Strana 1 z 4 Taktování – jednodušeji to nejde Taktování se postupem doby stalo skoro tak běžnou činností, jako koupě samotného počítače. Samozřejmě nemá cenu taktovat všechny počítače, ale většinu domácích počítačů ono taktování posune do zcela jiných sfér výkonu, za který by jste normálně musely zaplatit mnohem více pořízením nejdražších součástek. V Prvním článku našeho taktovacího seriálu bych nejdříve rád rozebral samotnou problematiku taktování, jeho klady a zápory. Pokud něco děláte, tak je dobré vědět všechny aspekty. Pokusím se to stručně a jednoduše vysvětlit. Co je to taktování … Taktování je zvyšování výkonu pomocí zvýšení taktu (rychlosti) dané komponenty na hodnotu, kterou při výrobě nastavil výrobce. Taktovat lze dnes takřka vše přes procesory (těm se budeme věnovat nejvíce), paměti, grafické karty až po například USB. Vysvětleme si to na procesorech. AMD i Intel prodávají Procesory různých označení ale stejných řad. Abychom byli In :) budeme se také věnovat dvoujádrovým procesorům. V dnešní době totiž asi většina z vás už nic jiného pořizovat nebude. Taktování dvoujádrového procesoru je však zcela stejné jako jednojádrového. tabulku berte orientačně, jaké jsou modely v řadě. Ceny odpovídají cenám před snížením, alespoň můžeme znovu kroutit hlavou za jaké ceny jsme to nakupovali :) Procesory ve stejné řadě existují v několika typových označeních. U AMD je to např. řada X2 s označením 3800+, 4200+, 4600+ a 5000+. U Intelu očekáváme nové Conroe, ale dnes zatím hrají prim Pentia D 9xx. A tedy 915, 920, 930, 940, 950 a 960. Možná vás někoho překvapím, ale ve skutečnosti se jedná o stále stejný procesor prodávaný na různých frekvencích. AMD X2 3800+ má 2,0GHz (každé jádro má 2,0GHz, ale hodnota se nesčítá) a X2 5000+ tiká na 2,6GHz. Jediným rozdílem mezi těmito procesory je tedy 600MHz a příslušný násobič (k vysvětlení pojmu se dostanu později). Za to si však nechá výrobce pořádně zaplatit. Alespoň donedávna, před velkým snižováním cen, kdy rozdíl činil více, jak 10 000 korun. Dnes je rozdíl necelých 5000,- s DPH. U Intelu je to naprosto stejné stejný procesor stejné jádro, ale různé frekvence s odpovídajícím násobičem. Taktování bylo donedávna považováno s trochou nadsázky za skoro trestnou činnost :), ale již několik se několik let těší velké přízni a výrobci ho již vzali na milost. Samozřejmě AMD ani Intel nevidí rádi, že mnoho lidí zadarmo využívá výkonu jejich nejsilnějších a nejdražších výrobků. Výrobci základních desek na druhou stranu vzali taktování zcela za své a dnes deska, která od určité ceny nemá dobré taktovací schopnosti je předem odsouzena k neúspěchu. Berme trh s požadavky běžných zákazníků. Taktéž výrobci pamětí s taktováním počítají ba dokonce jsou výrobci, kteří se jím přímo zabývají a dokonce dávají na schopnost přetaktování záruku! Proč taktovat … Důvodů proč taktovat je hned několik. Ale hlavní je naprosto jasný. Když řeknu, že kdo netaktuje se okrádá o výkon možná se to někomu nebude líbit, ale to nic nemění na skutečnosti, že na tom něco bude. Proč nezískat zadarmo i několik desítek procent výkonu navíc? Možná by mohlo i platit, že kdo netaktuje okrádá rodinu :). Pravdou je, že taktováním pokud to děláte dobře nic neriskujete. Proč netaktovat … Jako každá věc i taktování má háček a zápory. Pravdou sice je, že pokud taktujete správně, tak nic neriskujete, ale na druhou stranou je také pravda, že pokud to správně neděláte neriskujete jenom taktovanou věc ale značnou část počítače. Do správného způsobu taktování patří i správné a účinné chlazení. Špatným chlazením opět riskujete taktovanou součást a vysoká teplota výrazně snižuje životnost. Poslední háček je v poskytované záruce. Pokud výrobce nestanový jinak je taktování porušení záručních podmínek z vaší strany a důvod k zamítnutí reklamace pokud vám taktování prokáží. Což je ale v neextrémních a tedy naprosté většině případů nemožné prokázat. Dalším aspektem, který je jedním z hlavních argumentů odpůrců taktování je jakási ztráta stability systému. Upřímně řečeno tato teorie má dost mezer, protože nejenom taktování ohrožuje stabilitu systému. Navíc nestabilní může být i netaktovaný počítač. Samozřejmě taktovat má smysl jen do ohrožení nestabilitou, pak ztrácí smysl. Opět ale pokud se to umí, tak i vysoce a správně přetaktovaný počítač je bez problémů stabilní.
|