• Provozní vlastnosti.

Po výměně chladiče jsem udělal pár testů, abych prověřil provozní vlastnosti karty s vylepšeným chlazením. Abych zjistil chování karty a zejména řízení PowerTune, použil jsem nejdříve OpenGL benchmark Furmark verze 1.11.0. Ten je znám tím, že dokáže trvale zatížit grafickou kartu na 100% a karty s ním dosahují v běžné praxi nevídaných hodnot spotřeby elektrické energie.

1/ Pro srovnání jsem si dříve udělal dva testy s původním referenčním chladičem. V prvním testu jsem použil základní frekvence grafické karty R9 290 – 947 MHz na jádře a 5000 MHz u pamětí. Výsledek vidíte na obrázku níže. Všechny testy byly délky 15 minut. Jádro karty přibližně za 4,5 minuty dosáhlo teploty 94^oC a ventilátor chladiče limitní hodnoty 51% otáček. Do této doby běželo jádro na stabilní maximální frekvenci 947 MHz, ale následně začaly takty jádra mírně kolísat a v průměru se pohybovaly okolo frekvence 930 MHz. Spotřeba celé sestavy v zátěži byla ke konci testu přibližně 360 W (zřejmě díky mírnému podtaktování).

R9 290 s referenčním chladičem, jádro 947 MHz, paměti 5000 MHz.

2/ Ve druhém testu jsem kartu v referenčním provedení přetaktoval u jádra na 1200 MHz a paměti ponechal na 5000 MHz. Jádro karty tentokrát již za 3 minuty dosáhlo teploty 94^oC a ventilátor chladiče limitní hodnoty 51% otáček. Od tohoto okamžiku takty jádra poklesly a pohybovaly se v intervalu 920 – 1020 MHz. Spotřeba celé sestavy v zátěži byla ke konci testu přibližně 370 W (opět díky podtaktování).

R9 290 s referenčním chladičem, jádro 1200 MHz, paměti 5000 MHz.

3/ Ve třetím testu jsem již použil grafickou kartu s chladičem Accelero. Nejprve jsem nastavil základní frekvence grafické karty R9 290 – 947 MHz na jádře a 5000 MHz u pamětí. Řízení rychlosti ventilátoru chladiče jsem ponechal na automatice. Během celých patnácti minut testu byly otáčky udržovány na 20%. Přitom teplota jádra karty vystoupala na 86^oC. Později jsem udělal ještě testy se stejným nastavením, ale s fixními otáčkami chladiče na 50% - teplota klesla na 74^oC a při otáčkách 100% klesla na 68^oC. V klidu se po skončení testu teplota jádra ustálila na 33^oC. Frekvence jádra 947 MHz byla ve všech případech zcela stabilní. Spotřeba celé sestavy v zátěži byla ke konci testu přibližně 390 W.

R9 290 s chladičem Accelero Xtreme III, jádro 947 MHz, paměti 5000 MHz, otáčky 20%.

4/ Ve čtvrtém testu s chladičem Accelero jsem jádro grafické karty přetaktoval na maximální hodnotu, kterou umožnil program Afterburner nastavit – 1235 MHz. Pro stabilní funkci bylo nutné mírné zvýšení napětí jádra o +0,05V. Rychlost pamětí jsem ponechal na základních 5000 MHz. Otáčky ventilátoru jsem nastavil na fixních 100%. V průběhu celého testu zůstala frekvence jádra 1235 MHz zcela stabilní. Teplota vystoupala na 73^oC a spotřeba energie ve špičce činila 440 W.

R9 290 s chladičem Accelero Xtreme III, jádro 1235 MHz, paměti 5000 MHz, otáčky 100%.

5/ V pátém testu jsem ponechal předchozí maximální takty jádra a navíc jsem přetaktoval paměti na 6000 MHz. Kvůli stabilitě jsem použil napětí jádra zvýšené o +0,075 V. Otáčky ventilátoru jsem nastavil na fixních 100%. V průběhu celého testu zůstala frekvence jádra 1235 MHz opět zcela stabilní. Teplota vystoupala na 82^oC a spotřeba energie ve špičce činila 500 W.

