• Recenze: Call of Juarez: The Cartel

                     – Vynikající herní akční kriminální drama s velkým PROČ?!

První Call of Juarez hry byly v minulosti zajímavé hlavně svým prostředím. Byly zajímavé tím, že se odehrávaly v dobách divokého západu, nebo Americké občanské války a takových her opravdu není mnoho. Navíc ve své době nabízely i vynikající grafickou stránku, nadprůměrnou akční hratelnost, prostě byly vážně dobré.

Nyní tu máme Call of Juarez: The Cartel a z divokého západu se přesouváme do současnosti, do roku 2011, hlavně do Californie a Mexika, kde se odehrává napínavé akční kriminální drama boje proti drogám, organizovanému zločinu a politické korupci. Ztrácí tedy Call of Juarez přesunem do moderní doby, kde místo koní a cválání ve vyprahlé pustině přesedláme do aut vdivokých honičkách pouští i městy? Ne!

Navzdory našim obavám před vydáním hry, můžeme po dohrání bezpečně říci, že dobový přesun nepředstavuje žádnou újmu a dokonce bych řekl, že herně je tohle Call of Juarez ještě lepší, než ty dvě předchozí. Ona totiž ta stylizace divokého západu úplně nezmizela.

• Call of Juarez: The Cartel

Pokud bych měl popsat příběh celé hry, jednak bychom tady strávili delší dobu a hlavně bych vás připravil o zážitek. Řeknu to asi takhle: je to příběhově jedno z nejlepších kriminálních dramat, které se kdy v akční hře objevilo. Kdyby se se stejným příběhem natočil film s kvalitní režií (třeba režisér trilogie o agentu Bournem) a špičkovými herci, jsem přesvědčen, že by se tento film zařadil mezi nejlepší filmy tohoto žánru vůbec.

Skutečně říkám na rovinu, že příběh v této hře je až překvapivě dobrý a překonává snad všechny takto čistě akční střílečky (FPS), které jsem kdy hrál. Je promyšlený, do konce nevíte, jak to celé dopadne a nechybí ani překvapivé zvraty. Hodně tomu jistě napomáhá, že ve hře jsou hned tři hratelné charaktery. Opravdu chytré.

Na začátku hry si můžete vybrat, za koho budete hrát. Buď za agentku FBI, nebo za agenta DEA, anebo za tvrdého LAPD policistu. Všechny tři charaktery jsou zcela uvěřitelné a mají vlastní náhled na hru a vlastní úlohu v příběhu. Navíc si můžete singla dát v kooperaci se dvěma kamarády, kteří budou ovládat zbývající dvě postavy. Na konci hry budete mít za každý charakter velkou volbu. Hra má totiž několik alternativních konců, 3 rozdílné podle postavy a 1 vlastně +/- stejný pro všechny v závislosti na vaší volbě. Opravdu chytře vymyšlené, i když je celá hra striktně lineární.

   Na volbě postavy záleží i další věci. Tvůrci do hry zapracovali určitý RPG systém. Každá z postav má určité výhody ve schopnosti zacházení se zbraněmi a přesnosti střelby a také odolnosti apod. Také se ve hře ukrývají zvláštní úkoly jako např. tajný sběr speciálních zbraní. To je celkem nuda, když hrajete sami, ale když hrajete tři najednou, tak je to docela zábava, protože každá z postav má ještě vlastní úkol, počet speciálních zbraní ke sběru je v lokaci omezený a soutěžíte o to, kolik toho splníte vy a kolikrát odhalíte parťáka. Pak máte ty zkušenosti za to vymísto vašeho odhaleného spolu-protihráče.

Za zkušenosti získáváte levely a odemykáte si zbraně. Na začátku každé úrovně si pak vybíráte výzbroj a na začátku hry tedy nemáte k dispozici všechno. Osobně ale nevidím příliš velký přínos celého levelového systému. Chápu proč tam je, ale i kdyby tam nebyl, tak se nic moc neděje. A co se týká rozdílu mezi třemi charaktery – rozdíl je hlavně v tom vidění příběhu hry a jeho závěru, vlastní rozdíly ve schopnostech postav jsou tak minimální, že to podle mě ani nestojí za řeč a používat můžete klidně všechno všemy se stejným úspěchem.

Jenže jak už v nadpisu článku tušíte, je tu velké ALE a PROČ u této hry ….