkce … jenže máme rok 2024 a většina procesorů Intel na trhu je stále vyráběna 10nm! Každá nová generace výrobního procesu téhle firmy má větší a větší problémy a delší odklady. Přesto Intel je schopen zas a znovu s vážnou tváří slibovat a znovu porušovat sliby a plány, a tak pořád dokola. Kdo tomu ještě může věřit?!
Už před časem Intel všechno vsadil na to, že fakticky přeskočí ze 7nm a 5nm rychle na 3nm+. Konkrétně tuhle revoluci Intel nazývá 18A proces. Nicméně stále ještě nedokázal pořádně zprovoznit ani tu původní verzi 7nm produkce. Ta však už technologicky a vlastnostmi nedostačuje a zaostává o 2 generace za TSMC a dokonce i SAMSUNG. Intel potřebuje tu 18A srovnatelnou s 3nm TSMC. A potřeboval ji včera. Jenže opět ji nemá. Masová výroba měla být spuštěna již letos, ale nebude. Aktuální plány mluví o masové produkci 18A někdy v roce 2026 a firma už sbírá objednávky. Intel na tento proces opravdu hodně sází, vybírá také dotace od států, kdy USA i Evropa poskytnout desítky miliardy dolarů na modernizaci a výstavbu Intel továren v USA a Evropě. A právě 18A proces (a novější) by měl hrát hlavní roli. Stále ale není jasné, zda 18A nepotká další odklad.
Mezitím stávající obří kapacity a továrny Intelu jej stojí obří množství peněz. Technologicky však jsou již zastaralé a vhodné jsou tedy jen pro výrobu méně pokročilých levnějších čipů, tedy už ne výkonných procesorů jako takových. A Intel se zoufale snaží oslovit zákazníky. Ale ani to nestačí na ziskovost. Ztráty se prohlubují. V roce 2022 samostatná výrobní divize Intelu zaznamenala ztrátu přes 5,2 miliardy dolarů, v minulém roce, tedy 2023 už to bylo 7 miliard. A celkové příjmy se přitom výrazně snížily, protože prostě technologicky je Intel zastaralý, neoslovuje tedy zákazníky a současně pro většinu výrobců drahý a nevýhodný ve srovnání s konkurencí TSMC, Samsung a dalšími.
Intel však na zakázkovou výrobu jako firma hodně spoléhá. A stávající vedení na ní sází jako na velkou část budoucnosti celé firmy. Intel sice inkasuje miliardy dolarů na dotacích, ale celá jeho výrobní divize prodělává ohromné peníze, což je problém samo o sobě. Hlavně ve vztahu k faktu, že konkurence naopak rekordně vydělává a profituje z výroby AI produktů apod. TSMC a SAMSUNG mají plně vytížené linky, na mnohé produkty jsou fronty. Intel si však o podobných zakázkách může jen nechat zdát, protože jednoduše nemá co nabídnout, nedokáže vyrábět pokročilé čipy. 18A technologie výroby by teoreticky byla konkurenceschopná, pokud tedy bude v praxi taková, jakou ji Intel slibuje. Jenže tu stále není. A nebude pro plné využití dříve než v roce 2026, kdy navíc i o tomto datu můžeme vzhledem ke zkušenostem s Intelem, docela pochybovat.
A pochybují prakticky všichni, včetně mnoha investorů a analytiků. Objevují se dokonce názory a rady, že akcie Intelu jako firmy můžeme prý do roku 2030 úplně klidně ignorovat, protože do té doby se prý pozice firmy na trhu jako celku nijak výrazně nezmění. Upřímně chápu, proč to někteří tvrdí. Intel u svých vlastních nejnovějších produktů musí spoléhat primárně na výrobu TSMC. Není schopen vyrábět vlastními silami a technologiemi konkurenceschopné procesory ani GPU. Což je samo o sobě totálním selháním epických rozměrů, a ještě před několika lety nepředstavitelní. A fakt že stávající celé vedení firmy ještě nešlo od válu a investoři je neženou ulicemi, je naprosto nepochopitelné. Vše, co stávající šéf a vedení firmy roky slibovalo, že bude Intel mít a nabízet, tak nevyšlo. Všechno je jinak, nebo není vůbec a rozhodně i to co co je tak výrazně zaostává za sliby a plány. A nic nenasvědčuje tomu, že by to u nových produktů a výrobních technologií Intelu v dohledné době mělo být jinak.
Samozřejmě krach firmy nehrozí, protože Intel je extrémně chráněnou firmou. Je nepostradatelný, je fakticky přímo i nepřímo „dotovaný“ miliardami, co by jediný velký západní výrobce pokročilých čipů s obřími kapacitami. Ale nemít západními státy udržovaný monopol na poli x86 a nemít tu jistotu že ho podrží dotacemi a vším, tak by z hlediska produktové konkurence měl velké problémy. Avšak za současné situace má Intel jistých 65-70% trhu s x86 a současně je technologickou pojistkou západu, že pokud by se s TSMC a SAMSUNG něco stalo, nebudeme úplně bez pokročilých čipů, jakkoliv se budou případně muset všichni uskromnit a udělat pár skoků vzad, protože Intel nedokáže v dohledné době vyrábět to, co vyrábí TSMC a SAMSUNG už dnes.
Každopádně vlastní technologie Intelu a veškeré jeho plány jsou už více než dekádu prostě v rozkladu. Nedá se věřit ničemu co Intel slibuje, nic totiž nedodržuje, neustále všechno mění, produktově zaostává ve všem a všude. Zpoždění a rušení plánů jsou prakticky jedinou jistotou. A je to tu opět. Další světlo na konci tunelu zhaslo, tunel nekončí, Intel rozsvěcí nové světlo, ale tunel se opět prodloužil.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
)
