• TEST: AMD RYZEN CPU nedosahují na všech

                                     deskách udávaných boost taktů. Je to problém?

Kdysi dávno, jste mohli zapnout „turbo“ tlačítkem na bedně počítače. Určitě si mnozí pamatují „turbo“ tlačítko, které zvedlo takt u starých Pentium procesorů ze 100 na 133MHz. V dalších letech se staly turbo technologie a řízení taktů propracovanější. Ale dlouhá léta platilo, že procesor běžel prostě na udávané frekvenci v zátěži prakticky pořád a bez výjimky. Až v posledních několika letech se staly boost a turbo technologie mnohem propracovanější. Intel i AMD mají vlastní definice a vlastní přístup. V obou případech však na maximálních uváděných taktech procesory nikdy neběží jako celek. Intel u většiny současných vícejádrových procesorů uvádí ten nejvyšší takt jako takt na 1 jádro (vlastně ani to ne, ve skutečnosti je to jen na 1 vlákno). AMD pak uvádí boost takt pro zhruba 2 - 4 vlákna v závislosti na modelu CPU.

Každopádně zejména u Intelu je obrovský rozdíl mezi udávanými základními takty procesoru a boost takty, kdy si samozřejmě spousta uživatelů myslí, že když Intel udává 5GHz, že ten procesor na 5GHz také pojede. Jaké je jejich překvapení, když zjistí, že doma stěží překonává 4GHz. Intel navíc úplně zrušil informování o podrobném chování turba a konkrétních taktech na jádrech (což dříve uváděl), protože se hodně liší v závislosti na kusu čipu, desce, chlazení a prostě podmínkách. Intel tak uvádí jen základní takt celého CPU (pro které vztahuje také udávané TDP) a pak ten nejvyšší Turbo takt, který ale platí jen pro 1 vlákno. Procesor nicméně obvykle běhá někde mezi. Problémem je obrovský rozptyl u některých modelů. Například Core i9-9900K má mít takt 3,6 až 5,0GHz. 95W TDP je ale vztaženo k tomu základnímu taktu. A pokud ho CPU nemá výrazně překračovat (což ale v základu za určitých okolností může), pak v závislosti na výkonu chlazení bude mít takty jen kolem 4GHz na celek, v AVX zátěži i o 100 – 200MHz méně. Ten 5GHz takt platí jen pro 1vlákno, tedy vlastně ani ne po celé 1 jádro, které má 2 vlákna. V momentě, kdy je zatíženo druhé vlákno, takt padá z 5GHz na zhruba 4,7GHz. Potíž je, že prakticky vyjma umělých benchmarků zatěžující 1 vlákno, v běžném provozu nikdy zátěž jen 1 vlákna či 1 jádra nenastává. Jakmile pustíte počítač, tak Windows sám vytěžuje několik vláken/jader a to platí i o dalších aplikacích. Reálně se tak v běžných podmínkách Intel procesory svým boost taktům nikdy ani nepřiblíží. Jen to dobře vypadá na papíře.

U AMD to funguje trochu jinak. Rozptyl mezi nejvyšší a nejnižší udávanou frekvencí je mnohem menší. Stejně tak AMD udává TDP jako reálnou hodnotu při obvyklé dosahované pracovní frekvenci. Samozřejmě hodně pomáhá fakt, že současné procesory AMD jsou mnohem efektivnější než čipy Intelu. Například 8jádrový jen 65W RYZEN 7 3700X, má udávaný takt 3,6GHz pro základ a 4,4GHz pro turbo. V praxi ale jede těch 4,3 - 4,4GHz i při zátěži 2 jader/4vláken, a i na plné vytížení 8jader/16vláken dokáže s výkonným AiO chlazením mít takt stabilně až 4,2GHz. S horším chladičem má takty kolem 3,9 – 4,0GHz na celek. Záleží samozřejmě kromě chlazení i na osazené desce. Každopádně AMD je na rozdíl od Intelu mnohem férovější v udávání jak taktů, tak zejména realistického TDP, se kterými procesor skutečně běžně pracuje.

Tím se dostáváme k tomu, jak to funguje na RYZEN 3000, kdy někteří uživatelé hlásí, že udávaných boost taktů nedosahují ....