Strana 2 z 3
- Borderlands – akční FPSRPG
Hra nabízí ucelený celek, který stojí za to rozpitvat. Tak se na to podívejme …
- Děj, úkoly a herní postavy
Začněme u samotného děje, jak už jsem naznačil, moc originální není. Na druhou stranu na poměry mnoha FPS je hodně solidní a je tedy silnější kladnou stránkou celé hry. Příběh vás táhne bez velkého nucení celou hrou a náramně si ho užijete, i když není vlastně tím hlavním, protože hra je opravdu z velké části jen klasické FPS, kdy tedy jdete a střílíte a střílíte a střílíte … Průvodci na cestě vám budou různé NPC postavy, na které narazíte. Mnohé z nich vám budou dávat úkoly, které vás dokonale protáhnou všemi zákoutími lokací.
Vedlejší mise jsou tak nějak zakomponovány vedle hlavních. Bohužel se ty vedlejší mise točí jen kolem tradičního, najdi, přines, zabij. Ale zase jich není tolik (maximálně několik od každé postavy) takže to celkem jde plnit a doporučuji je opravdu plnit. Odměna v podobě zkušeností, či nějakého toho zajímavého předmětu rozhodně přijde vhod.
Propracovanost a nějaké sáhodlouhé rozhovory s jednotlivými NPC nečekejte. Je to asi tak na úrovni DIABLA2. Na FPS hru to ale bohatě stačí. Celkově tedy v tomto směru je to solidně propracované FPS, kde RPG je tak nějak znát, ale v podstatě jen v základní podobě a na přilepšenou.
Dojem ze hry značně ovlivňuje její kreslené zpracování. To bohužel zabíjí jakoukoliv atmosféru. Hra jede na známém herním engine U3, ačkoliv se to snaží všemožně maskovat. Má k tomu důvod. Dosti chudé vnější lokace by byly slabým odvarem proti atmosféře třeba ve skvělém Fallout3 (který ale není o moc bohatší, ale tak nějak to tam nevadí), i když zejména při procházení některých vnitřních lokací jako podzemní bunkry, vám podobnost s Fallout3 přijde nejednou na mysl. Nutno říci, že kdyby Borderlands nebyly v tom kresleném hávu, asi by na klasickém U3 engine vypadalo podstatně hůře než třeba zmíněný Fallout3.
Celkově je však herní prostředí zpracováno velmi kompaktně a jednotlivé lokace jsou striktně odděleny a každá zvlášť velmi dobře propracována a originální. Najdeme hned několik různých lokací, z nichž nejvíce se mi asi líbila ta úplně poslední v zasněžených horách. Jednotlivé lokace jsou odděleny přechody a postupně získáte také možnost využívat transporty, opět další „vykradená“ součást jiných her.
Je to ale šikovný. Na každé mapě se také nachází něco jakou automaty, které nahrazují klasické NPC postavy, kde prodáváte nebo nakupujete zbraně, střelivo či zdravotní potřeby. Je to rychlé, ale poměrně neohrabané. To souvisí s celkovým konzolovým prostředím (hra je primárně udělána pro PS3) menu a inventář se dal rozhodně pro možnosti PC platformy zpracovat o dost lépe, hlavně když tam strávíte tolik času, protože zbraní je ve hře opravdu kvantum.
Pohyb po lokacích vám usnadňuje přítomnost vozidel, která jsou poměrně silná i jako bojový prostředek, a tak jimi dokážete zlikvidovat řadu protivníků – třeba jen přejížděním, i když si dávejte pozor na výdrž, vozidlo se musí nechat občas doopravit. Celkově ale zpracování vozidel atd. silně připomíná zpracování vozidel z Unreal Tournament, což se není čemu divit, když hra běží na U3 engine.
Poměrně zajímavé, leč ne vždy úplně šťastné, je ovládání vozidla pomocí myši. Naštěstí, nebo možná bohužel, nejsou vozidla nijak významnou součástí hry. Mapy jsou poměrně malé, do mnoha částí se nejde dostat jinak než pěšky, takže možná kdyby tam ty dva podrobné druhy vozítek nebyly, nic to na hře nezmění.
