Mnoho let fungovala marketingová-plánovací strategie společnosti Intel ohledně vydávání a vývoje procesorů, architektur a výrobních procesů. Netřeba asi představovat tuto strategii, která se jmenuje "TICK-TOCK". Jasná, čitelná a hlavně mnoho let běžící strategie fungovala tak, že Intel vyvinul nový (nižší) výrobní proces, tím vyrobil jako první procesory s již ověřenou procesorovou architekturou na starším výrobním postupu a to byl tedy "TICK". Následoval "TOCK" což znamenalo na tom novém ale již ověřeném výrobním procesu udělat novou architekturu. A tak to pokračovalo mnoho posledních let. Od 45nm přes 32nm a 22nm až k současným 14nm:

Jenže asi všichni dobře víte, že Intelu se tyhle "hodiny" už před časem rozbily, a z pravidelného TICK-TOCK se stalo minimálně TICK-TOOCK-TOCK. Stalo se tak velmi zřetelně na 22nm, hlavně u HASWELL architektury, která měla být TOCK, a následovaná měla být 14nm TICK.

Netřeba asi moc připomínat, jak to nakonec bylo. Intel samozřejmě vyvíjí výrobní procesor s několikaletým předstihem. Takže už během výroby 32nm, chystal 22nm a také 14nm. Zatímco z 32nm na 22nm se mu podařilo skočit ještě celkem bez potíží, 14nm se ukázal být vážný problém. Nebyl prostě připravený, kdy měl být a tak se stalo, že místo aby 22nn HASWELL nahradily 14nm BROADWELL procesory, Intel musel vydat HASWELL REFRESH. Tedy 22nm lehce zrychlené, ale pořád ty stejné procesory, které tady taky byly ještě o další rok a něco proti plánu. Věci nabraly ještě další zpoždění dané poklesem poptávky po PC v obtížných ekonomických letech atd.

No, a zatímco všichni jsme věděli, že strategie Intelu prostě už neplatí a nefunguje, Intel se nadále tvářil, že je všechno v pohodě (což nebylo). Stůj co stůj se nažil plnit své plány a to za cenu toho, že je plnil jen na oko. Že třeba i když představil 14nm procesory nakonec ještě v roce 2014, jak chtěl, na trh se jich dostalo minimum a to navíc jen ty ultra-úsporné modely pro nejtenčí NB. V následujícím roce 2015 pak definitivně vzala strategie "TICK-TOCK" za své. Intel v rychlém sledu vydal v malém měřítku 14nm klasický mobilní i desktopový 14nm BROADWELL, který by tím zpožděným "TICK", ale současně jen s rozdílem několika málo týdnů přišel i "TOCK", tedy nová generace SKYLAKE na 14nm. Úplně jiná patice a platforma a ta je nyní aktuální. V roce 2015 tak souběžně byly na PC trhu aktivní jak "TOOOCK" HASWELL REFRESH, tak zkrácený "TICK" BROADWELL i nový "TOCK" SKYLAKE a žádný nepokrýval všechny segmenty a platformy PC sám o sobě. Strategie Intelu se prostě zhroutila.

Museli jsme si ale počkat až do letošního roku, než to Intel definitivně a oficiálně uznal a přišel s její novou marketingovou podobou, která rozhodně mnohem více odpovídá situaci. Ta je, že ani 10nm výrobní proces, který by měl 14nm nahradit (a to už letos), nebude připraven zdaleka včas. Bude mít mnohem větší zpoždění. Obecně se čeká, že velké 10nm procesory nepřijdou dříve, jak někdy ke konci roku 2017, či klidně až začátkem roku 2018. Už dříve tak vyšlo najevo, že Intel zopakuje tah s 22nm "TOCK-TOOCK" (čili HASWELL a HASWELL REFRESH). Jinými slovy, že prodlouží život současným SKYLAKE procesorům.

Tentokrát prý to ale nebude prosté přejmenování a drobné frekvenční zrychlení, ale KABY LAKE, jak se neplánovaná třetí generace 14nm procesorů bude jmenovat, může mít kromě zcela nového generačního číslování, i nějaké další optimalizace, včetně zvýšení výkonu na takt či jádro. Pravě fakt, že již řadu let výkon běžných mainstreamových procesorů Intel v podstatě neroste (protože Intel u Core i3/5/7 nemění konfigurace počtu jader), je dlouhodobě také terčem posměšků. Nicméně Intel vyměnil růst výkonu, kterého je pro běžné uživatele dost a dost, za nižší spotřebu procesorů. Takže i když je výkon současných SKYLAKE procesorů v podstatě stejný, jako jejich 22nm předchůdců, žerou méně :). Intel se tak výkonově soustředil hlavně na integrovanou grafiku.

• Intel přidá krok: "optimalizace"

A jak to celé marketingově navléknout? Už i to Intel vymyslel a můžete se tak podívat na ty pěkné obrázky okolo. Místo dvou kroků budeme mít na jednom výrobním procesu ty kroky tři. Fakticky tak tahle nová "strategie" vynucena okolnostmi, platí už od 22nm. Tím třetím krokem bude ona "optimalizace" tedy nějaké vylepšení nové architektury na stejném procesu.

A tak nás čeká "KABI LAKE" ("SKYLAKE REFRESH"), který dostane pravděpodobně i vlastní generační číslování (tedy z Core i7-6700 budeme mít asi Core i7-7700). Patice LGA 1151 se nezmění, ale Intel opraví některé nedostatky u stávajících platforem (asi hlavně překazí taktování, kde nechce, aby se taktovalo :) ) a objeví se tedy Z270 čipsety a tedy i nové základní desky. Celé to samozřejmě vypadá marketingově lépe než kdysi HASWELL REFRESH, ačkoliv si stále myslím, že to bude úplně to samé. I když se zdá, že Intel přeci jen počítá s konkurenčním AMD ZEN, který by měl výrazně srovnat krok. Prý se tedy plánuje větší výkonový posun u KABI LAKE procesorů proti SKYLAKE, což podle mě znamená, že se Intel pokusí zvýšit frekvence, využití a efektivitu RAM apod. při zachování, nebo jen mírném zhoršení spotřeby. Pochybuji, že bude dělat nějaké více zásadní změny. A kdy "nové" KABI LAKE a Z270 dorazí? Dost možná už letos na přelomu Q3/Q4, nejpozději pak v lednu 2017.

Intel si tedy kupuje čas a navlékl konečně svůj marketing na současný stav věcí. Je téměř jisté, že ani na 10nm nepůjdou věci o moc lépe, takže i na tom se dočkáme asi 3 generací procesorů. Právě nové výrobní procesy jsou stále větším oříškem a 10nm-7nm bude předěl, protože na těch už budou muset výrobci čipů využít nových materiálů a postupů, než "obyčejného" křemíku a současné litografie, používaných dosud. Vůbec bych se tedy nedivil, kdyby se "nově" představená tříkroková strategie během 10nm generace opět úplně změnila. Koneckonců plán je jedna věc, realita úplně jiná ...