Nejen v Číně se potýkají s obrovským problémem závislosti mladých na hrách. Tohle je řešení?
Pokud jste mladý a závislý na hraní her, nemůžete se od vaší oblíbené online mobilní, konzolové či počítačové hry odtrhnout, neděláte nic jiného, zanedbáváte povinnosti, školu, rodinu a vlastní život, tak pokud žijete v Číně, tak budete mít nově léčbu šokem. Tamní vláda totiž s okamžitou platností zavádí nová pravidla, která budou muset uplatňovat všichni provozovatelé her a budou důsledně vymáhána.
Země výrazně omezí přístup ke hrám lidem mladším 18ti let. Ti budou moci nově hrát jen 90 minut denně ve všední dny, a 3 hodiny o víkendech. Současně nebudou moci hrát od 22 hodin večer až do 8 hodin ráno. Vláda tím chce omezit závislost mladších ročníků, kteří prakticky nic jiného, než hraní her, neznají.
Pořádnou čáru přes rozpočet také vláda dělá herním vydavatelům, kteří aplikují stále agresivnější mikrotransakce do her, cílené speciálně na mladé hráče. Ti jsou tak schopni i krást rodičům atd. Nově děti od 8 – 16 let budou moci měsíčně ve hrách utratit maximálně 600 korun (v přepočtu). Děti od 16 – 18 let pak zhruba dvojnásobek, tedy cca 1200 korun měsíčně.
Čína také tlačí na vydavatele a tvůrce her ohledně mechanismů omezující zobrazování násilí a současně nutí implementovat věci a mechanismy, které vedou ke snížení konzumace her atd. (dělat tedy hry méně návykové, přesný opak mnoha velkých vydavatelů dnes). Z našeho pohledu na Západě se mohou zdát výše uvedená pravidla sice jako velmi dobrý nápad, kdy by možná stálo za to protáhnout tu hranici z 18 na 21 let, nicméně současně je tu ten problém, že u nás na skutečně svobodném Internetu, a ve fungující demokracii, by podobná pravidla byla hůře aplikovatelná do praxe a vymáhatelná. V Číně si s tím komunisté samozřejmě hlavou nelámou. Tamní vláda sleduje všechno a všechny, vydavatelé a provozovatelé her musí splňovat přísná pravidla, takže s uplatněním a dodržováním nových nebude žádný problém. Pro mnohé mladé závislé na hraní her, tak nastávají krušné časy a šoková metoda léčení se ze závislosti. Tu pravděpodobně nahradí něco jiného, nějaká jiná závislost, doufejme, že ne horší, ale od 18ti let se mohou hraní her zase plně oddat.
Někteří samozřejmě namítnou, že pořád jsou tu offline hry. Ale těch v poslední době extrémně ubylo. Osobně si myslím, že podobný systém omezení přístupu zejména k online hrám, by měl být zavedený i u nás. Bohužel totiž někteří vydavatelé a tvůrci her vyvíjí hry tak, že záměrně je dělají návykovější (zaměstnávají na to speciálně lidi), dělají je tak, aby hráči byli nuceni utrácet reálné peníze, protože bez toho by buď byli znevýhodněni herně, nebo alespoň sociálním postavením. Jsem si prakticky jist, že řada současných her, zejména těch online přeplněných mikrotransakcemi, jsou doslova hazardní hry dle definic. A zatímco běžné hazardní hry jsou přísně regulovány, bude dokonce vytvářen seznam hráčů, kteří k nim nebudou mít přístup (dobrovolně i nedobrovolně), provozovatelé hazardních her musí splňovat velmi přísné podmínky a většina je přístupná od 21 let, tak návykové mobilní, počítačové či konzolové hry přeplněné mikrotransakcemi jsou přístupné prakticky komukoliv, kdykoliv a kdekoliv bez jakýchkoliv pravidel.
Rozhodně si nepřeji systém „velký bratr“, jakým vše řídí a ovlivňuje Čína, to je ta utopie, které se oprávněně mnozí báli a nyní je tu. Nicméně i opačný extrém jaký funguje u nás, je špatný, online hry, herní mikrotransakce a všechno kolem, je vážný problém a je na čase se přestat tvářit, že není. Ačkoliv naštěstí vlády na Západě nemají systémy jako ta Čínská, rozhodně by systém omezení přístupu, herní doby, maximálních částek atd. byl prosaditelný a provozuschopný i u nás. Stačí aby herní společnosti měly povinnost ověřovat totožnost hráče, kdy stejně musíte mít online účet, mobilní telefon, počítač/konzoli s přístupem k účtu atd. Takže systémy už máme a fungují, jen je využívat.
Zejména na provozovatele online, mobilních atd. her, pokud tam budou moci hráči utrácet reálné peníze, měl vztahovat zákon o hazardních hrách se vším všudy. To by současně nemělo omezovat ty vydavatele a tvůrce her, kteří je berou stále jako umělecké dílo a zábavu, ne jako prostředek k maximalizaci korporátních zisků a vytváření armády závislých uživatelů jako zdrojů pravidelných kvartálních příjmů. Uvidíme, bohužel zákonodárci čeští i evropští, se zatím nemohou shodnout ani na tom, že mikrotransakce a lootboxy jsou prvky hazardních her, takže do funkčních pravidel je stále ještě daleko. Čínský trh a tamní nařízení ale mohou ovlivnit podobu her i u nás, bohužel nejen k lepšímu. Některé herní korporace si budou možná chtít kompenzovat ztráty, které jim vzniknou tím, že významná část herní populace nebude moci utrácet tolik, jako doposud, a tak budou chtít na Západě zavádět ještě agresivnější mikrotransakční politiku …
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|