Strana 3 z 3
- BIOSHOCK2 – hra a hodnocení
Ještě jsme nemluvili o obtížnosti a protivnících. Hra je bohužel značně nevyvážená. Už na počátku jste hodně silní, což je dáno tím, kým ve hře jste, ale proti silnějším protivníkům máte problémy, což je ovšem dáno nedostatkem financí a nedostupností speciální munice a také tím, že nemáte pořádné zbraně, i když váš vrták je silný až až. Také nemáte pořádné plasmidy. Jenže to se velmi rychle změní, asi tak po hodině hry, z celkových 8 (podle toho jak moc se budete zdržovat), už jste silní a i na nejtěžší obtížnost a hra pak připomíná průjezd buldozeru mateřskou školkou. Po pár dalších hodinách monotónního procházení úrovní, vás hra nejen začne nudit a přidáte do kroku hlavně proto, abyste to už měli za sebou. Hlavně ale vylepšíte své schopnosti a speciální dovednosti na tolik, že v kombinaci se silnými vylepšenými zbraněmi a speciální municí, které je ve hře výrazně více, než potřebujete, nemáte v celé hře žádného soupeře. I ti nejsilnější schytají jednu dvě rány supermrazícím plastidem, pak je rozstřílíte vylepšeným kulometem na hadry za pár sekund, aniž by vás vlastně nějak ohrozili. Nepřátel je navíc ve hře málo.
Naštěstí se dokonce rodí znovu a tak než přeběhnete poměrně malé levely, už jsou v dříve navštívených částech znovu, ale protože při vaší síle jsou obtížní asi jako mouchy, je vám to vlastně jedno. Vůbec nehovořím o umělé inteligenci, což je proto, že tu žádná není. Protivník vás uvidí a buď vás hned běží mlátit, nebo do vás střílí, přičemž občas uskočí do strany, asi tak každých 5s. V každém případě máte vždy hromadu času vybrat si uprostřed souboje vhodnou zbraň, munici, či plasmid, podle chuti.
Nemusíte se bát o zdraví, protože peněz a lékárniček je všude hromada a máte jich dost u sebe. Hra naštěstí obsahuje klasické lékárničky a neveze se tedy na infantilní módě dobíjecího zdraví. Pokud umřete, nic se neděje, v každé mapě jsou hromady tzv. Vita chamber, kde se objevíte, o nic nepřijdete, všechno je blízko, takže žádný problém, na nejtěžší obtížnost občas umřete v prvních hodině hry, kdy jste slabý, ale v pozdější fázi hry se vám při troše přemýšlení a využívání zdrojů a prostředí nemůže podařit umřít.
Hra má 4 různé animované konce. 2 pro dobrý hochy a 2 pro ty zlé. Co uvidíte na konci, záleží na vašem chování během hry a na tom, jak se rozhodnete v několika málo klíčových situacích. Osobně jsem dobrák od kosti a každou hru hraji za maximálního klaďase, protože ze zkušenosti vím, že je to těžší. Za zlého je hra prostě jednodušší, máte více zdrojů a jste silnější, což platí i v B2, za dobrého je to přeci jen obtížnější. Odměnou jsou ale nejlepší závěry, takhle vypadá maximálně kladný závěr hry a tedy jedno ze 4 možných zakončení. (pokud nestojíte o vyzrazení, video si nepouštějte. Už i díky tomu pěknému konci, má ode mě hra vyšší hodnocení, než si jako celek zaslouží - mít to celé spád a nápad jako poslední hodina hry, byla by to vynikající hra i přes zastaralou grafiku.
Takže jak shrnout hratelnost hry a samotnou hru? BIOSHOCK2 postrádá atmosféru prvního dílu a tedy i originalitu, postrádá výzvu, postrádá nápaditost prvního dílu, postrádá špičkové technologické zpracování. Za to obsahuje herní dobu cca 8-9 hodin, kdy ovšem za pozornost stojí jen první a poslední hodina a prostředních 6-7 hodin je jen nastavovaná kaše. Pokud bychom hodnotili z herního pohledu ty 2 hodiny a těch 6 hodin zvlášť, bylo by to 90/100 a 55/100.
BIOSHOCK2 je téměř urážka nazývat druhým dílem, je to datadisk nebo DLC k prvnímu dílu jak vyšité a nic nového na něm vlastně není. Předložit nám v roce 2010 špičkovou hru, navíc pokračování tři roky staré jedničky, s tak podprůměrným technickým zpracováním, na kterém, se proti roku 2007 nic nezměnilo, je výsměch a další důkaz obecného úpadku herních studií. 2K se vůbec nemohou počítat mezi herní vývojáře, jsou to jen dělníci, vyrábějící nově nalakovaný produkt podle staré formy, který prodává jen jméno původního produktu. Základem špičkové akční hry je a má být špičkové TOP technologické zpracování a dech beroucí grafika, která ždímá nejvýkonnější grafiky, o kterých většina hráčů jen sní a spokojí se tedy jen se středními detaily, které ale vypadají pořád špičkově. BIOSHOCK2 ale nadchne majitele zastaralých strojů a majitele téměř low endových grafik, že si v maximální kvalitě zahrají. Majitelům aktuálních sestav a výkonných grafik nemá BIOSHOCK2, co nabídnout a hra tím ztrácí na atraktivitě a majitelé výkonných PC, tedy ti, co si hry většinou opravdu kupují, ztrácí chuť hru kupovat. Špičková grafika se jinak u FPS her výraznou měrou podílí na atmosféře hry ve spojení s nápaditým designem a originálním podáním jinak neměnných akčních principů zabij, najdi, zapni. To měl první díl BIOSHOCK. To co, vyšlo pod stejným názvem s číslovkou 2, nic moc z toho nemá. Je to téměř až béčková střílečka, které zadek zachraňuje to, že to alespoň jako celek funguje, což je ale také zásluha všech principů a celého fungování převzatého z prvního dílu, a také výrazně kvalitnější cca hodinový herní závěr se solidním spádem a akcí, ke kterému je jinak většina hry nedůstojně nastavovanou kaší. Škoda.
BIOSHOCK2 je spotřební výrobek, hra která zabaví, nehraje se jedním dechem a po dohrání na ní rychle zapomenete, a už se k ní nikdy nevrátíte. Zatímco první díl BIOSHOCKu si určitě mnozí pamatují, na druhém téměř nic moc zapamatovatelného není (až tedy na ten konec). Je to jen spotřební produkt určený ke krátkodobé povrchní spotřebě. Nic víc od něj nečekejte. Mohlo a mělo to být mnohem lepší, odmítám ale prostě nazývat BIOSHOCK2 v této podobě druhým dílem. Je to jen DLC (datadisk) k jedničce a doufám, že skutečná dvojka je na cestě.
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|