Vaši protivníci, to je neuvěřitelná směska vykradených nápadů z mnoha her … začněme od těch jednodušší, kteří na vás sebevražedně nabíhají a připomínají tak klauny (i tak trochu vypadají) z Serious Sama.
Pak jsou tu třeba Skagové, co by takové potvory podobní psům, kteří se ve hře vyskytují v rozličných velikostech a tedy i nebezpečnosti. I jejich zpracování dost připomíná, třeba zmutované psy z filmové podoby Resident Evil apod.
Pak jsou tu létající potvory, které vypadají … nevím k čemu to přirovnat, ale vypadají divně. Jejich chování a hnízda připomínají ale silně zpracování podobných potvor z prvního dílu filmového Riddicka – Černočerná tma.
Pak narazíte na potvory připomínající takové velké přerostlé slimáko-brouky, které jsem už taky někde viděl. Jsou hodně podobní (stejní) Rachni z Mass Effect.
Narazíte ale i na velké brouky, připomínající zvláštní mravence. I zde je ale jasně vidět, z čeho je tenhle nápad vykradený s tím jak se chovají a odkud vylézají. Podobnost čistě náhodná, že se stejní protivníci objevily třeba ve Hvězdné pěchotě, nebo Half Life 2? Těžko.
Zapomenout nesmím ani na lidské protivníky, kteří využívají pojízdných prostředků. Jeden z hlavních bossů je pak těžce podobný tomu, co se dalo vidět ve filmu Mad Max, nemluvě o tom jménu.
Časem narazíte i na daleko tužší nepřátele, jako třeba na opravdu nadupané a těžko ozbrojené vojáky, létající mimozemšťany i další. Při pohledu na ně vás jistě napadnou zdroje inspirace pro ně, které autoři Borderlands použili.
V oblasti protivníků je tedy hra těžce neoriginální a doslova překypuje vykradeným obsahem. Inteligence protivníků je bohužel nulová, nesnaží se nijak zvlášť krýt, prostě stojí a střílí na vás, pokud vás vidí. Na poměry FPS je to opravdu hrůza. Veškerá obtížnost je v tom, na jak vysokém levelu protivníci jsou a jak účinné/neúčinné zbraně mají vy a oni, nemluvě samozřejmě o velkém množství života u bossů. Zpracování a souboje s nimi dost připomínají souboje v Diablo2. Prostě do nich pálíte, běháte kolem nich a snažíte se udržet na živu. A to se ve hře mnohokrát opakuje. Neoriginální až hrůza, ale co, je to prostě zábavné. Protivníci mají alespoň dobře zpracované vlastnosti a každý z nich má různé slabiny, na které se doporučuji zaměřit. Máte možnost mít postupně až 4 zbraně, takže jich můžete bohatě využívat k efektivnímu likvidování protivníků.
Dobře je zpracována i vaše smrt, když už vás k ní dostanou, máte ještě možnost někoho z protivníků zabít a zázračně tak smrt odvrátit. Pokud to nezvládnete, nevadí, přijdete o trochu peněz a objevíte se v plné síle u nejbližšího teleportu. Tam se hra také ukládá pokaždé, když nějaký míjíte.
Výhradu ale směřujeme k tomu, že se vám ti nepřátelé vynořují doslova z děr odnikud a hlavně se vám opět objevují tam, kde už jste to vyčistili. Když se třeba na rozlehlejší mapě vracíte zpět, musíte se probojovávat tam i nazpět. Je to někdy zábava, jindy dost otravné. Na druhou stranu komentáře vašeho hrdiny stojí za to :). V lokacích, které už jste prošli, se tak nepřátelé objevují znovu, ale na levelech, kdy pro vás nejsou více než obtížný hmyz. Nemá cenu se zde také pak moc angažovat, protože zkušenosti, které za zabití tak slabých nepřátel dostáváte, jsou v podstatě nulové. Co mi nejvíce vadilo je ale skriptovanost, kdy doběhnete do určitého bodu a najednou začnou z černých děr na vás kolem vyskakovat nepřátelé. To je dost praštěné …
Borderlands toho zase tolik neobsahuje. Je to poměrně jednoduchá hra sestaven a jen z výše uvedených součástí a tak se nezdržujme a pojďme si udělat nějaké ty závěry a hodnocení.
|