|
Strana 2 z 2
- Děj - inteligence soupeřů
Zhruba tak 55% hry strávíte v jungli naháněním korejčíků. To jsou vaši hlavní soupeři. Ze začátku jste na ně sám a máte maximálně duševní podporu vašich parťáků, kterých hned v první misi ubyde. Ale to už víte z DEMA, co nevíte je, že se značnou část hry, pak protloukáte skoro sám.
A Vaši nepřátelé? Inteligence je na slušné úrovni, ale oslavné ódy na ni pět nelze. Když byste byly hodně šikovní, tak dokážete projít tule část hry s minimálním počtem zabitých, které necháte za sebou. Nicméně jakmile jednou hlasitě zabijete, tak máte oheň na střeše a seběhnou se na vás protivníci ze širokého okolí. Jejich agilita je až neuvěřitelná. Tedy, vojáci jsou v zásadě dvojího typu, ti lehce ozbrojeni nemají ani neprůstřelnou vestou a snadno je skolíte jednou ranou do hlavy. Ti lepší už mají vestu a pořádné zbraně. Jejich výdrž, pokud se netrefíte do hlavy a to musíte 2xpakliže mají helmu, tak je až k nevíře. Do vesty jim nasypete celý zásobník a oni ne a ne lehnout. Časem potkáte i pár chlápků, kteří mají podobný obleček jako vy. Jejich odolnost na běžné střelivo je pak enormní. Nicméně v té době už budete mít posílené zbraně a skolit je tak už nebude zase taková dřina.
Po zhruba 55% hry se dostanete až ke svému cíly. Veliké rozpadající se hoře. Opět efekty a zpracování berou dech. Jak zvenčí, tak zevnitř. Probojujete se až k podivnému čemusi, což se snaží někteří rádoby vůdci světa zajistit ke svému prospěchu. Netřeba dodávat, že kdo s čím začíná, tím také schází. Takže ztrestáte toho rádoby nadčlověka, což bude poslední lidský tvor, kterému ve hře odlehčíte od jeho hmotné schránky. Hra se razantně mění z dobývací na objevnou a následně na zběsilý úprk, zvaný též taktické vyklízení pozic.
Objevná část je jednou z nejpůsobivějších částí hry. Zpracování některých lokací uvnitř mimozemského čehosi, je na Oskara a žádný film vám neposkytne podobný zážitek. Prostorová orientace je základ, na pohyb pěšky zapomeňte. Na nejvyšší grafické detaily je vnitřek lodi, efekty a následné zpracování mimozemšťanů, které potkáte, naprosto lahůdkovou záležitostí, která nemá v herním světě a troufám si ani ve filmovém, obdoby. Postupně objevíte největší tajemství příběhu celé hry a hra se razantně promění.
Mimozemské potvůrky rádi zimu a následný přechod do zimní krajiny tropického ostrova je úchvatnou podívanou. Nejdříve vás autoři nechají náležitě pokochat zpracováním zmrzlého okolí. Následně si vyzkoušíte boj proti malým létajícím stroječkům. Pak značně přituhne, shledáte se se starým známým, dostanete konečně pořádnou zbraň a pustíte se do robochobotnic, ne nepodobných těm z Matrixu.
A věřte, že to už je obstojný nepřítel. Začne „strategický úprk" a evakuace jednotek z ostrova. Po rychlém zmražení celého prostředí ale není zase tak moc koho zachraňovat, navíc ještě o dost lidí přijdete během té záchrany. Vlezlé robotničky doplní obrovská robotická pavoučí potvora, kterou přes veškerou snahu tak maximálně zpomalíte, ale ani protileteckým kanonem ji nezpůsobíte větší škody. Následuje mise s létajícím čímsi. Pro mě osobně nejtěžší část hry. Rozpínající se sféra mimozemšťanů rychle postupuje a vy se propracujete na letadlovou loď.
Její zpracování mě trochu zklamalo, tvůrcům jdou asi více venkovní prostory, než tyhle umělé. Každopádně, jak už to tak bývá, pořádná atomovka je řešením na všechno. Že to v tomhle případě zrovna nedopadne podle představ vševědoucího admirála, asi nemusím rozvádět. Výbuch a tlaková vlna jsou opět skvělou ukázkou designu a na nejvyšší grafické detaily slovy nevyjádřitelné podívané. To už hra finišuje ke svému cíly, což vy ale ještě nevíte. Zoufalá obrana proti mimozemským strojům příliš práce nedá. V jednu chvíli stojíte na palubě, okolo vás všechno hoří, protivníci nalétávají, ale vy nemusíte nic dělat, protože nějak automaticky je někdo sestřeluje. Zde jsem trochu znejistěl, co mám vlastně dělat. Nakonec se děj posunul. Posunul se až tak daleko, že loď je ztracená, posádka mrtvá a vy jste jediný zbylý obránce na palubě. Tenhle závěr mě hodně zklamal.
