Dějové intermezzo
Všichni dobře znalí literární předlohy od J.K. Rowlingové tuší ba dokonce vědí, že šestý díl o chlapci, který přežil, není a nemůže být tak výživný jako předchozí tři díly (Vězeň z Azkabanu, Ohnivý pohár a Fénixův řád). Z knihy, která sama o sobě neskýtá až tak poutavý děj (pokud se tedy nevyžíváte v dívčích románcích), prostě není možné napsat scénář tak strhující a akční jako u předchozích dílů. Nutno však podotknout, že se scénárista Steve Kloves striktně drží hlavní dějové linie šestého dílu potterovské série a vlastně i většiny linií vedlejších. Harry Potter se tak vydává na cestu za odhalením tajemství Pána zla. V jeho odhalení mu má významně pomoci potlačená vzpomínka staronového profesora Křiklana, který se rád obklopuje nadanými žáky, ze kterých se může stát „někdo“. Takovým žákem byl i mladý Tom Riddle (později Lord Voldemort).
A právě vzpomínka na Toma je tím nejdůležitějším, co musí Harry získat a nese jako ústřední dějová linie celým filmem. Ten je samozřejmě protkán vedlejšími zápletkami někdy spíše připomínající zápletky z prostřední obyčejné střední školy, protože dospívání bohužel postihne i čarodějnické učně. Ron se tak stane brankařským hrdinou famfrpálového týmů a tak i idolem neúnavné stíhačky Levandule. To samozřejmě špatně nese do Rona tajně zamilovaná, ač neumně to skrývající Hermiona. Harry si zase prožije tajnou lásku a první polibek se sestrou svého nejlepšího kamaráda Ginny. Rozbouřené hormony prostě k pubertě patří, z čehož samozřejmě pramení i komické situace, které prosvětlují na pozadí stále patrný a neodvratný boj se silami temna. Ten ještě podtrhují neustálé prostřihy na bloumání poněkud rozpolceného Draca Malfoye po bradavických chodbách a jeho přípravy úkolu, kterým ho pán Zla pověřil.
Všichni, kdo knihu četli, samozřejmě vědí, že čaroději s jizvou na čele se nakonec podaří onu důležitou vzpomínku získat a společně s Brumbálem se vydají za hledáním viteálů.
Režisérské překvapení?!
Jak se již zmínil, po dějové stránce se toho v šestém díle o učních čar a kouzel a jejich boji až tak moc neděje. I přesto je až obdivuhodné, jak si s tímto materiálem poradil spíše seriálový a televizní režisér David Yates. V kostce se dá říct, že vytěžil z nepříliš kvalitního scénáře maximum. Na obranu scénáristy Steva Klovese nutno podotknout, že z původní knižní předlohy se moc vymyslet nedá. Po rychlém začátku, při kterém smrtijedi útočí na Most milénia v Londýně a následně pak rodný dům Weasleyových, který shoří na prach, se atmosféra stává stále ponuřejší a temnější, až se dostaneme k závěrečnému vyvrcholení na jedné z věží bradavické školy.
Yates, který mimochodem režíroval i předchozí díl, dokázal, že má pro filmy s potterovskou tématikou cit a že jeho angažování bylo tím správným krokem. Svědčí o tom i fakt, že dostal důvěru natočit i závěrečný díl série. Vlastně dvoudíl, protože závěrečná kniha bude ve filmovém zpracování rozdělena na dvě části. A ono se ani není co divit. Ani tak nejde o to, že by se závěr nevešel do jednoho filmu (mimochodem Princ dvojí krve trvá 2 hodiny 20 minut), ale jde spíše o pěkných pár milionů dolarů a tedy i jistý zisk pro společnost Warner Bros.
Co říci na závěrečné shrnutí. Princ dvojí krve je podle očekávání přípravou na velké závěrečné zúčtování se zlem a i přes dějovou chudost je to dobře natočený film. Neznalí knižní předlohy se sice budou občas ztrácet v množství zápletek, ale ti znalí shlédnou na plátně přesně to, co četli v knize. Nezbývá tedy nic jiného, než se těšit na podzim příštího roku a jaro 2011, kdy konečně na filmovém plátně uvidíme, jak vše dopadne. A musím říct, že v podání Davida Yatese se určitě bude na co dívat.
Všechny ilustrační obrázky jsou vlastníctvím Warner Bros Studio
Harry Potter a Princ dvojí krve