• Gothic 4 pod drobnohledem

Protože jsme oba velcí fandové RPG žánru, nemůžeme vynechat podrobný rozbor a rozpitvání každé části nového Gothic 4, a chceme vám také přinést komplexní pohled na tuto mnohými očekávanou hru.

• Vývoj postavy jako základ RPG - Levelování, XP a statistiky postavy

Součástí každého pořádného RPG je rozsáhlý vývoj a možnosti různorodého přistupování k vývoji herního charakteru a s tím souvisejících herních možností i pohledu na hru. Levelování a XP jsou v Gothic4 prosté. Za zabitého nepřítele jsou XP, za splnění úkolu jsou XP. Až se váš ukazatel levelu naplní, dostanete další level. A pokud jste hráli někdy předchozí Gothic, tak na vývoj postavy budete „čučet“ jak puk.

Za každý level dostanete 3 body, které můžete distribuovat buď do schopností pro boj zblízka, nebo na dálku, či do magie. Jinak nemůžete ovlivnit nic. Základní statistiky postavy jako je síla, zdraví apod. jsou prostě automaticky generované a ovlivníte je jen výběrem výbavy. Na získání nových schopností potřebujete jen dost levelů. Žádné jako v předchozích dílech, že dostanete za level body a pak se necháte za úplatu vytrénovat od trenéra. Nene, hlavní hrdina je jako Chuck Norris, který se nepotřebuje učit, on prostě, když potřebuje, tak ví! Ať už se to týká fireballu, nebo ohánění se mečem.

Pohled by DD: Bohužel, s kolegou musím absolutně souhlasit. Jako příznivce RPG a poté, co mé poslední dohrané RPG bylo Drakensang s neuvěřitelně rozsáhlými možnostmi vývoje postavy a do detailů propracovanými RPG prvky, byl jsem z tvorby postavy a levelování v Gothic4 doslova zděšen. Dokonce jsem si chvíli myslel, že se někde stala chyba a má verze hry neobsahuje to, co má. Bohužel chyba se nestala a řeknu na rovinu, že nechápu, proč se autoři vůbec obtěžovali nechat tam ty ohlodané kosti RPG systému a vývoje charakteru. Z hlediska hraní se totiž má smysl rozhodovat jen mezi dvěma postupy. Buď budete čaroděj, nebo bojovník. Další specializace nebo podrobnější dělení nemá smysl moc řešit. Upřímně, hra je tak jednoduchá, že by se dala dohrát i s charakterem, který by uměl od všeho trochu. Tomuhle RPG prostě něco chybí …. A jsou to hlavně podstatné RPG prvky. 

Z hlediska hratelnosti vaši postavu nejvíc ovlivní výbava, které je ve hře poměrně požehnaně, bohužel je taky místy poněkud divně specializovaná a rozličná, vzhledem k absentující tvorbě a určení charakteru. Třeba, k čemu je ve hře jakékoliv jiné brnění než těžké plátové, je mi záhadou, když jakékoliv jiné v podstatě nestojí za použití? Pak můžete sosat a případně vyrábět lektvary, které vás dokážou po omezený čas pořádně nadopovat (zvednout statistiky, urychlit běh). Též můžete jíst věci, které získáte, seberete, nebo ukuchtíte. Nicméně je to poněkud zbytečné, protože ukuchtěné jídlo dává tak málo zdraví, že jedna lahvička léčivého elexíru, či pár bandáží po bitvě to vyřeší značně snáze.

Pohled by DD: Z hlediska designu výbavy mám neodvolatelný pocit, že vznikla dříve, než ten RPG a vývojový systém postavy. Design výbavy a předmětů a vůbec jejich počet a propracování je fantastický, jenže využitelnost jeho různorodých vlastností je nulová, neboť k tomu chybí opora. Prostě používáte to nejlepší, nejtěžší brnění a nejlepší zbraně a nezabýváte se statistikami, či vhodností užití, a zda to vůbec můžete a zvládnete vhodně používat. Tyhle věci prostě v Gothic4 zcela chybí. Jinak je design zbraní a brnění nádherný, ale je to všechno tak nějak jen jako prázdný obal. Většina dalších pečlivě udělaných předmětů, zejména spotřebních věcí, nemá ve hře hlubší význam, pokud vůbec nějaký význam objevíte.

Za předpokladu, že si budete dávat pozor, tak nehrozí, že byste někde na normální obtížnost umřeli. Na to jste až moc velký Chuck (hlavní hrdina nemá jméno, protože Chuck Norris může být jen jeden, ale stejně mu říkám Chuck).

Pohled by DD: Ano, já jsem si od počátku vychovával bojovníka, a za celou hru jsem neměl pocit výzvy. Na to, že hlavní postava je původem sedlák, je to největší mlátička na světě a nejmocnější démoni, kteří ničí celé světy a království, jsou pro něj jen ovce na porážku. Umřít v této hře, pokud nejste opravdu velké nemehlo, je v podstatě nemožné. V pozdějších fázích hry navíc máte předměty, které vám tak zvednou rychlost obnovování zdraví, že jste absolutně nesmrtelní. Po ruce máte desítky rychle a okamžitě působících léčivých věcí, takže se umřít nedá ani na maximální obtížnost. Podle mě i Chuck Norris je vedle hrdiny v Gothic 4 pěkný puding.

