• Historie konzolí: Sega Megadrive

Dnes se podíváme na další dnes již legendární kus techniky. Slavné jméno a slavná historie, to je dnes značka Sega, jak to bylo v případě konzole Sega MegaDrive?

Náš malý seriálek o technice, která utvářela dobu nedávno minulou, dnes pokračuje. Minule představené ATARI nebylo jediným veleslavným kusem hardwaru. Neméně slavný byl i produkt dnes již legendárního výrobce SEGA ...

Jak šel čas ...

• 1987: 30. října NEC uvádí na japonský trh konzoli "PC Engine".
• 1988: 29. října je v japonsku uveden na trh Mega Drive.
• 1989: 9. leden - toto původní datum vydání na americký trh není dodrženo
•  14. srpen - Genesis je uveden na trh pouze v Los Angeles a New Yorku
•  15. září - zahájení prodeje Genesis po celých USA.
• 1990: 21. listopadu Nintendo uvádí na japonský trh Super Famicom (americe a evropy označovaný jako "SNES" )
•  30. listopad - uvedení Mega Drive na evropský trh
•  Uvedení Mega Drive na australský trh
•  Vydání arcade kabinetu Sega System C
• 1991: 23. červen - vydání hry Sonic The Hedgehog v USA.
•  26. červenec - vydání hry Sonic The Hedgehog v Japonsku
•  9. září - uvedení Super Nintendo Entertainment System (SNES) na trh v USA.
•  V Japonsku se začíná prodávat Sega Terra Drive.
•  Je předveden arcade kabinet Sega MegaTech
• 1992: Listopad - uvedení Sega CD v Japonsku.
•  Vydání Sega MegaPlay arcade kabinetu.
• 1993: Sega začíná ztrácet dech. / SNES se stává oblíbenìjším.
•  Vydání nového modelu Mega Drive II/Genesis II
•  Duben - vydání Mega CD v Anglii.
•  20. říjen - vydání Pioneer Laseractive v Japonsku
•  20. listopad - vydání Pioneer Laseractive v USA.
•  Vydání JVC Wondermega v Japonsku
•  Vydání Mega CD II
• 1994: 8. leden - je rozhodnuto navrhnout 32-bit konzoli (32X).
•  Září - vydání JVC Wondermega v USA.
•  Polovina listopadu - vydání nadstavby 32X v USA.
•  Prosinec - vydání nadstavby Super 32X v Japonsku
•  Aiwa vydala CSD-GM1 v Japonsku a Evropì
• 1995: Leden - vydání nádstavby "32X" v Evropì a Austrálii.
•  Říjen - vydání Sega Nomad
•  Sega oznamuje, že podpora pro Mega Drive bude ukončena kvůli nové konzoli Sega Saturn.
• 1998: Vydání Genesis 3 pouze v severní americe.

Zrození Mega Drive

Zatímco byla Sega převálcována v éře osmibitů, protože Master System nebyl tak úspěšný jak se od něj čekalo, měl být Mega Drive přímým opakem, protože byl po technické stránce mnohem lepší než Nintento Entertainment System (NES) a měl přinést firmě Sega finanční zajištění. Interní označení bylo "MK-1601", ale CEO Sega Hayao Nakayama ho oficiálně pojmenoval "Mega Drive". Tato slova představovala nadřazenost (="mega") a rychlost  (= "drive"). Slova "mega" bylo použito již při reklamní kampani podporující Sega Master System, kde vyzdvihovalo hry, které byly lepší než jejich předchůdci. Takže kombinace těchto dvou slov "Mega Drive" byla pro děti, rodiče a ostatní zákazníky lépe zapamatovatelná než suché, nic neříkající "MK-1601". Zkrátka obyčejný marketingový tah. :-)

Hideki Sato byl šéfem Research & Development (Výzkum a vývoj) oddělení Segy a cílem jeho týmu pracovníků bylo vytvořit pro Segu nový 16-bit systém. Mega Drive je odvozen z již dříve dobře známého arcade systému nazývaného "System 16". Ve skutečnosti jsou technické parametry System 16 a Mega Drive téměř shodné, takže vývoj postupoval rychle. Kromě pár menších odlišností jsou těmi hlavními to, že Mega Drive používá trochu pomalejší variantu CPU (běží na 7,61 MHz oproti 10 MHz u System 16), že má slot na cartridge místo EPROM na desce a samozřejmě že má tv výstup místo obrazovky. Díky tomu bylo velice snadné tvořit konverze arcade her pro Mega Drive a přenést je tak na trh s domácími konzolemi a to bylo přesně to, co se Sega chystala udělat.

