Srovnejme si první komerční procesor Intel 4004 se současnou generací procesorů – 40let vývoje.
Ani se tomu nechce věřit, ale je to tak. Dnes 15.11. roku 1971, společnost Intel představila první komerční mikroprocesor na světě. Intel 4004 je předchůdce všech současných x86 procesorů, tak jak je dnes známe a tak jak od té doby utvářejí celý svět. Samozřejmě tehdy Intel neměl tušení, co to vlastně uvedl na trh a jakou tím odstartoval celosvětovou éru, ostatně samotný čip 4004 vznikl spíše náhodou než cíleným vývojem, tak jak ostatně vznikla a vzniká celá řada nejvýznamnějších vynálezů.
A jaké byly parametry tohoto revolučního čipu a praotce současných procesorů? Byl to vlastně „šváb“ se 16piny a 2300 tranzistory s frekvencí 740 kHz!
- Srovnávat rychlost tranzistoru prvního mikroprocesoru s nejnovějšími tranzistory je totéž, jako srovnávat hlemýždě (5 metrů za hodinu) s keňským běžcem Patrickem Makau Musyokim při jeho rekordním maratonu (42 195 metrů, čas 1:03:38, průměrná rychlost 20,6 km/h – výsledek z Berlína). Nejrychlejší procesory na světě dosahují rychlostí kolem 4 GHz. Ve srovnání s procesorem 4004 je to jako srovnávat Usaina Bolta s hlemýžděm.
- Dnes provoz laptopu vyjde na zhruba 25 eur ročně. Pokud by ovšem spotřeba elektrické energie byla stejná jako v roce 1971, činily by náklady na provoz 100 000 eur ročně. A při takovýchto nákladech by si osobní počítač mohl dovolit jen málokdo.
- Procesor 4004 obsahoval 2300 tranzistorů. Současné procesory Intel Core™ druhé generace mají téměř miliardu tranzistorů. Srovnání je stejné, asi jako kdybychom obyvatelstvo větší vesnice porovnávali s Čínou.
- Pokud by dnešní procesory Intel Core 2. generace (skutečné rozměry: 216 mm2) byly vyráběny starší technologií, měly by rozměr 21 m2 neboli 7 x 3 m. Dokážete si něco takového představit ve svém notebooku? Naštěstí velikost tranzistorů se zmenšila v souladu s Mooreovým zákonem, který říká, že počet tranzistorů na čipu se zdvojnásobí zhruba každé dva roky.
- Mikroprocesor 4004 fungoval na frekvenci 749 kHz (nové procesory 2. generace Intel Core dosahují téměř 4 Ghz. Pokud by se stejným tempem zvyšovala rychlost automobilů, pak by cesta ze San Franciska do New Yorku anebo z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu (za předpokladu, že rychlost osobního automobilu v roce 1971 činila 90 km/h a vzdálenost mezi uvedenými městy činí 4800 km).
- Aktuálně vyráběný procesor Intel Core i7-2000 má 995 milionů tranzistorů. Pokud by každý tranzistor byl zrnkem rýže, pak by takový obsah takového procesoru nasytil obyvatelstvo Poznaně, Stuttgartu či Düsseldorfu anebo jiného města, jehož populace nepřesahuje 560 tisíc.
- Ve srovnání s prvním mikroprocesorem – 4004 – běhá současný procesor až 5000krát rychleji a každý z tranzistorů spotřebuje 5000krát méně energie. Za stejné období cena tranzistoru poklesla zhruba 50 000krát.
- Původní tranzistor, který postavila Bell Labs v roce 1947, byl tak velký, že ho bylo možné sestavit ručně. Oproti tomu dnes by se na hlavičku špendlíku vešlo více než 100 milionů tranzistorů 22nm tri-gate. Do tečky na konci téhle věty by se vešlo přes 6 milionů 22nm tri-gate tranzistorů.
A zajímavost na závěr. Aktuální nejvýkonnější dostupný procesor pro naše domácí počítače, tedy Intel Core i7-3900 Sandy Bridge-E, který byl vydán téměř na den přesně 40 let po uvedení Intelu 4004, má 2,27 miliardy tranzistorů v jádře o velikosti 20,8 x 20,9mm. Přesně za 40 let slušný pokrok a to vývoj zdaleka nekončí. Kupte tedy vašemu procesoru k tomu jeho výročí nějaký ten dárek, třeba nový chladič, nebo ještě lépe, kupte si nový Core i7-3900 procesor, ať ty tranzistory pořádně oslavíme :).
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|