• Nepřátelé

Nic nového nečekejte, prakticky vše co bylo v Gothicu dříve. Druhů nepřátel je poskrovnu, zato jich je hodně a jsou často recyklovaní. Taková moucha, kterou potkáte relativně brzy, za postup hrou asi tak 5x změní jméno (trošku připomíná systém nVidie a některých jejích grafik), barvu a velikost. Nicméně je to pořád stejná moucha. Stejně tak můžete potkat kostlivce obyčejného, kostlivce nadopovaného, hořícího, obsidiánového. Pak třeba golema obyčejného, obsidiánového, hořícího, ledového. Všichni vypadají stejně, jen jeden hoří a druhý vypadá trošku jak chodící ledovka. A všichni jsou stejně tupý, snad jen ti krokodýli, nebo co to je, jsou o něco tupější a zabugovanější než zbytek. Nic od nich nečekejte, je to jen potrava pro váš meč.

Pohled by DD: Ano variabilita nepřátel je dosti ubohá a opakování snad nešlo hůře krýt, ale jako zpracování protivníků po stránce designu, to je absolutní paráda. Bohužel potenciál byl hrubě nevyužit. Ve hře snad s výjimkou Trola, není ani jeden, který by nebyl ničím více, než pouhou drobnou překážkou na vaší cestě a drobným hmyzem, jež vyřešíte 2-3 seky vašeho meče. Na protivníky se tedy dobře dívá, ale jsou jen takový komparz, který je nutný zabít kvůli postupu na levelech. Bohužel v jednotlivých lokacích jich je dost málo, takže takhle řezačka rubačka, je brzy pěkná nuda. Ale vypadají vážně hodně dobře.   

• Přátelé a postavy

Hra má v duchu předchozích dílů docela slušné charaktery, všechno je nadabované (za což teda plus), rozhovory jsou občas i trošku úsměvné/vtipné. Hra je vcelku solidně ukecaná, což není na škodu. Jen je poněkud černo-bílá. Nečekejte žádná morální dilemata jako třeba v Divinity: Ego Draconis. Též potkáte spoustu starých známých, byť ne vašich, ale hrdiny za kterého se hrálo v předchozích dílech.

Pohled by DD: Copak o to, některé charaktery mají co říci, ale slovní zásoba a možnosti rozhovorů vašeho charakteru už ubožejší být nemohly. Možnosti rozhovorů jsou potlačeny na absolutní minimum, takže maximálně položíte 2-3 otázky pro získání nějakého quartu a určení přibližného směru, kam se máte vydat a tím to hasne. Na nějaká dilemata narazíte jen asi ve 2-3 případech a řeknu vám na rovinu, že s výjimkou jednoho, kde lehce zakolísáte, co je vlastně kladné řešení, nemá žádné z nich na vývoj hry sebemenší vliv. A ani to jedno vlastně nemá v tomto dílu nějaký zásadní vliv, takže proti jiným RPG hrám, proti takovému Fallout New Vegas má Gothic4 do příběhového RPG, které ovlivňujete, asi stejně daleko, jako třeba takový Doom II.   

• Příběh

Když už jsme nakousli ty postavy, tak samotný příběh hry je světlejší stránkou hry. Král Rhobar III se trošku zbláznil a rozhodl se, že dobude celý svět. Vaše malé místečko k životu, ostrov Feshyr lehne popelem a vy jediní to přežijete. A jdete se jako správný hrdina pomstít a krále Rhobara III eliminovat. Příběh hry moc zvratů nepřinese, ale aspoň nedopadne tak jak by člověk čekal hned na začátku. Osobně bych ho hodnotil jak přiměřeně dobrý RPG příběh. Už sem viděl horší. Rozhodně jeden z plusů hry.

Pohled by DD: příběh hry není nijak originální a prvky z mnoha jiných her jsou jasně patrné, jako celek ale nepůsobí nijak špatně, řekl bych, že je dokonce hodně podobný takovému RISEN, které má k původnímu Gothicu mnohem blíže. Takže minimálně po příběhové stránce je Gothic4 Gothicem, bohužel, trochu jsem si zvykl na to, příběh a finální zakončení mohu výrazně ovlivnit svými rozhodnutími. Tento systém však v Gothic4 chybí a mě osobně chybí ty interaktivní prvky jinak zajímavého byť ne úplně neoriginálního románu. Zakončení hry je v podstatě otevřené a ve stylu takového Risenu, takže pro další díl, či datadisk, je pole otevřené.  

