Strana 1 z 4
Recenze: Drakensang: The River of Time
- klasické PC příběhové RPG od nadšenců pro nadšence
Pokud patříte k příznivcům klasických RPG a některé nové tituly vám přináší jedno zklamání za druhým, je tu jedna hra, která vás naopak příjemně překvapí …
Drakensang: The River of Time není titul od nějakého velkého herního studia a jako takový nemá ambice útočit na deset milionů prodaných kusů a neprovází jej nějaká velká kampaň. Je to možná trochu škoda, protože na rozdíl od některých jiných RPG her, kde prvky RPG hledáte div ne lupou, tohle je klasické nezjednodušené RPG, kde statistiky je to hlavní, na čem záleží. Je to desková hra s házení kostkou převedená do počítačové hry a moderního herního románu. Pokud se vám líbil Dragon Age, je tohle titul, který nesmíte minout …
Jsou hry, od kterých čekáme neustále něco nového, a pak jsou hry, kde nové prvky většinou přinesou více škody než užitku. Prostě čas od času je dobré, že některé hry využívají vyzkoušených funkčních systémů a přinášejí jen nový obsah. A přesně to je DrakenSang.
Drakensang: The River of Time je od německého herního studia a jedná se vlastně o druhý díl, který ale příběhově a dějově předchází tomu z roku 2008. Ten jsem bohužel nehrál, takže hodnotím jen aktuální díl. Žánrově je to fantasy a stylově je tahle hra podobná (i vizuálně) NeverWinterNights a z moderních her pak zejména ovládáním Dragon Age.
Nicméně samotná hra překvapí právě tím, jak je úžasně prostá a jednoduchá, ve smyslu vlastní stavby a toho co nabízí. Prostě parta nadšenců z Německa vzala vyzkoušené klasické RPG hardcore prvky, kde statistiky rozhodují o všem, naroubovala to do vyzkoušeného herního engine s vyzkoušenými mechanismy, přidala uvěřitelný příběh velmi nápadité questy s vlastním pěkným designem postav a lokací a výsledkem je tahle úžasně klidná, zábavná klasika, které nejednoho z fandů RPG žánru příjemně překvapí.
V první řadě ale říkám na rovinu, že nedosahuje propracovanosti děje, ani myšlenky a koneckonců ani některých herních mechanismů, jako předvedl třeba Dragon Age. Chybí jí velkolepost, protože taková být zkrátka nemá. Je to klasická pohádková Fantasy, která vypráví o cestě několika hrdinů po stopách zrádců a během své cesty samozřejmě naráží na různé úkoly a zajímavé lokace a postavy. Celé to proplétá poklidné tempo hry, které je v přímém rozporu s moderními uspěchanými hrami. Tahle hra se prostě nespotřebovává, tahle hra se užívá. Předem ale musím říci, že není pro ty, kteří u hraní vypínají mozek, ten zde totiž budete potřebovat, jelikož obtížnost hry je značná.
- Začínáme aneb tohle je skutečné RPG!
První, co vás naprosto uzemní, pokud na tuhle hru poprvé narazíte, je neuvěřitelný počet zcela charakterů (povolání) za které můžete znát a hlavně naprosto zdrcující počet statistik, vlastností, schopností a dalších věcí, do kterých musíte investovat body. Tohle je skutečné pravé RPG a přesně to, na co mnohé rádoby RPG hry dnes rezignují. Z toho důvodu pomalu odmítám říkat třeba Mass Effect, že je to RPG.
Tříd a povolání je opravdu hodně a výběr je extrémně důležitý. Drakensang není hra, kde můžete nereálně hrát a bez problémů vyhrávat s postavou, která umí všechno. Tady to prostě není možné a musíte se jedním, maximálně dvěma podobnými směry specializovat. Bohužel na tento fakt vás nijak autoři hry neupozorní a už vůbec vás neupozorní na to, že se ani nemusíte snažit, aby vaše postava ovládala vše, protože časem se k vám připojí celá parta, kde budete moci využívat specializací každého člena vaší skupiny.
Bohužel ani já jsem to nevěděl a tak si podle škodlivého vlivu moderních „RPG“ her, kde se vám tvůrci snaží namluvit, že vaše postava může zcela vynikat v mnoha schopnostech a dovednostech najednou, jsem si postavu udělal podle toho. Bohužel jsem velmi rychle zjistil, že každý bod a to se zdá, že jich máte hodně, má cenu zlata a počítá se opravdu všechno.
Hru jsem tedy rozehrával celkem čtyřikrát a musím říci, že hraní s různými charaktery s různým rozdělením schopností se výrazně liší. Nakonec jsem hru dohrál se specializací válečníka (válečnice, protože hry kde musím koukat na postavu z pohledu třetí osoby, zásadně hraji za ženské, neboť odmítám koukat několik desítek hodin na zadek chlapovi). Na výběr ale máte z několika dalších možností, všechno jsou ale víceméně variace na klasické charaktery.
Důrazně ale doporučuji specializaci. Navíc časem se k vám připojí několik dalších členů a pak sebou můžete ve skupině tahat další tři členy a i jejich schopnosti budete moci volit a vylepšovat, takže si můžete, ba přímo musíte, udělat vyváženou skupinu, kde bude každý člen v něčem užitečném vynikat a jejich schopností využívat v rámci celé skupiny.
Podívejme se tedy na samotné hraní podrobněji ….
|