• Agents of Mayhem: RECENZE hry a BENCHMARK výkonu na PC

                                                                  - aneb zábavné Saints Row jinak

Tak trochu černí koně herních sezón byly hry ze série Saints Row. Hodně „ujeté“ a politicky nekorektní. Zejména třetí a čtvrtý díl byly vážně nářez a pravděpodobně bavil každého, kdo mu dal šanci a dost možná i více, než hry série GTA, kterým je stylově jinak hra docela podobná. Až tedy na obrovské nášupy všepřítomného humoru a toho, jak se hry neberou až tak vážně. Bohužel, tvůrci série chtěli vyzkoušet něco jiného. A tak pátého dílu Saints Row se zatím nedočkáme. Místo něj nám servírují novou značku Agents of Mayhem. A upřímně řečeno, zase tak moc jinou hrou ve výsledku nedostáváme, bohužel je horší Saints Row, v trochu jiných herních kulisách a mechanismech, ale jinak stále otevřená městská akce, kde vtipné dialogy (i monology) jsou všudypřítomné. Vše je hlavně o zábavě. Dnes se podíváme tedy nejen na recenzi samotné hry, ale také uděláme test a benchmark výkonu novinky.

• Recenze hry - Agents of Mayhem

Vzhledem k tomu, že nejde o úplně AAA vysoko-rozpočtový titul, tvůrci rozhodně netrpí přehnanou politickou korektností, což je znát zejména v humoru, kterým je hra protkána křížem krážem s hromadou odkazů na jiné hry, filmy, politiku, popkulturu, historii atd. Spousta z těch věcí je očividná, u dalších jde o náznaky a jednoznačně je hra učena dospělejšímu publiku, které je vůbec může pochytit a pochopit.

Bohužel, na rozdíl od dospěleji střižených Saints Row, jsou Agents of Mayhem mnohem dětštěji působící komiksovou omalovánkou. Stylově rozhodně změna, jen ne k lepšímu. A zatímco u posledních Saints Row tvůrci skvěle vysvětlili, proč ve hře fakticky neexistovala žádná omezení toho, co a jak jste tam mohli dělat, u této hry jsou ty ztřeštěné kousky poněkud nelogické, vzhledem k tomu, že hra se jinak odehrává v „reálném“ Seolu. Velké otevřené městské prostředí, působí moderně, leč neuvěřitelně prázdně a genericky, kdy tam můžete sice jezdit, skákat a střílet atd. ale jinak působí přes svou velikost prázdně a nereaguje na vás. Navíc řada mechanismů je zoufale neoriginální.

Ve hře nechybí celkem „obvyklé“ vedlejší hříčky, nicméně stěžejním prvkem hry, který vás u ní vůbec drží, je příběh, který je maximalisticky hloupý a čitelný, ale především humor a množství rozdílných ztřeštěných charakterů na obou stranách. Ale řadu těch vedlejších úkolů budete plnit, abyste si odemkly další lokace a možnosti, a hlavně vylepšovali jednotlivé hrdiny, kdy jich máte k dispozici hned celý team (až 13) s různými schopnostmi, výhodami a herním stylem. Na své si přijde opravdu každý.

Ve hře tak je přítomný docela zajímavý RPG systém s možností vylepšovat si hrdiny, jejich vybavení atd. Máte taktéž vlastní základnu, kterou lze vylepšovat a odemykat si tak další bonusy. Zajímavý přístup je i k obtížnosti hraní, kdy tvůrci naštěstí neudělali jen jednu obtížnost, ale máte možnost přepínat mezi 15 úrovněmi! Rozdíl je pak hlavně v počtu životů nepřátel, ale také v násobcích, podle kterých se počítají odměny. Na PC s klávesnicí a myší je rozhodně záhodno si obtížnost zvýšit už na začátku, protože hra je evidentně dělána na nepřesné gamepady a pro hráče na PC je výchozí nastavení prostě příliš snadné.

Nicméně herní mechanismus přepínání mezi hrdiny, vylepšování jejich schopností a hraní za ně s jejich originálními možnostmi funguje. Stejně propracované jsou i charaktery hlavních nepřátel a příběh, i když je naprosto hloupoučký a připomíná staré komiksovky, protkaný je všudypřítomným humorem a nenáročnými příběhovými sekvencemi, baví celou dobu. Vlastní hraní je pak fungující akční odeagovávačkou. Bohužel do fungující hry v otevřeném světě má daleko, neboť propracování toho otevřeného světa věnovali tvůrci minimum pozornosti. Avšak i tak je toho na mapě spousta ohledně vedlejších misí, a to nepočítám globální misi, kde můžete vysílat agenty na zvláštní mise + multiplayer. Obsahově hra chudá rozhodně není.

Než vyřkneme ortel, podívejme se na technické zpracování a také test výkonu PC verze …