Recenze a Test: Crysis2 konečně v DirectX11

– grafická špička, ale jako FPS plné herních klišé

Trochu to trvalo, ale pro pořádek nelze Crysis2 rozhodně vynechat. Takže jaká hra je? První Crysis bylo zjevení. Až neskutečně dobře vypadající a do detailů propracovaná hra, ke které se žádná jiná technologicky nepřiblížila několik dalších let. I dnes vycházející drtivá většina her se nemůže svou úrovní rovnat grafice, kterou Crysis v roce 2007 předvedl. I herně to byla unikátní, poměrně otevřená a originální akční hra v nádherném prostředí s vysokým stupněm AI nepřátel. Nejinak tomu bylo i u volného pokračování Crysis: Warhead.

Čekali jsme několik let, než jsme se konečně dočkali pokračování, které podle očekávání na základě vlastních velkolepých prohlášení autorů, nastaví nová měřítka toho, jak by hry měly vypadat. Letos jsme se skutečně dočkali, ale výsledek v době uvedení znamenal obrovské rozčarování, zejména pro početnou PC komunitu, která má původní Crysis za takový zlatý grál. Crytek nijak neslevil ze slibů, a co sliboval a naplnil u prvního dílu, slíbil naplnit i u druhého dílu. Jenže hra vyšla jen v DirectX9 a technologicky výrazným způsobem zaostávala i za úrovní prvního DX10 dílu. Tvůrci se sice dušovali, že situaci napraví implementací DX11, tessellace a celou řadou dalších prvků, ale nakonec jsme museli čekat celé dva měsíce, než to ve spolupráci s NVIDIA tvůrci dali dohromady a DX11 patch a ultra HD textury k tomu, konečně vyšly. Až nyní tedy Crysis2 lze vůbec recenzovat a srovnávat s prvním dílem. Až nyní je hra ve stavu, kdy je skutečně nástupcem dnes už legendárního Crysis. Jak se tedy hra povedla a je pořádnou prověrkou současného HW?

• Crysis 2 jako pokračování legendy akčního žánru
  

Původní Crysis byl sice jen FPS, ale příběhově i přes poměrně omezené prostředí, ve kterém se odehrával, byl velmi pestrý. Scénář byl velmi dobře zpracovaný a hlavně netrpěl celou řadou již ohraných prvků a herních klišé. Crysis WarHead děj v podstatě neposunul, jen ho přesunul paralelně na druhou stranu ostrova. Museli jsme tedy čekat na druhý díl, aby regulérně posunul děj. Jenže …

Skoro to vypadá, že se u scénáře změnil celý autorský team, protože tam kde obě původní hry byly originální, propracované a bez otravně okoukaných prvků z jiných her, působí druhý díl zcela opačným dojmem. Děj je tupý až hrůza, originalita se vytratila a nastupují zcela okoukané prvky a jako hráč máte neustálý pocit, že už jste to někde někdy hráli. Děj Crysis2 je hloupý, váš hrdina nemluví a hlavně ten děj v souvislosti s prvním dílem nedává moc smysl a na události, prostředí a nepřátele z jedničky navazuje méně než velmi vágně.

Samotné přesunutí z ostrovní džungle do New Yorku a tedy městského prostředí, není úplně to, co bychom si asi přáli, ale tvůrcům to usnadnilo život. Bohužel hra tím dost utrpěla, protože městských akcí jsme v poslední době měli nepočítaně. Tam kde nás první díl bavil a na oko neomezoval náš pohyb po velkých lokací, je Crysis2 naprostá koridorovka, která jako by z oka vypadla poslednímu Call of Duty. U prvních Crysis nebylo o scripty nouze, ale díky zdánlivé volnosti nebyly tak okaté. Druhý díl je na tom podstatně hůře. Bohužel se také ve větším měřítku objevily rádoby moderní předskriptované „filmové“ scény, ve kterých musíte mačkat určitá tlačítka, jak vám radí hra na obrazovce v daný okamžik. Proč si autoři myslí, že nás tento prvek tak strašně baví, že ho zařazují téměř do každé hry?

 Bohužel dějově i herním stylem je Crysis2 mnohem podobnější Call of Duty, než původnímu originálnímu Crysis. Samozřejmě pořád je tu zajímavý prvek v podobě mocného nanoobleku, který podstatnou měrou vylepšuje a rozšiřuje vaše možnosti. Bohužel zatímco v prvním díle to byla jen krátkodobá velmi omezená výhoda, u druhého dílu je z vás skoro superman. Přibyla zde navíc možnost kupování upgradů za sbírání „obláčků“ nanitů z padlých mimozemských nepřátel. Konzoloidní nesmysl, který není daleko od sbírání bonusových bodů z pobitých nepřátel, jak jej známe z rubaček typu Devil May Cry apod. Je to opravdu hloupé a bez toho by hra působila lépe. Stejně stupidní prvek je sbírání bonusových předmětů, klíčů, známek a dalších volovin, které v prvním díle nebyly, protože tam nechyběly.

Jako hra tedy Crysis2 zdaleka nedosahuje dospělosti, originality, atmosféry ani propracovanosti prvních dílů. Jak je na tom z hlediska technologického zpracování po nedávném vydání DX11 patche? Je tedy tím novým herním etalonem, jak nám bylo slibováno?