Začněme nejdříve u vašich protivníků a tedy obtížnosti hry. AI doznala značných změn. Tři stupně obtížnosti protivníků mají mezi sebou jasné rozdíly. S vypnutými pomocníky většina asi bude mít dost starostí stačit i na lehkou obtížnost. Na střední obtížnost si už více dovolují a na těžkou obtížnost už je to vážně výzva a skutečně bojujete o každou pozici a nic nemáte jisté.

Poprvé vidím, že protivníci se vás v žádném případě nebojí. Jakmile se jede na krev a bojuje o každou pozici, využívají vašich chyb a pokud jim necháte v zatáčce místo, tak se nebojí se vám tam nacpat a počítají i s nějakým tím odřeným plechem. Zkrátka to pravé okruhové závodění. Někteří herní fandové simulačních závodů, slyšel jsem výtky z LFS komunity, toto chování NFS vytýkají, osobně ale pokládám to, jak se v LFS jezdí až příliš čistě, za nerealistické a pokud se podíváte na nějaký závod „plechovek“, třeba i na MS cesťáků, nebo na Japonské závody, rozhodně tam o pomuchlané plechy při předjíždění a důrazné dorážení není nouze. Chování soupeřů v NFS SHIFT beru tedy za velmi velmi dobré a jsou skutečně výzvou.

Dělají i chyby, zejména na lehčí obtížnost. Co je ale potěšitelné, že po dlouhé době nemáte pocit, že jezdíte proti kamenům, a když se opřete do soupeře, tak to s ním zacvičí. Neříkám, že reálně, ale většinou ano. Bohužel, i zde se hodně pokazilo, například opravdu hodně nereálné je, když soupeře naberete zezadu a přehodíte si ho přes kastly. To opravdu není reálné. Ještě trochu více mě štve, když máte získat bonusovou hvězdičku za to, že otočíte určitý počet soupeřů v závodě. Sorry, ale tohle nemá se závoděním nic společného. Taktéž vaše auto ale není nic složitého pro vaše soupeře odstrčit. Každopádně, až na ten kiks s přehozením soupeřova auta přes svoje, je chování AI a celkové zpracování soupeřů opravdu hodně hodně dobré a na vyšší obtížnost jsou opravdu výzvou.

Hra by měla být postavena na fyzikálním engine PhysX. To je zde naštěstí přítomno v nezprzněné formě společností NVIDIA a není akcelerováno přes grafiku. Dokonce by prý mělo využívat vícejádrová CPU, což by bylo opravdu skvělé, protože akcelerovat fyziku přes grafiku je v současnosti, v době kdy se čtyřjádrový CPU téměř fláká, prostě pitomost.

Pokud jde o samotnou fyziku, tak už jsem to v některých kapitolách nakousl. Není úplně špatná, pokud jde o jízdní model a strkanice mezi auty, ale její realističnost končí ve chvíli, kdy přehazujete protivníky přes vlastní auto jak na běžícím páse. Přitom dojmy a celkové odrážení auta od svodidel vypadají velmi slušně, stejně jako zaboření se do bariéry, kdy se ve hře nachází hodně deformačních zón s pneumatik a balíků slámy. Ty se poměrně realisticky rozletí a je na nich znát, že mají vlastní hmotnost. Velmi pěkné.

Pěkné je i roztříštění polystyrenových značek kolem trati, i když se mi zdá, že se každá rozletí stejně, takže je to spíše jen skript. Nicméně každá věc kolem trati včetně aut samotných má vlastní hmotnost.

Bohužel na vlastním poškození auta je znát houby, ušpiněné okénko a trochu zohýbaných plechů a plastů (které třeba ani ohnout v reálu nejdou), a maximálně odpadnutá kapota či otevřené víko kufru, má rozhodně do moderního desktručního modelu sakra daleko. Zda je to tím, že PhysX destrukce neumí, nebo prostě jen tím, že se modelu poškození nevěnovala patřičná pozornost, já nevím. Každopádně u takové hry, navíc s možností zapnout vizuální nebo úplný model poškození, by tu sakra být měl.

Hru ze ovládat mnoha způsoby, samozřejmě jako primárně konzolová hra, je tu možnost ovládání gamepadem, pro PC je tu možnost ovládat to na klávesnici. V obou případech ale rozhodně nemůžete mluvit o ovládání simulátoru a v podstatě si můžete hru užít tak akorát v arkádovém modu. Skutečná simulace a hodnocení toho, jak se auta chovají, může začít až s volantem. Já osobně používám Logitech G25, který je na tuhle hru asi nejlepší (nepočítám-li nový Logitech G27). Nastavit jej lze dokonale, včetně možnosti řadit rychlostní stupně manuální řadící pákou i spojkou.

Poměrně dost času mi ale zabralo najít správné nastavení odezvy, které je naštěstí bohaté a rozdíly mezi tím jsou znát. Pozornost jim věnovat musíte, protože často i jen správné nastavení těchto věcí, vám umožní zredukovat přetáčivost vozu na minimum a auto skutečně řídit.

Osobně jsem ještě využil možností nastavení volantu mimo hru, abych skutečně měl rozsah volantu reálný a plny a brzda reagovali s potřebnou citlivostí a v potřebném rozsahu. Celkově je ale na ovládání vliv autorů GTR2 hodně znát a SHIFT je tím nejlépe ovladatelným NFS v posledních mnoha letech.