|
Strana 3 z 4 Dělička pamětí: Dostávám se k jedné ze stěžejních záležitostí. Nastavení pamětí je životně důležité pro taktování. Vůbec výsledek taktování závisí značnou měrou právě na kvalitě a druhu pamětí. Mohu uvést dobrý příklad, kdy můj Opteron 144 (1800MHz) s obyčejnými 400MHz paměťmi fungoval stěží na 2790MHz, stačilo ale vyměnit za pořádné (například 500MHz kvalitní moduly) a ihned jsem dosahoval 3065MHz! 
Jak nastavit děličku pamětí? Většina výrobců poskytuje standardní děličku v podobě: 133/266/333/400MHz v případě DDR1 – v případě DDR2 je to stejné akorát jsou děličky odpovídající pamětem tedy 400/533/667/800 atd. (někdy to výrobci udávají v poměrech Ram/FSB pak je to 200Mhz FSB ku 400MHz DDR poměr 1:1) Existuje na to několik možných přepočtů a vzorců - nejjednodušší: Takt modulů, které vlastním = ( současný takt CPU * děličku kterou musím použít) / původní tak CPU Př. Mám Opteron 144 (1,8Ghz) nataktovaný na 2,8GHz a paměti 400Mhz, které taktování nemusí, pak musím najít nejvhodnější děličku, aby paměti stále běžely na 400MHz: ( 2,8Ghz * 266Mhz ) / 1,8GHz = 413 Mhz 413 by ještě měli paměti zvládnout, pokud ne doporučuji přidat něco málo na napětí, k čemuž se za chvíli dostanu. Pokud nasadíte nevhodnou děličku systém nebude stabilní nebo budete ztrácet hodně na výkonu. Samozřejmě právě pro taktování jsou speciálně určeny některé paměťové moduly, které zvládají mnoho frekvencí a tak si můžete nastavit přesně to, co potřebujete. Samo o sobě kapitolou je časování pamětí, to si nechám do jiného článku a ani nedoporučuji se v nastavení časování pamětí vrtat. Zde se dá pokazit vcelku dost stačí jen když budete vědět, že paměti by měli fungovat většinou na časování 1T. někdy nastanou případy, kdy poběží na 2T to je zpomalení systému a budou nutná další nastavení a zkoušení. Napětí: Celé toto taktování je poměrně bez problémů a bez rizika až do doby, než se začnete zajímat o napětí. Frekvence sama o sobě neničí procesory. Procesory ničí napětí. Výrobce sám určí kolik je bezpečné a dostatečné pro procesor na určité frekvenci. Většině z vás bude stačit přetaktování na nějakou úroveň právě bez zvýšení napětí. I tak se dá získat často hodně, protože výrobci dávají dost velkou rezervu. Rozsah nastavení napětí závisí právě na schopnostech desky. Ty špičkové umožňují nastavit napětí u všeho a s velikou přesností. Lze pak nastavit napětí u procesoru + speciální napětí apod. Dále lze nastavit napětí na chipsetu, napětí na Pcie napětí na pamětech atd. vše se používá až v případě, kdy se pokoušíte dosáhnout vysokých taktů. Přidáním napětí zvyšujete spotřebu a snižujete životnost a zvyšujete riziko poruchy. Některé desky vás nenechají nastavit mnoho, ale jsou tu i desky, které umožňují nastavit hodnoty, které nesnese žádný běžně používaný a chlazený hardware. 
S napětím opravdu opatrně. U všeho doporučuji nastavovat opravdu s mírou, když už musíte, tak maximálně o 0,1V. U procesoru jsou jemnější kroky, ale platí pořád to maximálně 0,1V. Lidé věci znalejší jistě chápou, proč si dávám rezervu ;). Důležité: ke změně napětí přistupujte až jako k poslední možnosti a dbejte opatrnosti. Heslo dvakrát měř a jednou řež si vezměte za své. Samozřejmě tento ani jiný server neručí za vaše činy. Cokoli dle jakéhokoli návodu nastavíte nad rámec nastavení výrobce, je na vaši zodpovědnost a riziko. Šetřící utility: Takřka všechny dnes prodávané procesory obsahují šetřící utilitu, která reguluje dle vytížení potřebné napětí a tím snižuje spotřebu atd. U AMD se takováto utilita jmenuje C&Q – Cool and Quiet. Intel má obdobnou. Bohužel tyto utility s taktováním příliš nekamarádí, protože dělají vlastní předepsaná nastavení a v případě přetaktování by nastavili případně něco co by se nám nelíbilo, či spíše se nám většinou taktovat se zapnutou šetřící utilitou nepodaří vůbec. Doporučení je tedy šetřící utility vypnout. Důležité: nataktovaný, ale nevyužívaný procesor má bez šetřící utility vysokou spotřebu stále. To je také určitá daň. Výrobci základních desek nabízejí některé utility na svých základních deskách, kde si nastavíte úrovně taktování a hodnoty a systém pak dle vašich nastavení postupuje. Tedy pokud potřebujete výkon nastaví maximální takty pokud výkon nepotřebujete nastaví nejnižší. To vše taktování a hlavně provozování nataktovaného PC usnadňuje a spřístupňuje více lidem. Další doporučení: Doporučuje se povypínat veškeré nepotřebné věci jako například druhá síťovou kartu, řadiče disků které nevyužíváme, RAID řadiče, COM port, LPT port, Game port, nevyužitá USB případně nevyužívanou zvukovou kartu pokud máme jinou v PCI slotu. Prostě vše co nepotřebujeme vypnout. 
Clear CMOS: Poslední záchrana :) . Věc, které asi většina z nás, co se kdy o taktování pokoušela vděčí za hodně. 4asto se prostě stane, že nastavíte něco, co vám způsobí totální zásek počítače. Nepůjde vypnout, zapnout prostě nic. Když ho vypnete ze sítě tak stejně nepůjde. Naštěstí nemusíme panikařit máme Clear CMOS. Dnes je realizována dvěma způsoby. Starší je pomocí jumperu, kdy přemostíme dva ze tří pinů tak, že se nastavení desky vrátí na defaultní nastavení výrobcem. Druhá dnes příjemnější je pouhým stisknutím tlačítka. Tuto věc má například nedávno testovaná MSI K9N Ultra. No a můžeme fungovat dál a nastavovat znovu - to po použití Cmos přímo musíme. 
|
