Telekomunikační konference WCIT končí a svobodný internet je zatím stále na živu.
Možná jste si toho někteří ani nevšimli, ale v posledních dnech se v Dubaji na velké konferenci WCIT za účasti téměř všech států světa, rozhodovalo o nové podobě mezinárodní telekomunikační unie a hlavně o internetu, který stará smlouva v podstatě neřešila, protože na konci 80. let nikdo neměl nejmenší tušení, kam se Internet dostane a jakou úlohu bude hrát v dalších letech. Není tedy divu, že na konferenci se hrálo o hodně a vlastně o vůbec samotný internet. Mnoho států by totiž rádo mělo věci pod kontrolou, zejména své otroky, tedy pardon, občany, kteří si v některých částech světa prostě podle mnohých názoru příliš otvírají hubu a požadují divné věci jako osobní svobody, práva a spravedlnost ve všech směrech. Stejně tak se některým státům nelíbí moc, kterou mají soukromé subjekty a nemají ji oni na internetu. Vznikla tedy snaha, zatnout svobodnému internetu v jeho současné podobě tipec. Různé státy světa požadovali, aby si o mnoha věcech, které dnes tvoří celosvětovou síť, mohli rozhodovat sami a omezit tedy vliv svobodného internetu a šíření informací po něm a samozřejmě zajistit si i možnosti kontroly a špehování svých poddaných.
Výsledkem celé konference je tak jedna velká nedohoda, kdy zejména západní státy (včetně ČR) ostře odmítají snahy zejména Arabských zemí, Ruska a Číny o omezení práv uživatelů a větší možnosti kontroly samotných zemí. Jinými slovy, Arabské země, Rusko, Čína a pár dalších, si chtěli dohodou posvětit to, co už svým občanům dávno provádějí. Západní demokracie a svět jim ale řekl jasné ne a tak je zatím současná podoba Internetu zachována, alespoň pro nás. Nicméně je jasné, že potyčky ohledně práv, svobod, ale i povinností atd. uživatelů i správců internetu, budou pokračovat s větší intenzitou v dalších letech. Problémy jsou totiž na obou stranách.
Na straně správců a států jsou to nemístné snahy o kontrolu, sledování a další omezování svobod uživatelů. Na straně uživatelů je to zhoubná představa, že mohou všechno a beztrestně. Že mohou jiné uživatele beztrestně pomlouvat, urážet, či mluvit webům do toho, co mohou weby trpět na svých stránkách, které jsou jejich vizitkou apod. Jinými slovy jak uživatelé, tak státy se ještě musí hodně učit o tom, že svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého a končí tam, kde začíná svoboda druhého. To zatím soudě i podle mnoha diskusí, stále mnoho lidí neuznává a myslí, že jim dal někdo nějaké právo pošlapávat práva jiného. Co je nejzajímavější, že jedno ze základních práv, a to právo "držet hubu" (v dobrém), ignorovat, či nevšímat si, využívá velmi málo ze všech dotčených a raději volí cestu výpadů a porušování práv druhého. A pomluvy, urážení jsou je začátek, končit to může blokováním uživatelů, stíhání uživatelů a státním dohledem, jak se o to někteří snaží ...
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|