Jakožto první opravdová 16-bit konzole byl Mega Drive uveden na japonský trh 29. října 1988 za zaváděcí cenu  ¥21000. Po nové konzoli nebyla moc velká poptávka. Ve skutečnosti se prodávala ještě hůř než PC Engine od firmy NEC. Na americkém trhu musela Sega konzoli přejmenovat, protože značka "Mega Drive" byla v USA již zaregistrována jinou firmou. Mega Drive byl tedy přejmenován na Sega "Genesis", což znamená "znovuzrození" nebo taky "nový začátek". Původně plánované datum uvedení na trh v USA bylo 9. ledna 1989, ale nakonec byl start zpožděn na 14. srpna téhož roku a ještě k tomu jen pro New York a Los Angeles. Všechny ostatní kouty země poprvé spatřily Genesis o měsíc později, 15. září. Tou dobou byla cena konzole $189.99. V Evropě, která byla jako obvykle poslední, co se týče uvádění výrobků na trh :-), byl Mega Drive k dostání 30. listopadu 1990. Nejprve se objevil v Anglii, kde byla cena stanovena na pěkných £189.99, díky čemuž nebyla nouze o obchody dobře zásobené těmito konzolemi. ;-) Dokonce až do Austrálie se dostala zásilka Mega Drivů v roce 1990. :-)

Mega Drive byl zástupcem Segy mezi konzolemi nové generace, protože Sega byla známá díky svým automatovkám a mnoho z těchto úspěšných titulů se mělo objevit i na Mega Drive, jakožto na první konzoli, která byla schopná přenést výkon arkádových automatů do pohodlí domova. Reklamní slogan Segy "Genesis does what Nintendon't." (Genesis umí to co Nintendo ne) vedl k velké marketingové a reklamní válce s Nintendem ...

• Evropská verze Mega Drive

Existovaly čtyři druhy původního Mega Drive, které se drobně lišily podle toho, jestli byly určené pro japonský, evropský, americky nebo asijský trh.

Konzola je lesklá, černá s futuristickým designem. Hlavním motorem Mega Drive je CPU Motorola MC68000, známé také z Commodore Amiga 500 a funkci koprocesoru zastává Zilog Z80. Na čelní straně konzole jsou dva 9-pin konektory pro gamepad a sluchátkový jack výstup. Většina ostatních výstupů se nachází na zadní straně. Konzole se dá připojit k TV dvěma způsoby: Nejběžnější je použít anténní kabel, který je součástí balení konzole, využívající RF výstup, ale je možné použít video výstup typu commodore. Stereo zvuk je pouze ve výstupu na sluchátka. Výstup přes RF i A/V poskytuje pouze zvuk mono. Na zadní straně se také nachází 9-pin EXT konektor, který obvykle slouží k připojení příslušenství jako je modem (např. "Mega Modem"). Vpravo dole na konzoli je kryt, po jehož odstranění objevíte slot sloužící k připojení Sega Mega CD.

Oproti ostatním verzím, které mají menší "Mega Drive" logo vpravo dole, má americká vytištěný velký nápis "Genesis" pod slotem na cartridge a obdélníková část okolo diody napájení má fialovou barvu místo bílé. Tento design celkově působí jako hračka, ale SNES od Nintenda vypadá jako hračka ještě víc. :-) Americká i japonská verze má na výstupu 60Hz NTSC signál.

Japonská verze na sobě má velký nápis "16-BIT" zlatým písmem a modré tlačítko reset a start na ovladači. Asijský Mega Drive (často zaměňovaný s japonským) se dá odlišit díky většímu nápisu "16-BIT" a vnitřnostem stejným jako má evropská verze s výstupem 50Hz PAL. Evropská verze byla vypuštěna také v Austrálii a na Novém Zélandu, takže není zase až tak úplně evropská. ;-) Díky odlišnému tvaru slotu pro cartridge není možné na evropské verzi hrát japonské hry.

