• HomeFront – gameplay a zpracování

Hra, která měla ambice být jedním z vrcholů nejen letošního herního roku všechno zkazila už na začátku. Technické zpracování je jedním slovem strašné! Zastaralý grafický engine je snad ještě o kus horší, než ta hrůza, kterou předvádí poslední Call of Duty. Píše se rok 2011, v počítačích máme šestijádrový procesory a supervýkonné DX11 grafiky a autoři HomeFront nám předloží tohle …

Hra vypadá, jako by o 5 let zaspala vydání. Hranaté, nedetailní a hnusné modely celého prostředí. K tomu toporné nerealistické postavy a naprostá absence umělé inteligence. Celé to korunuje herní fyzika prostředí realizována skrze PhysX, která je snad nejhorší ukázkou herní fyziky v historii a je velkou chybou, že PhysX nebylo pohřebeno už s koncem firmy AgeiaX před několika lety. Fyzika ve většině akčních her stojí za starou belu, ale to, co předvádí PhysX v této hře, z toho by se chtělo brečet. Fyzika v této hře nefunguje, což je bohužel hodně vidět a v některých případech to zasahuje i do hratelnosti. Upřímně řečeno, skriptovaná fyzika v Battlefield Bad Company 2 a tamní zničitelné prostředí je jako z jiné planety a dovolit si vydat hru bez něčeho srovnatelného, tomu se nedá již říkat ani odvaha.

A aby toho nebylo málo, tak samozřejmě je celá hra postavená na skriptech, ne nepodobných Call of Duty. Zde je to však s tím rozdílem, že ty skripty nefungují moc dobře, postavy se zasekávají, vojáci se teleportují za vaše záda a všude v lokacích jsou skříně a další pitomosti, které vám vždy váš doprovod musí odstrčit, čímž se vaše hra posune. Prostě děs a hrůza. Přitom některé akční momenty a scény nejsou zase tak špatné, ale bohužel se z nich povede jen několik minut, poté však následuje kolaps a nějaká naprosto idiotská nerealistická událost, která celou scénu zdegraduje.

Například silná scéna je, když se musíte ukrýt do masového hrobu na basebalovém hřišti, načež nepřátelští vojáci do vás vysypou v podstatě celý zásobník a nic se nestane. Pak třeba perfektní scéna s nepříliš podařeným útokem na zásobovací depo, jež se následně zvrhne na nerealistické sestřelování ve skupinkách přibíhajících vojáků vždy na stejné místo. A tak bychom mohli pokračovat. Celá hra je skript na skriptu, žádná AI není přítomna. Vojáci mají určitý bod, kam mají doběhnout a tam jsou, dokud je neodstřelíte a nepřiběhne tam hned náhrada, která se teleportuje za plot, který musí přelézt. A když jej sundáte už na tom plotě, tak voják po vašem zásahu nejdříve dokončí přelezení, následně se postaví a až potom se skácí k zemi. Následuje hned další voják a můžete je střílet jak slepice, dokud máte náboje.

A tím se dostáváme ke zbraním. Inspirace u Call of Duty snad nemůže být viditelnější. Bohužel to celá hra okopírovala se všemi chybami. Zbraní je hromada, všechny ale střílí víceméně stejně účinně a hlavně neskutečně přesně na jakoukoliv vzdálenost. Nic realistického nehledejte. Na PC díky přesnosti myši rozdáváte headshoty kulometem, jak bombóny. Místo ostřelovací pušky používejte klidně pistoly, na půl kilometru je stejně přesná a jen o málo účinnější. Nepřátelé příliš dobrou mušku nemají, i když samozřejmě na nejvyšší obtížnost vás nesmí trefit vůbec, protože nic nevydržíte. Uzdravujete se opět pomocí ukrytí se a vyčkáním, než začervenalá a udýchaná obrazovka zmizí. Děs běs a hrůza. Zvuky v celé hře jsou nerealisticky tiché a vůbec nepříliš vyvedené.   

Design úrovní má několik silných momentů. Povedená, tedy s přivřenýma očima nad skripty, je například vrtulníková mise a závěrečná zhruba hodina hry boje o Golden Bridge. Jenže nepovedených momentů a úrovní je ve hře výrazně více. Celá americká armáda, proti vašim dobrovolníkům, vypadá jak banda idiotů, kteří poprvé drží zbraň. Mnohé úrovně jsou vyloženě stupidní. Dost pobaví, což ale rozhodně neměla, scéna v internačním-utečeneckém táboře umístěným na stadionu. Všichni tam nosí stejnokroj, ale vy ne, vy tam napochodujete ve vlastním vybavení a požadavek na nenápadnost je tak vyloženě směšný, když uprostřed hnědých kombinéz vaše skupinka v bojovém vybavení svítí, jak Vánoční stromeček. A takových nelogických scén je tam hned několik.

Podívejme se tedy na závěr …