Recenze: Dead Rising 2 – masakrování zombíků

                     nikdy nebylo zábavnější (cheatování doporučeno)

Hned na úvod říkám na rovinu, že nejsem fanda her od Capcomu a to mluvím jako někdo, kdo ty hry opravdu hrál a zná je. Ba dokonce jejich hry shledávám velmi hloupé, nudné a špatně udělané, takže jsem trochu s nedůvěrou přistoupil k dalšímu jejich počinu. Nový, či spíše staronový Dead Rising 2 nese jasný podpis tohoto studia, přesto musím říci, že hra mě v mnoha ohledech příjemně překvapila, i když jsem ji měl chuť po prvních 30 minutách odinstalovat. Dead Rising 2 je remake prvního dílu, který vyšel jen na konzoli Xbox360 a jak asi tušíte, moc se nezměnilo. Pro nás, majitele PC, to ale zase nic moc neznamená, protože druhý díl je pro nás vlastně prvním …

Nebudu chodit kolem horké kaše, a řeknu to na rovinu. Hra je to neuvěřitelně hloupá a stupidní a asi by sloužila odpůrcům herního průmyslu, jako důkazní materiál stupidity a kažení mládeže opravdu dobře. Ale to neznamená, že by to byla špatná hra. Naopak, svou herní tématiku zpracovává velmi dobře a to tak, že nic lepšího na tomto poli asi ani nenajdete. A to pole se jmenuje likvidování zástupů nemrtvých. A tím zástupů myslím skutečně tisíce a tisíce nemrtvých, kteří vás obklopují ze všech stran a neustále.

(Kdo nemá rád davy, není to hra pro něj ...)

Samotná hra se odehrává ve fiktivním městu Fortune City, což je takové malé Las Vegas. Z počátku pohoda, zombie už jsou tu dobře známé a slouží k pobavení živých, jenže věci se vymknou kontrole, či spíše jsou vymknuty kontrole záměrně, a nemrtví zaplní celé zábavní město a proměnní jej v holý boj o život těch několika málo přeživších.

A zde startuje celá hra. Abych pravdu řekl, slušný a hutný příběh bych u této hry opravdu nečekal, ale jsem překvapen, jak moc je dobrý a má zajímavé zvraty i vícero možných konců, i když z počátku rozhodně nepůsobí, že by měl hráče u hry udržet.

(Mrtvolám zmrznul úsměv ...)

• Pokud se chcete bavit, podvádějte!

Hru jsem začal hrát normálně, ale po 30 minutách jsem zjistil, že místo aby byla zábavná, je značně frustrující. Těžkých her se vůbec nebojím, ba naopak, vyhledávám je, ale tahle je stupidně těžká. Stupidně proto, že hra se ani sama nebere moc vážně, a má hlavně pobavit, to ale nedělá, protože díky systému ukládání, kdy musíte vždycky odběhnout na záchod, kterých v lokacích rozhodně není mnoho, se velmi obtížně neumírá, přičemž je to velmi jednoduché umřít. A pak to musíte opakovat znovu a znovu ….   

(Čas se najde i na golf ...)

Prostě a jednoduše, místo zábavy jsem zažíval jen pocit zmaru. Takže jsem udělal něco, co u her normálně nedělám, a našel jsem si pěkné cheaty (trainer). Zapnul si nesmrtelnost, nezničitelnost zbraní a nekonečně nábojů a rázem se ze hry stala skutečně super zábava, až mě příjemně překvapila. Hra se zkrátka stala tím, čím se tváří … tedy hodně brutální sarkastickou řežbou říznutou zajímavým příběhem.

Hra se odehrává v přesně stanovených časových limitech (což lze také cheaty obejít). Pořád vás něco nutí dělat a stejně máte pocit, že pořád něco nestíháte. A není to jen pocit, je to tak schválně. Hra má jednak hlavní dějovou a úkolovou linii, která je ale prolnutá vedlejšími úkoly (záchranou přeživších) a také doplňujícím úkolem, kdy musíte své herní dceři podávat včas vzácný lék. Vedlejší úkoly i úkoly kolem dcery lze nesplnit, díky čemuž se dočkáte jiného konce i děje na konci.

Hlavní náplní hry je ale likvidace tisíců a tisíců zombíků, kteří se pohybují všude kolem vás a neustále se jejich řady doplňují. A likvidace je zde přítomna ve velkém stylu. Celé „Las Vegas“ je plné nákupních zón a herních zón, takže zbraní je všude dost a dost. Zabíjet lze čímkoliv, třeba i plyšovým medvědem, přejížděním vším možným i nemožným atd.

A pokud by se vám nabídka běžných předmětů nezdála zajímavá, je tu řada možností různé předměty spojovat do improvizovaných až absurdních zbraní. Mezi nejzábavnější patří medvěd zabiják, elektrické kolečkové křeslo s kulomety, či pádlo s motorovými pilami. Samozřejmě ve hře jsou přítomny i klasické střelné zbraně, které se nepřebíjí, ale náboje do nich jsou docela omezeny.

Všechny zbraně se pak velmi rychle opotřebovávají a ničí se a vzhledem k počtu nepřátel je to jedna z velmi frustrujících věcí, pokud hrajete bez cheatů. Já si dal nezničitelnost zbraní a nekonečně nábojů a pak se můžete soustředit jen na tu likvidaci a zábavu a hra je o dost lepší a zajímavější. Samozřejmě není to taková výzva, ale upřímně řečeno, tohle není moc vážná hra, tak nevím, proč bych ji měl brát jako výzvu.

Hra má i nějaké ty RPG prvky. Hra vám nabízí za zabíjení zombíků, záchranu rukojmí a pár dalších věcí jisté body postupu, a celkem je tu na 50 levelů. Každým levelem si vylepšíte buď schopnosti hrdiny, jako že bude rychlejší, silnější apod., nebo že bude mít více života a více místa pro vybavení, anebo dostanete speciální kartu, která vám odemkne možnost zkombinovat další předměty do nějaké speciální zbraně.  Upřímně řečeno, všechno to hraje takový vedlejší smysl, ale je dobře že to tam je, i když rozhodně bych si představoval lepší zpracování a propracování i smysl toho celého. Například váš hrdina vůbec neumí běhat a je neskutečně pomalý na začátku i po vylepšení.

Dostat se na 50 level není až takový problém. Při zabíjení speciálními zbraněmi získáváte i body navíc. Mě osobně se nejvíce líbil luk s dynamitem, kterým berete najednou i 20 nepřátel a čistíte lokace a shluky nepřátel raz dva. Ty jsou téměř okamžitě po otočení zase naplněny. Vždy jsou naplněny při přechodu mezi herními lokacemi. Prostě nepřátel je neustále dost a dost a všude. Regeneruje se i vybavení, takže i když svým postupem vždycky rozmlátíte všechno kolem, s další návštěvou to tam vypadá, jako kdybyste tam nikdy nebyli. A že si celou herní mapu projdete křížem krážem mnohokrát, o tom vás ujišťuji. Velikost lokace se mi přesto zdá více než dostatečná, stejně jako celkové její zpracování i stylizace.  

(Mrtvolky neumí lézt na vyšší překážky ... využijte toho!)

Podívejme se dále ….