Za celou dobu se prodávalo mnoho různých edicí. Úplně první edice stála US$ 189.99 a obsahovala přibalenou hru Altered Beast a jeden ovladač. Altered Beast byla oblíbená automatovka od Segy převedená na Mega Drive. Stejný osud potkal mnoho herních titulů Segy a díky své velké technologické převaze nad Nintendo Entertainment System (NES) se stal Mega Drive známý tím, že přinášel požitek z automatových her do domovů, což NES nabídnout nemohl. Mezi další předělávky automatovek patří např. Ghouls 'N Ghosts, Space Harrier, Super Thunder Blade a Strider.

Přestože software development kit pro Mega Drive byl považován za složitý, na konci roku 1990 existovalo přes 30 third party vývojářů, kteří vytvářeli hry pro tuto úspěšnou konzoli. Dokonce i E.A. (Electronic Arts) přešli od Nintenda k táboru Segy. Když Nintendo představilo svůj SNES v září 1991, Sega už měla na trhu něco, s čím se nemusela bát postavit se Nintendu.

Pozdější verze konzole používají upravenou system boot ROM, obsahující přidaný TMSS (Trademark Security System) kód od Segy. Jakožto TPM (Trusted Platform Module) své generace, hledá určitou část kódu v hlavičce softwaru, který je na cartridge. To bránilo third party vývojářům v tvorbě nelicencovaných Mega Drive kartridží. Pokud TMSS nenalezne unikátní kombinaci kódu, kterou hledá, vůbec nenabootuje system. Pokud nalezne, je cartridge považována za platnou, legálně licencovanou a na několik sekund se před samotným spuštěním hry zobrazí nápis "Produced by or under license from Sega Enterprises Ltd.". TMSS je v boot ROM konzolí vyrobených od roku 1991. Některé hry od E.A. tak fungují jen na prvních verzích Mega Drivů kvůli problémům s kompatibilitou s TMSS, protože používají nestandardní způsob komunikace s Mega Drive. Některé firmy jako Accolade se dokonce snažily hacknout TMSS pomocí falešného kódu v hlavičce, ale k tomu se dostaneme později... ;-)

Redukce: Power Base Converter

                                   / Power Base Converter II

Ano! Na Mega Drivu je opravdu možné hrát hry z jeho předchůdce s názvem Sega Master System pomocí speciální redukce  "Power Base Converter". Toto zařízení má v hodní části slot pro Master System cartridge a dá se vložit do cartridge slotu v Mega Drivu. Tento doplněk se začal prodávat ihned po uvedení Mega Drive na trh, aby zkonzole získala větší počet zákazníků hned od počátku a aby Mega Drive přilákal i lidi, kteří stále chtěli hrát své oblíbené hry z Master System.

Sega Master System obsahoval CPU Zilog Z80a, který se také nachází i v Mega Drive, kde je však hlavně kvůli zpracování zvuku. Power Base Converter toho teda vlastně moc nedělá a jenom vypne hlavní CPU MC68000 Mega Drivu a donutí Z80a aby se ujal úlohy hlavního CPU. Redukce také obsahuje  boot ROM  Master Systemu a podporuje Sega Cards. Sega Cards jsou malé... mno... karty :-) o velikosti běžné platební karty. Nicméně, na Sega Cards bylo vydáno pouhých 8 her. Doplňky jako 3D brýle se také připojují do Sega Cards portu. Výrobní náklady na tyto karty byly díky hromadné výrobě sice nižší, než u kartridží, jenže jejich velikost je omezena na 32K. Tato redukce tak rozšiřuje seznam Mega Drive her o asi 80 Master System her z USA plus další hry vydané v evropě a japonsku.

První verze Power Base Converteru bohužel není kompatibilní s Mega Drive II a ani s Genesis 3, takže existuje druhá verze Power Base Converteru, která se prodávala jen v evropě. Rozdíl mezi těmito dvěmi verzemi je v tom, že druhá verze už nepodporuje Sega Cards, protože ne ně nemá potřebný port. :-) Společně se jménem "Power Base Converter II", měla tato redukce design sedící k Mega Drive II. V evropě se prodávala nejspíš díky tomu, že zde byl Master System oblíbenější než v USA.