Společnost Sapphire je výrobcem grafických karet ATI Radeon. Její technologická značka Vapor-X je známa hlavně z grafických karet vyšší třídy. Jedná se o pokročilé chlazení čipů podobné technologii heatpipes. Jak to funguje, kde vzniklo a proč je tak výkonné?
Na začátek si musíme ujasnit, jak se to vůbec s Vapor-X má.
Vapor-X je jen reklamní název používaný společností Sapphire. Samotná
technologie chlazení se ale jmenuje Vapor Chamber, po česky Parní komora.
Jejím stvořitelem však není Sapphire Technology, nýbrž společnost Microloops.
Sapphire jen jako první začal v roce 2007 s touto společností
spolupracovat a integrovat technologii Vapor Chamber do svých chlazení na
grafické karty.
Sapphire HD3870 512MB TOXIC Edition - první karta s Vapor-X chladičem
Vůbec první kartou, která Vapor Chamber využívala, byla ATI
Radeon HD3870 512MB TOXIC Edition. Jednoslotové chlazení bylo pro takovou kartu
opravdu nečekané, ale oproti referenčnímu dvouslotovému modelu dokázalo i přes
více než poloviční velikost snížit teploty skoro o 30°C! Průměrně se u
dvouslotového referenčního chlazení držely při maximálním zatížení nad 90°C, u
jednoslotového TOXIC Vapor-X to bylo okolo 65°C.
Graf změřených teplot v recenzi HD3870 TOXIC na serveru HardwareCanucks
Jak vidíte, s tím už se určitě dá něco dělat. Navíc
když HD3870 byl vlastně první pokus o uplatnění Vapor Chamber v praxi na
grafických kartách. Předtím se systém používal pouze v high-endových serverech
společností HP nebo IBM. Zabraňovalo se tím vzniku vysokých teplot v těchto
složitých systémech.
Měděná Vapor Chamber na příkladu chladiče ze Sapphire HD3870
Po velkém úspěchu a hlavně zjištění zákazníků, že Vapor-X je
prostě pecka, na sebe vylepšení a další modely nenechaly dlouho čekat. Série
Sapphire Vapor-X se u modelů ATI Radeon HD48xx výrazně rozrostla a na výběr
jsme měli, a ještě ve zbytcích máme, opravdu z široké nabídky.
Referenční verze HD3870 s maximální teplotou přes 90°C
I někteří ostatní výrobci tuto technologii začali používat.
Ve většině případů však nešlo o tah, který by marketingově zvýrazňovali. Co si
pamatuji, tak dokonce společnost MSI použila na svých prvních HD4870,
vypadajících jako referenční, podobnou technologii, avšak zmínka o tom byla
snad jedna na stránkách výrobce. Při testech jsem sám nemohl pochopit, jak to, že
mi na stole leží dvě právě vydané „referenční" HD4870 a přesto má jedna (MSI) o
20°C nižší teploty než druhá. V diskuzích se pak dlouho vedly spory, zda
má karta Vapor Chamber či nemá. To ostatně nevím ani do teď.
MSI HD4870 512MB OC měla překvapivě nižší teploty než její "stejné" kolegyně