Celé hře notně ubírá a přijde mi to, jako by se na tomhle kýčovitém závěru podílela firma EA. Celá hra se nese v duchu uvěřitelnosti, ale to až do poslední mise. Proti vám se vynoří obrovská mimozemská loď, a hádejte co? Ano máte ji zničit. Takže s pomocí přeživších parťáků, kteří poletují v helikoptéře, vyřadíte jednu věž, druhou věž, pak se loď vznese a vy ji zničíte. Prosté, děsně kýčovité, neoriginální, těžko uvěřitelné, jako by celý závěr byl vytržený z kontextu celé hry a dělal ho zcela někdo jiný. Navíc hra vlastně ani závěr nemá, nastoupíte do helikoptéry a vydáte se zpět na ostrov, zkosit ty mimozemský „šmejdy". Čekáte na další misi, ovšem ouha - závěrečné titulky. Hra bez závěru.
Dostáváme se pomalu, ale jistě k hodnocení. Nezbývá než si to celé zrekapitulovat. Na Crysis jsem se jako fanoušek pořádných počítačových her těšil, jako na máloco. A musím říci, že autoři dodrželo výjimečně vše, co slibovali a od prvního dílu Half Life, mě žádná akční hra takhle nepotěšila. Crysis sice nepřináší nic tak originálního do žánru akčních her, svým zpracováním je však ethalonem, podle kterého se bude srovnávat. A laťka je to opravdu vysoká. Grafické orgie mají nový význam, prvek DX10 vypadá prostě skvěle a ne že žádný neexistuje. Hra je navíc i přesto skvěle optimalizovaná a náročnost lze omluvit skutečně nevídaným grafickým zpracováním. Vedle něj vypadá rádoby nextgen Need for Speed: Prostreet, jako špatný vtip a nejnovější Call of Duty 4 jako 2 roky stará hra. Je až neskutečné, jak je Crysis daleko před všemi ostatními.
Jenže on nejen že skvěle vypadá, on se také skvěle hraje. Hru kazí jen nepovedený, až kýčovitý závěr, a vlastně to ani závěr není. Více otevřenější konec si snad ani nelze představit. Na 101% se tak dočkáme minimálně datadisku, ne-li rovnou Crysis 2. Herní doba Crysis je na dnešní akční hru rozhodně nadprůměrná. 12 hodin vám určitě zabere a záleží, jak moc se budete kochat krajinou a provedením. Znovuhratelnost je vynikající, pořád je co zkoušet a hlavně DELTA obtížnost, kdy protivníci mluví korejsky, nemáte zaměřovač, nemůžete střílet a řídit vozidlo zároveň (skoro) a vydržíte zatraceně málo, tak to je skutečná výzva.
Má Crysis chyby? Má. Kromě klasických bugů, problémů s grafickým vykreslováním a některých nelogičností, bych jako chybu označil rychlé mizení mrtvol, navíc nemožnost jejich poškození, zničitelnost jen některých prvků prostředí, inteligence nepřátel také není až tak skvělá, i když je nad úrovní většiny her, a inteligenci si vynahrazují protivníci až neskutečnou odolností. Vadou je také samo zpracování. Na střední detaily je sice pěkné, ale není tak dech beroucí, bez DX10 prvků není úplné a protože na maximální detaily DX10 má málokterá počítačová sestava, tak skutečné Crysis okusí jen hrstka vyvolených. Kdo však disponuje odpovídajícími prostředky, bude u Crysis křičet blahem, ten rozdíl mezi středními a maximálními detaily je obrovský. Zpracování nemá absolutně žádnou konkurenci, silný příběh, brilantní zpracování a design ševelů, prostě ethalon počítačových her. Škoda jen toho zpackaného závěru. Přesto bych se nebál označit Crysis za jasnou hru roku 2007. Moje hodnocení je 93%. Tahle hra je jednou z mála, za kterou požadovaná částka skutečně stojí. Berte!
- Minimální konfiguace CPU: Athlon 64 3000+/Intel 2.8Ghz, VGA: Nvidia 6600/X800GTO (SM 2.0), RAM: 768MB/1GB pro WinXP a 1,5-2GB pro Vista
- Doporučená konfiguace CPU: Dual-core CPU (Athlon X2/Pentium D), VGA: Nvidia 7800GTX/ATI X1800XT (SM 3.0), RAM 2GB Vista.
- Testovací konfigurace: AMD Athlon64 X2 6000+ (3,0GHz), ASUS GF8800GTX@Ultra+,2GB Ram Vista DX10, WD Raptor 10 000ot/min., Audigy2 ZS+Redstar RS-502, CRT Dell 21" Trinitron3, testované rozlišení 1280x1024 very High details/16AQ.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
.
pro tebe 