• Lokace ve hře a herní mapa

Feshyr na začátku je malý, omezený ostrůvek, kde musíte udělat to, co musíte a jde se pryč. Dále je to lepší, lokace jsou větší, díky tomu, že nepřátelé jsou pateticky slabý, můžete v rámci dané lokace v podstatě kamkoliv. Tedy kamkoliv kam vás skály a neviditelné bariéry (či moře), pustí. Aby to nebylo tak špatné, tak lesy v Arcanii působí opravdu velmi hezky a dost živě. Havěti na zabíjení je tam taky dost, věcí na sebrání víc, než dokážete za celou hru zužitkovat (mnohem mnohem víc). Jen je holt každá lokace taková velká aréna s několika málo questy a abyste se dostali dál, prostě musíte ty questy udělat (aspoň hlavní, ano pár vedlejších nepovinných tam taky je) a jít do další lokace.

V průběhu hry, se lokace změní na koridor, který vás žene z bodu A do bodu B. Některé "lokace" pokud takovej koridor lze nazvat, působí poněkud divně a vypadá to, že tvůrci měli v úmyslu do nich přidat víc questů než tam nakonec je. Takže občas potkáte postavy, které mají jméno, ale neváže se k nim nic, žádný quest, žádná schopnost. Ke konci hry je to v podstatě běh koridorem a likvidace všeho živého. Tak si užijte ty lokace na začátku hry, které jsou docela dobré, místy hra trochu i připomíná Oblivion, aspoň v té počáteční části. Ale jen připomíná. Je to uzavřená lineární koridorovka, nic víc.

Pohled by DD: Musím se připojit k názoru kolegy, že ty první lokace ve hře působí mnohem lepším a propracovanějším dojmem. Zejména bažinatá lokace je fantastická z hlediska designu. Nicméně druhá půlka hry, to je děs a hrůza. Jedna dlouhá klikatá nudná chodba střídá druhou. Ty pozemní prostory se opravdu nevyvedly. Na povrchu fakt skvělé, ale pod tím tedy nic moc. Raději se ani nebudu zmiňovat o systému telepatů, který je v této hře opravdu pro smích a užitečný asi jako chili paprička na poušti. Pohyb mezi lokacemi totiž vlastně neumožňují, bohužel jej ale umožňovat nemusí, hra to nevyžaduje. Zoufalé.   

Osobně mě ale vadil nízký počet questů. Já osobně prolezu v každé RPG hře každý mm2 každé lokace a najdu i ten nejbezvýznamnější úkol, zde jsem ale prolezl, co se dalo, do mnoha lokací se nedostanete, postavy však většinou úkoly nemají a těch pár Questů je sice zajímavých, ale zoufale tam chybí další. Když si vzpomenu na vtipné úkoly a zápletky v Drakensang, je mi smutno. Gothic4 zoufale postrádá kromě RPG prvků i úkoly a smysluplnější využití lokací. Celá hra v mnoha věcech působí spíše jako klikací rubačka Diablo II než jako Gothic či jiné RPG ze staré školy.

Crafting, neboli výroba výbavy

Ve hře je poměrně dost různého materiálu, který jde vhodně zkombinovat a s pomocí plánu na výrobu předmětu (který najdete nebo za šílené peníze koupíte), ten předmět můžete i vyrobit. Většinou zbytečně, protože nic z toho co můžete vyrobit, není až na pár výjimek, třeba. Ve hře jde najít totiž vše a výbava degraduje opravdu fofrem.

A jak ta výroba lektvarů či zbraní probíhá? No to se vám Chuck takhle postaví, rozdrtí rukou kytku, plivne na to a zašpuntuje to do lahvičky a léčivý elixír je hotovej. Snadné, že? A výroba zbraní? Chuck rukou rozemele rudu, pak na ní upřeně zírá, dokud se nerozteče a pak z ní vymodeluje třeba meč a aby to bylo magický, tak se to třeba zakápne tím léčivým elixírem. Vtipné? Ne, oproti předchozím Gothicům spíš k pláči. Nepotřebujete alchymistické nářadí, nepotřebujete kovárnu. Chuck nemusí ani spát. Chuck to má prostě snadný. To vše je absolutní degradace činností, které byly v minulých dílech zábavné. Mimochodem, nějaké stahování zvířat, či získávání trofejí z nich se taky učit nemusíte. Chuck umí vše.

Pohled by DD: Výsměch všem příznivcům RPG a Gothicu. K čemu tak rozsáhlý počet zužitkovatelných předmětů a receptů, když nemají žádný význam s výjimkou plamenného meče a runového brnění, které si ke konci hry vyrobíte, protože nic lepšího ve hře není, ale obejdete se v pohodě i bez této výbavičky. Výroba nepředstavuje žádnou výzvu, žádnou námahu a tak ani vidina odměny neláká. Až na pár případů jsem tedy veškerou výrobu něčeho ignoroval. Totální degradace a výsměch starým Gothicům či Risen, kde jste si při shánění materiálů a výrobě pěkně mákli.

Podívejme se dále, tentokrát na technické zpracování ….