R9 290 s chladičem Accelero Xtreme III, jádro 1235 MHz, paměti 6000 MHz, otáčky 100%.

Pro porovnání spotřeby samotné grafické karty jsem zjistil, že testovaná sestava má v klidu spotřebu 90 W a v plné zátěži pouze procesoru spotřebu 210 W. Na samotnou grafickou kartu tak při 100% zátěži ve Furmarku připadá spotřeba přibližně 200 W v základních taktech, 250 W při maximálním přetaktování jádra a 300 W při doplnění o maximálně přetaktované paměti. Měřeno bylo pomocí zásuvkového voltmetru, takže je nutné počítat s určitou nepřesností v řádu jednotek procent.

Určitým úskalím extrémního taktování R9 290 může být při použití chladiče Accelero Xtreme III poměrně problematické chlazení napájecí kaskády jádra VRM1. Použité nalepovací chladící elementy zřejmě nemají dostatečnou účinnost pro trvalou extrémní zátěž. Pro zájemce o dlouhodobé provozování grafické karty na limitních frekvencích bude vhodné hledat nějaké další řešení pro zvýšení účinnosti chlazení této kaskády. Pro představu shrnu výsledky měření teplot napájecích kaskád VRM1 pro jádro a VRM2 pro paměti, provedené v předchozích testech.

• V klidu při práci ve Windows byly teploty VRM1 27^oC a VRM2 30^oC.
• Ve Furmarku při 947MHz/5000MHz/100% ot. ventilátoru byly teploty VRM1 85^oC a VRM2 59^oC.
• Ve Furmarku při 1235MHz/5000MHz/100% ot. ventilátoru byly teploty VRM1 101^oC a VRM2 63^oC.
• Ve Furmarku při 1235MHz/6000MHz/100% ot. ventilátoru byly teploty VRM1 119^oC a VRM2 69^oC.

Přestože by napájecí kaskády měly být dimenzovány na trvalý provoz při ještě vyšších provozních teplotách, nevypadají hodnoty nad 100^oC nijak vábně. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že v těchto případech byly zatíženy trvalým extrémním příkonem až tří stovek wattů. Při běžném hraní je pravděpodobné, že se teploty i při maximálním taktování dostanou pod teplotu varu vody. 

Alternativní možností chlazení kaskády VRM1 je použití odříznuté zadní části kovové konstrukce referenčního chladiče s odšroubovaným původním ventilátorem. Díky značné hmotě konstrukce by mohly být výsledné teploty VRM1 velmi nízké. Znamenalo by to ovšem zcela jistou ztrátu záruky. Nakonec jsem to vyzkoušel, ale výsledné teploty VRM1 ve Furmarku byly úplně stejné jako při použití nalepovacích elementů, jen jejich náběh byl o poznání pomalejší. Při běžném hraní při kolísavém zatížení karty by toto řešení mohlo přinést menší zlepšení, ale za ztrátu záruky to nestojí.

Část ocelové konstrukce referenčního chladiče, odříznutá v místech označených šipkou, by mohla VRM1 kaskádu v praxi chladit nepatrně lépe, než nalepené elementy Accelera.

Pohled na upevnění chladič VRM1 z části původního rámu originálního chladiče.

Co se týče hlukového projevu R9 290 s chladičem Accelero Xtreme III, tak při uzavření v odhlučněné skříni Fractal Define R4 není do otáček ventilátoru 50% vůbec slyšet, protože případný hluk zaniká za zvukem standardních ventilátorů skříně. Při nastavení plných otáček je již mírné zvýšení hlučnosti zřejmé, ale ta je stále velmi kultivovaná. Jedná se zřejmě jen o aerodynamický hluk vzduchu proudícího skrz žebrování chladičů. Intenzita hluku je nižší úrovně než šepot, dala by se přirovnat k lehkému foukání vzduchu z úst.