 Kdysi Intel sliboval 10GHz. Nyní uznává, že k takový takt je stále nedosažitelný.
Po letech stagnace vývoje procesorů, kdy Intel naplno využil prostředí bez konkurence a držel nás na 4 jádrech posledních mnoho let, loni AMD všem ukázalo, že nemusíte mít desítky miliard dolarů, abyste dokázaly udělat mnohem výkonnější procesory za rozumnou cenu, než co dosud Intel předváděl. S novými RYZEN procesory jsme se tak dočkali toho, že nyní máme výkon 4jader/8vláken za polovinu toho, co jsme dosud platili, že nyní máme 8jader/16vláken za méně než třetinu a jedná se o mainstreamové řešení, přitom má výkon ultra high endu minulé generace. A dokonce máme možnost mít v domácím počítači najednou klidně 16jader/32vláken, tedy výkon, jež donedávna byl vyhrazený tak pro multiprocesorové pracovní stanice, či servery.
Fakt že AMD jde cestou více jader a více vláken spíše než vyššími takty, je asi očividné. Navíc při pohledu na plány AMD ohledně 7nm druhé generace ZEN architektury je ve hře možnost i zdvojnásobení současného počtu jader a vláken. AMD totiž kromě nového 7nm čipu s dvojicí CCX modulů po 6jádrech/12vláknech (tedy 12 jader/24vláken pro nástupce RYZEN 7), testuje ještě 7nm variantu, kdy CCX moduly mají 8jader/16vláken, tedy 16jader/32vláken na celý čip a pro potencionálního nástupce dnes "jen" 8jádrových RYZEN 7. AMD počítá i s nárůstem taktů, ale nečeká se nic dramatického, pravděpodobně jen stáhne zbytek náskoku, který má nyní Intel.
Pokud čekáte, že Intel se bude soustředit hlavně na zvýšení taktů, což je jeho jediná současná výhoda proti AMD, tak vás asi zklameme. Intel se evidentně přidává na stranu AMD a od jeho dalších procesorových generací můžeme očekávat nárůst počtu jader. Růst taktů je totiž kontraproduktivní a prakticky nedosažitelný. Intel dokonce férově přiznává, že jeho kdysi slibovaných a plánovaných 10GHz je i dnes stejně nedosažitelných, jako tomu bylo před deseti lety.
Překážek pro růst taktů je mnoho. Ty hlavní jsou samozřejmě spotřeba, odpadní teplo, což je technický problém. Intel přiznává, že i kdyby tohle nějak vyřešil (což při současných technologií není reálné), tak se to prostě ve výsledku stejně nevyplatí. Vysoké takty totiž nejsou vždy přínosem, vzhledem k tomu, že provedení některých instrukcí trvá různou dobu a tak zvýšení taktů nevede vždy k odpovídajícímu zvýšení výkonu v dané aplikaci jako celku, přičemž ale vždy vede ke zvýšení spotřeby atd. Samozřejmě celá věc je velmi složitější, ale zajímavý příspěvek, který vše vysvětluje, najdete na stránkách Intelu zde. Doporučuji.
Každopádně závěr článku zástupknyě Intelu mluví jasně. Zvyšování taktů bude sice pokračovat, ale velmi velmi pomalu. Navíc narovinu říká, že není dnes nutné hnát jádro procesoru nějak vysoko, když je tu více jader v procesoru, která dokáží nabídnout výrazně vyšší výkon jako celek a efektivněji. Intel se tedy soustředí stejně jako AMD hlavně na vícejádrové procesory a paralelní zpracování. Nečekal bych tedy žádné vyšší takty od nových generací procesorů, než jaké máme nyní. Takty kolem 4GHz se ukazují jako nejefektivnější maximum. Intel tedy zcela jistě bude následovat AMD a přidávat jádra/vlákna do procesorů, ostatně má co dohánět. AMD již nabízí 8jader/16vláken v mainstreamu, Intel jen maximálně 6jader/12vláken a díky vyšším taktům sice v současných méně optimalizovaných aplikacích tolik neztrácí, jeho spotřeba je ale vyšší tudíž je méně efektivní. A jak jsem napsal v úvodu, to se bavíme o současné generaci. Ta příští plánovaná na rok 2019 může mít u AMD dvojnásobný počet jader/vláken a u toho určitě končit nebudeme. Více jader a paralelní zpracování je jasná cesta do dalších let.
Doufejme, že vývojáři aplikací jsou s AMD a Intelem na stejné lodi. Prozatím je obtížné reálně využít více než 10-12 jader i v řadě běžných aplikacích, které jsme mysleli, že jsou dobře optimalizované. Velkou ostudu má hlavně ADOBE, kdy jeho populární programy jako Premiere apod. nejsou schopny využít řádně výkon RYZEN ThreadRipper procesorů apod. A kulhá i optimalizace řady serverových řešení, která neumí správně využít EPYC procesory AMD nabízející dnes až 32jader na čip. Vývojáři aplikací zaspali. Optimalizace nejen na využití více jader jsou skutečně tristní. A tak bychom mohli pokračovat. Je pravdou, že za situaci může do značné míry hlavně Intel, který do minulého roku za rozumnou cenu dosažitelnou pro 99% uživatelů nenabízel více než 4jádra/8vláken, takže optimalizace mnoha aplikací podle toho vypadají a vývojáři neměli ani žádnou nutnost snažit se dělat něco lépe natož se učit nové věci. Snad se tedy věci nyní zlepší, doba 4jádrová je zkrátka definitivně minulostí, stejně jako GHz závody. Třeba hranici 5GHz čip dokázalo už před lety nabídnout AMD (Intel 5GHz ještě z továrny u žádného CPU nikdy nenabídl a má k tomu stále ještě dost daleko), v podobě FX-9590 procesoru (ten měl takt 5,0GHz v turbo boostu) a jak jistě víme, neudělalo to z něj nejvýkonnější procesor na trhu, takže na pokoření hranice továrního taktu 6GHz u běžného Intel/AMD procesoru, si nejspíše hodně dlouho počkáme …
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
