• Vysvětlení pojmů v BIOSu pro AM3

Zde si vysvětlíme pouze ty nejnutnější pojmy nutné pro overclocking, zabývat se dalšíma položkama v BIOSu jako jsou nastavení řadičů, USB zařízení atd. se nebudeme. Bude nás tedy zajímat podpoložka BIOSu „AI Tweaker“ a potom také podpoložka „Advanced“. Takové nastavení najdete u testované desky ASUS M4A89GTD PRO/USB3 a hodně obdobné je také u většiny AM3 ASUS základních desek.

CPU ratio = násobič procesoru, z auto můžeme změnit na hodnotu násobiče tak, že ji přímo vepíšeme. Násobiče stejné a nebo nižší lze aplikovat u všech AMD procesorů, násobiče vyšší než je defaultní pouze u Black Edition verzí.

CPU bus frequency = z auto ji znovu můžeme změnit. Jedná se o tzv baseclock a nebo u AMD používaný busspeed a nebo zastarele FSB. Defaultně je u Athlonů II a Phenomů II 200 MHz. Přes tuto frekvenci se taktuje frekvence procesoru i jeho uncore a HT linku a dokonce i RAM. Výjimkou je tedy Black Edtion procesor, kde není vyloženě nutné taktovat přes sběrnici, ale pouze přes otevřené násobiče.

PCIE frequency = frekvence sběrnice PCIe, defaultně je 100 MHz

DRAM frequency = frekvence pamětových modulů. Standartně je u AMD 1333 MHz, BIOSy však obsahují i děličky směrem dolů a nahoru, maximem bývá 1600 MHz (tu však musíme nastavit pochopitelně manuálně)

CPU/NB frequency = frekvence uncore části procesoru, defaultně je 1800-2000 MHz, je to zjednodušeně rychlost, na jaké komunikuje mezi procesorem L3 cache (tedy ovlivní komunikaci pamětového subsystému a latence)

HT link speed = frekvence hypertransport sběrnice. Defaultně je 1800-2000 MHz, má za úkol subsystémovou propustnost s ostatními zařízeními propojené přes South bridge. V praxi však nemá na výkon téměř vliv, využití by snad mohlo být při virtualizaci.

DRAM Timing configuration = ladění časování pamětí

DRAM driving configuration = hlubší ladění pamětových modulů, této položce nerozumím však ani já

CPU&NB voltage mode = je možnost navyšování napětí ve dvou módech: offset a nebo klasicky hodnota manuálně. Offset je v nárůstech od základní voltáže (tedy o kolik se navýší od defaultní hodnoty).

CPU voltage = napětí na procesoru. Defaultní hodnota se líší dle konkrétního procesoru a batche. Maximální hodnota kterou použít pro vzduchové chlazení a dlouhodobý provoz je 1.488-1.55V. Zde záleží na tom, zda processor již má technologii low-k. To jsem však popsal v první kapitole.

CPU&NB voltage = napětí pro uncore část procesoru. Defaultně je 1.1V a I zde platí, že její maximální hodnota je mezi 1.35-1.5V, znovu záleží na výrobním siliconu.

CPU VDDA voltage = napětí co může “zpevnit stabilitu”, nemám ponětí, kam přesně jde (někde do regulace obvodů uvnitř procesoru), ale zároveň může zvýšit teploty mosfetů Lépe nechat na auto a nebo max doporučuji 2.6 V. Údajně toto napětí take mění napětí mezi nastavením v BIOSu a v reále ve windowsech a poměry mezi dropy pod idle a load.

DRAM voltage = napětí RAM, defaultně se pohybuje mezi 1.5-1.7V na 1333 MHz. Napětí pamětových modulů je třeba zjistit na stránkách výrobce a dle toho I přespříliš nepřekračovat (max o 0.15V od specifikace). Sledujte však vždy napětí pro konkrétní frekvence modulu, tzn. Pro 1333 MHz může mít ve cpecifikaci 1.5V, pro 1600 MHz 1.65V a pro 1800 MHz třeba 1.8V!

HT voltage = napětí HT sběrnice, slouží pro lepší stabilitu,když přetaktováváme HT sběrnici a nebo I když máme vysoký busspeed . Max do 1.35V.

NB voltage = defaultně je kolem 1.15V, maximálně do 1.4V doporučuju. Je to frekvence severního můstku na desce, který komunikuje s HT sběrnicí a s PCIe zařízeními. Zvyšujeme až když jsme vysoko s frekvencí busspeed a deska odmítá postovat či se chová nestabilně. Podmínkou je, že nás frekvencí již neomezuje processor.

NB 1.8V voltage = napětí severního můstku-okruhu čipsetu, může zlepšit stabilitu RAM modulů při přetaktování. Navýšení max do 2.1V. Stačí však ponechat na defaultní hodnotě.

SB voltage = napětí pro čipset jižního můstku (disky a periferie). Ideálně nechat tedy na auto.

Sideport memory voltage = napětí pro IGP na základní desce, zvyšujeme pouze, pokud taktujeme IGP.

CPU Load-line calibration = zjemní četnost skoků mezi napětím nastaveným v BIOSu a napětím, které je aktuální v zátěži. Tím pádem může ovlivnit I horní stabilitu procesoru. Nastavení auto nebo enabled/disabled. U pokročilejších desek je možnost volby i výše v procentech (50/75/100%). Avšak 100% je určeno pro chlazení dusíkem a vysoké frekvence, pro běžné užívání stačí 50%.

CPU/NB load-line calibration = platí to stejné, co pro CPU LLC, ale zde se to týká uncore části procesoru a jeho napětí. Ideálem je nechat na auto a nebo třeba na 50% jako je v možnostech BIOSu u některých pokročilejších ASUS desek.

CPU spreadspectrum = snižuje elektromagnetické pulsy (vyhlazuje je), na OC to má ve vyšších hodnotách negativní vliv. Nicméně znovu to nepatrně snižuje spotřebu.

PCIE spreadspectrum = obdobné, avšak platí pro PCIe sběrnici.

Microcode updation = jedná se o úpravu kódu procesoru a jeho chybách. Pokud je enabled, může popravit některé chyby procesoru. Nejedná se však o nic, co by znamenalo vliv na praktický výkon.

Secure virtual machine mode = podpora virtualizace

Cool and Quiet = AMD úsporná funkce, při OC doporučuji vypnout (vyjma Black Edition verzí)

C1E support = nova úsporná funkce, redukuje frekvenci i pro IMC a HT.

ASUS Core unlocker = automaticky odemyká potenciálně funkční jádra u dvoujader a nebo tříjader.

CPU core activation = vybereme si, zda chceme mít všechny jádra aktivní a nebo pouze třeba jediné.