Nová série karet ATI HD 58xx už nemá jen nereferenční řešení. Přichází model Sapphire HD5870 1GB Vapor-X.
Včera jsme si představili technologii Vapor-X
v detailu. Její použití je jasnou výhodou pro grafické karty společnosti
Sapphire. Psal jsem o nové řadě nejvýkonnějších karet ATI HD58xx, kde se verze
s Vapor-X také objeví. Budoucí čas už je ale pryč. Na fóru
legitreviews.com byla odhalena nová verze grafické karty HD 5870 právě
s řešením Vapor Chamber.
Nový model nejvíce připomíná Toxic verzi karty HD4870.
Chladič se zdá být velmi podobný, avšak heatpipes nevystupují mimo kartu, což
je určitě dobře. Vůbec spojení Vapor Chamber a heatpipes je aktuálně asi nejlepší
řešení pro tiché a účinné chlazení. Na střed destičky, pod kterou je Vapor
Chamber, jsou umístěny dvě heatpipes, které odvádí teplo do horní části
hliníkového žebrování. Dolní část žebrování je připevněna na zbytek destičky a
vstřebává tak teplo ihned. Toto řešení je zvoleno hlavně kvůli větší ploše
chladiče.
Tepelné vyzařování je totiž u této karty větší než by
dokázal jeden pasiv připevněný k celé ploše Vapor Chamber vstřebat a
účinně přenést. Heatpipes tak pomáhají lepšímu rozvodu tepla do větší plochy
chladiče.
Umělohmotný kryt je také o mnoho zajímavější. Délka karty
bude podle odhadu velikosti PCI-E slotu stejná s referenční. Napájení je
vyřešeno 2x6pin konektory. Výstupní konektory jsou tradiční jako u všech nových
karet HD5870 - 2x digitální DVI, HDMI a DisplayPort.
Asi nejzajímavější jsou výrobní frekvence karty. V minulé
sérii měly samotné Vapor-X modely základní referenční takty. U nové série jsou
lehce posunuty z 850 na 870MHz na jádře a z 4800 na 5000MHz u GDDR5
pamětí. U Sapphire HD4890 Toxic pak byly dokonce z 850 na 960MHz, a proto
čekáme podobné edice i u HD5870. Ty však samozřejmě přijdou později.
Tato karta by měla vyjít co nevidět, podle zdroje v předvánoční
nákupní horečce. Z toho bych vyvodil, že už to bude co nevidět, zřejmě už
v prvním listopadovém týdnu, což je vlastně za pár dní. Cena by se měla
pohybovat lehce nad základní cenou pro HD5870, která je 390 dolarů - 7800,-Kč s DPH.
Bohužel aktuální ceny, za které v ČR můžeme stále skoro nedostupné HD5850
a HD5870 koupit, jsou vyšší. Ještě výraznější je to u HD5770 a HD5750, které
dostupné jsou, ale v ceně, za kterou by se měly prodávat, je nenajedeme. HD5770
by měla být za 3200,-Kč s DPH, HD5750 za 2600,-Kč s DPH. Jak je to reálně se můžete sami podívat do ceníků obchodů. Doufejme, že se situace co nejdříve zlepší, ale do Vánoc to asi nebude.
Snažím se usměrňovat blogy se články od Vás, čtenářů. Pište o čem chcete, co chcete a jak chcete, ale ať to má hlavu patu ;) Pokud máte dotaz či chcete urgovat vydání článku v blogu, napište mi zprávu přes web nebo na icq.
Čau. Docela by mě zajímalo, proč je frekvence paměti vždy u grafických karet několikanásobně větší než jádro. Když data proudí z paměti do GPU takovou rychlostí, tak jádro musí tu paměť strašně brzdit, ne? Díky za odpověď.
Ahoj. To je trochu složitější, než si to představuješ. Ta dvě čísla se vůbec neporovnávají.
U GDDR5 jsou sice frekvence vysoké, ale to je tím, že je základní frekvence násobena čtyřmi. Takže základ je 1200MHz.
U pamětí záleží na šířce (prostupnosti) datové sběrnice. V tomto případě je sběrnice 256 bit, což nám dává datovou propustnost pamětí 153,6 GB/s.
Velmi obecně záleží na tom, kolik umí jádro zpracovat dat za sekundu. Pokud méně než je propustnost pamětí, je to v pořádku, paměti jádro nebrzdí. Pokud více, je jádro bržděno paměťmi.
Takže asi takhle je to hodně obecně pro tvoji představu. Nezáleží tedy na nějakém porovnání frekvencí, ale na tom, co ty dané frekvence dokáží udělat, tedy spočítat, přenést potřebná data apod.
Ne nebrzí. Neporovnávají se MHz, ale to, co dokáže to jádro zpracovat. Paměti v tomto případě dokáží dodat data na zpracování a mohou jich dodávat víc, než může jádro za danou časovou jednotku zpracovat, takže je to ok.
Třeba pro příklad: jak může být HD4770 tak výkonná, jako HD4850, když HD4850 má 256 bit sběrnici a HD4770 jen 128 bit. Protože jsou jádra stejně výkonná, a HD4770 má dvakrát menší propustnost sběrnice - paměti mohou dodat data jen přes poloviční kanál, tak to přeci nedává smysl.
Jenže u HD4770 jsou použity rychlejší GDDR5 paměti, oproti GDDR3 u HD4850. Tím, že jsou použity rychlejší 3200MHz oproti 1986MHz, se vlastně zrychluje tok dat v kanálu. U HD4850 tom 256 bit "tunelu" tečou data rychlostí jen 1986MHz, ale v tom 128 bit "tunelu" jedou 3200MHz. Proto u HD4770 nevadí, že je menší sběrnice.
Podle toho propočtu také vidíš, že ač u HD4770 není rychlost pamětí dvojnásobná, tak to stačí, aby to podávalo stejný výkon. Z toho vyplývá, že HD4850 by teoreticky mohla mít i nižší frekvenci pamětí a jádro by pořád "nestíhalo".
Jako tento popis má pár trhlin, prakticky přetaktování pamětí pomůže na výkonu, avšak obecně se to dá snad takto podat.