• RAGE – Borderlands křížený s Fallout3 říznutý Mass Effectem s trochou DooMu

Po prvním zapnutí RAGE si okamžitě řeknete, „sakra to už jsem někde viděl“. Po prvním oťukání náplně hry, „sakra to už jsem někde hrál“. Po hodině hraní už víte přesně, kde co iD Software opsal a použil a ke konci hry už vyloženě kroutíte hlavou jak naprosto neoriginální hrou RAGE je.

Podobnost s Borderlands je více než zřetelná. Bohužel to nejlepší, tedy rozsáhlý svět se spoustou úkolů a slušně podaným hlavním příběhem, to si autoři do RAGE nevzali. Přitom náznaky obojího ve hře jsou. V polovině vývoje ale asi došly peníze a druhá polovina hry působí jako by byla narychlo poslepována t toho, co bylo hotové a ¾ jí prostě chybí. Z Borderlands autoři převzali i nápad s obrněnými terénními vozy. Vylepšili jejich systém upgradů a dodali dokonce závodění. Jenže už mu nedali smysl.

Čekali byste, že si závoděním budete vydělávat slušné peníze, a tak, jak jste úspěšní, tak to bude mít vliv na hru, přístup k novým úkolům apod.? Já taky, alespoň takový autoři před vydáním vzbuzovali dojem. Jenže ouha. Kromě toho, že si za vyhrané závody a udělené certifikáty můžete koupit pár vylepšení pro váš vůz, které vám pak pomohou i mimo závodění, žádný další vliv nemá. Navíc munici atd. pro běžné nezávodní hraní s autem musíte dokupovat za peníze a ty závoděním nevyhráváte. Nakonec zjistíte, že prostředí je velmi malé a moc se neprojedete. Na rozsah Borderlands nemá ani náhodou. Takže slušný nápad, který autoři zmuchlali a zahodili způsobem, který by byl skoro trestný.

Takže nám zbývá akce s RPG prvky. Pokud jde o ně, tak hra nemá systém levelů, ale RPG prvky se projevují v přítomnosti inventáře možnosti vytvářet zbraně a munici. Také je zde několik pěkných miniher. Mě osobně se zdaleka nejvíce líbí karty:

Ve hře jsou také obchodníci a pár lidí, kteří vám zadají nějaký úkol. Ale není toho věru mnoho. Postav je málo, vedlejších úkolů poskrovnu, prostředí je malé, zkrátka to celou dobu působí, jako že tam toho hodně chybí. To se projevuje i v inventáři a arzenálu. Na rozsahem tak malou hru a omezený počet nepřátel hra doslova přetéká zbraněmi a municí. Co s ní mám proboha dělat?

A tím se plynule dostáváme ke složce „akce“. Musím říci, že tahle část se iD opět povedla a má to přesně tu příchuť DooM. Bohužel zůstalo jen u té příchutě. Nepřátel je poskrovnu, hra je krátká, není ani trochu strašidelná a z velkého arzenálu rychle zjistíte, že existuje jen jedna hlavní zbraň, kterou má smysl používat. Vojenská brokovnice s vybuchujícími zápalnými náboji. Na první tři obtížnosti stačí střílet pod nohy protivníkům a jdou na 1 ránu! Větší protivníci vydrží maximálně 5 ran, ale brokovnice je automatická, takže je tu bum bum bum bum bum a za pár sekund je hotovo. Opravdu těžký protivník je ve hře jeden jediný.

(Jediný boss ve hře?! - který stál za řeč)

Ano, nedělám si srandu, v celé hře je jediný Boss! Na rozdíl od starého Dooma, kde boss nebyl skriptovaný a honil vás po celé aréně, tady máte konzoloidní ptákovinu, kde obrovský nepřítel ukazuje, kam přesně hází kus baráku, takže máte půl hodiny na kafe a uhnout, následně odkryje část těla, kam je nutné je raketou zasáhnout. Pak se zhroutí, zase naštvaný vstane, přiběhne, párkrát máchne rukama, přičemž opět ukáže, kam míří, pak počká, až ho raketou zasáhnete do hlavy a tohle se 5x opakuje, než konečně padne. Co to sakra je?! To je výsměch, konzoloidní blbina pro blbečky s gamepadem, kteří potřebují moře času něco trefit těma páčkama přesně, uhnout apod. Umíte si je představit, jak na Gamepadu v uzavřené aréně utíkají před naštvaným hyperBossem přičemž jej v běhu musejí přesně zasáhnout na určité malé místo?

A to jsem vám ještě neřekl, že ten jediný Boss se nachází zhruba v polovině hry a dostanete za jeho likvidaci celé velké nic. Další silné potvory ve hře nejsou! A to ani na konci! Prostě nic. Jen tlupa slabých nepřátel, na které stačí druhá zbraň, ke které se po začátku hry dostanete a vylepšená munice. Její další verze je ještě ničivější a už i na nejtěžší obtížnost nemají protivníci žádnou šanci. Nějaký kulomet, samopal apod. Ve hře je toho spoustu, ale prostě nejsou zapotřebí. Granáty se ale šiknou.

Takže jako akční hra je to průser? Ne není. Akční a střílecí pasáže jsou naprostá paráda. Přesně v duchu Dooma! Zběsile letíte levelem, přičemž co výstřel-dva to jeden mrtvý a kosíte přibíhající či krčící se protivníky všude kolem, až je vystřílíte. Hra má omezený počet nepřátel pro každý skript a oblast.  Na konci oblasti něco zapnete, vezmete a vydáte se stejnou cestou zpátky, přičemž jsou tam opět protivníci. Skutečná paráda tak, jak to máme rádi, tedy na myši s klávesnicí. S gamepadem se nastřílíte víc. Bohužel těch skvělých střílecích pasáží je ve hře jen pár a tvoří tak 30% hry. Maximálně.

No podívejme se na zpracování a nějaké ty testy výkonu.