|
Strana 2 z 4 Taktování základní pojmy … Taktování neboli overclocking je odvozeno od taktu, což frekvence na které tiká např. procesor. Takt neboli pracovní frekvence je frekvence vnitřních hodin procesoru, která udává rychlost zpracování dat uvnitř procesoru. Pracovní frekvence se obvykle měří v gigahertzích (GHz) neboli v miliardách pulzů za sekundu. 
Důležité: Pozor, sice rychlost procesoru je velmi důležitá do výkonu, ale rychlost není vše. Důležitá je i konstrukce. Například AMD v klidu konkuruje s 1,8GHz Pentiu na 3.0GHz. Nová Intel Conroe snižují výrazně takty. Nejslabší E6300 tiká jen na 1,86GHz přitom v klidu porazí Pentium D na 3.0GHz. FSB: (Front Side Bus) je sběrnice, pomocí které je procesor spojen se základní deskou. U Sběrnice FSB je důležité několik parametrů kromě šířky hlavně rychlost, přičemž ta je vyjadřována obvykle pracovní frekvencí. Rychlost sběrnice se uvádí různě buď jako přímá rychlost nebo dvojnásobná. U dnes testovaných AMD je to 200MHz. Násobič: (Multiplier) je číselná hodnota, která určuje na jaké frekvenci má procesor pracovat. Frekvenci pak zjistíme velice jednoduše. Pokud znáte FSB procesoru a jeho násobič. Výpočet je: FSB x násobič = frekvence 
Násobič a frekvence FSB jsou dvě naprosto základní věci pro přetaktování. Asi si řeknete, že přeci stačí změnit násobič a máme hotovo. Bohužel toho si jsou dobře vědomi výrobci a právě rozdíl v násobiči je rozdíl mezi jednotlivými modely procesorů. AMD X2 pro socket AM2 mají všechny FSB 200, ale 3800+ má násobič 10, 4200+ má 11, 4600+ má 12 a 5000+ má 13. Defacto tedy neplatíte za frekvenci, ale za násobič :). AMD (i Intel) jsou si dobře vědomy, že s otevřeným násobičem by se jim to asi špatně prodávalo a tak u většiny dnes prodávaných procesorů máme násobičem směrem nahoru zamknutý. Nelze to obejít. V minulosti existovalo u některých modelů několik možností, dnes to však není možné. Jediné procesory, které se u AMD prodávají s otevřeným násobičem jsou modely FX. Za ty ale zaplatíte velký balík a tikají na vysoké frekvenci, takže to výrobce dává jako bonus a právě tyto procesory jsou určeny pro taktovací rekordy. Důležitým se tak stává právě FSB, protože jen jejím zvyšování můžeme taktovat. A právě na vysoká FSB potřebujeme výbornou základní desku a proto je dobrá základní deska naprostou nutností. Hyper Transport: (HT) je sběrnice, která je připojena na NorthBridge a posílá data oběma směry. Je schopna dnes pracovat na rychlostech od 200MHz do 1400MHz, což v nejlepším případě zajišťuje rychlost až 2.8GT/s. Dnes je u AMD situace taková, že HT násobič je 5x frekvence nakonec 1GHz (200MHz FSB x5 ) to znamená propustnost 8GB/s a šířka je nyní 16bit. Možnosti HT sběrnice jsou ale takové, že v blízké budoucnosti se očekává šířka 32bit frekvence 1,4GHz a propustnost tedy 22,4GB/s! 
Problém při taktování je ten, že HT frekvence dnes u většiny základních desek funguje jen do rychlosti 1100MHz (AMD tedy předepisuje 1000MHz z výroby). Musíme tedy při taktování sáhnout právě na HT násobič, na což mnoho lidí zapomíná a je to základní problém, proč při taktování neuspějí. Vcelku se také nedoporučují používat půlené děličky. Používejte jen celočíselné. Důležité: HT u AMD a dalších firem není to samé HT, jako u Intelu! Jedná se o zcela něco jiného. HT u AMD je Hyper Transport, HT u Intelu je HyperThreading! U intelu to je vlastně zjednodušeně simulace dalšího jádra procesoru. AGP/PCI lock: právě kvůli absenci této maličkosti byly v minulosti s taktováním problémy. AGP byl dříve grafický slot pro Grafické karty a právě i tento problém byl jedním z důvodů, proč byl nahrazen Pcie slotem. Stále stejný problém dnes představují PCI sloty. 
Asi nemusím vysvětlovat, že i tyto sloty jsou vlastně sběrnice, které pracují na určité frekvenci. No a pokud nemáte onen zámek na pevné nastavení těchto frekvencí, pak při zvyšování FSB zvyšujete zároveň i frekvenci těchto sběrnic a ty nesnesou moc. Dnes již AGP není, bylo nahrazeno PCIe a tam je to vyřešeno jinak. Pcie je na FSB více nezávislá. Umožňuje vlastní taktování. U PCI slotů je to stále řešeno zámkem. Ale ani zde již při taktování nejsou příliš problémy. Na obojí je ale také často nutné sáhnout. V režimu auto totiž není zámek aktivní. Ale nastavením požadované hodnoty se aktivuje.
|
