Strana 4 z 4
Call of Juarez 2: Bound in Blood – Celkové dojmy a hodnocení
Už tedy víte o hře Call of Juarez 2: Bound in Blood v podstatě vše. Zbývá si říci pár závěrečných informací a vyřknout ortel. Začněme tedy tím, co se nám na hře nelíbilo. Tím je krátká herní doba. Na první dohrání včetně kochání se přírodou a testování některých věcí, to na střední obtížnost zabralo necelých 7,5 hodiny. A to je dost málo. Ve větším tempu to prolétnu klidně za 4 hodiny. Na druhou stranu hra přímo láká k znovuzahrání jen tím, že hra je za každého z bratrů poněkud odlišná. Takže přeci jenom vám rozhodě nějakou dobu vydrží.
Kladně musíme ocenit obtížnost, tedy až na pár značně frustrujících okamžiků. Po prvním dohrání hry se vám navíc odemkne možnost zahrát si v extrémně těžkém módu a to rozhodně není procházka růžovým sadem. Musíte se hodně krýt a mířit, takže celková herní doba docela dost naroste. Není to zkrátka Call of Duty, kde můžete bez obav naběhnout před hlouček zmatených arabů, dát si čaj, přečíst novinky a přitom vám budou zmatení protivníci skákat do cesty každé kulce, kterou vystřelíte. V Call of Juarez 2 to rozhodně nečekejte, inteligence protivníků je sice veškerá žádná, ale skripty vykonají své a zlikvidovat je není tak jednoduché.
Graficky hra vypadá pěkně, neotřele, potěší docela detailní textury některých věcí a asi nejlepší jsou přírodní scenérie. Na druhou stranu je zde i dost zaostalých věcí, jako vzdálenější 2D objekty, připomínající doby Half Life 1. Hodně dojem kazí i zpracování postav a jejich pohyb, který je opravdu hodně zastaralý. Nepříliš přesvědčivě působí i fyzika. Autoři měli raději implementovat všeobecně používaný HAVOK, který je dobře optimalizovaný pro chod pod procesory. Jako celek hra působí sice dobře, ale přeci jen zůstává o pár schodů pod vrcholem, který je již obsazen mnoha dalšími. Nebýt skutečně originálního a neokoukaného westernového prostředí, asi bychom kritizovali více. Na druhou stranu absence moderních prvků DX10 či dokonce DX10.1 se kladně podepsaly na optimalizaci hry a rozjedete to v plných detailech i na slušnějším mobilním počítači. Hra není výrazně optimalizována pro vícejádrové procesory, minimální efekt tu sice je, ale zahrají si i majitelé starších pomalejších dvoujader AMD Athlon X2 či Core 2 Duo. Pokud nebudete hru zkoumat podrobně, tak bude vypadat docela dobře.
Příběh hry je slušný a opět neotřelý a v zástupu akčních her, které jsou si velmi podobné, tahle vyniká. Hra je surová a neokoukaná, Akční složka hry, i přes množství skriptů a nalinkovanost, je skvělá, a kdyby trvala trochu déle, vůbec bychom se nezlobili. Asi největším záporem tak je, že akční složka vlastně už tak originální svým pojetím není a prostě je to jen střílečka. Hra nenabízí pouze SinglPlayer, ale také poměrně slušný Multiplayer se zajímavými nápady. Hra se také dočká několika přídavků, takže hru jen tak neodložíte. Nejde se také nezmínit o tom, že hru vydává Ubisoft a ten vsadil na to, že hra není žádným způsobem chráněna! Nezadáváte žádné klíče ani internetové aktivace, prostě nic. Ubisoft tak už podruhé zkouší tento přístup, protože výmluva mnohých pirátů spočívá v tom, že originální hry je obtěžují protipirátskými ochranami. Tahle hra žádné nemá, takže rozhodně kladné body a tleskáme za odvahu. Uvidíme, zda si piráti najdou zase nějakou jinou výmluvu.
Celkově je Call of Juarez 2: Bound in Blood velmi příjemným zpestřením letní herní sezóny. Nehraje si na nic převratného a tím také není. Nabízí klasikou akční hru v neotřelém prostředí, čímž získává množství kladných bodů. Technologicky je zpracována slušně, je propracovaná tak akorát a v podstatě jako celek jí nelze mnoho vytýkat, ačkoliv se asi všechno ve hře dalo udělat určitě o něco lépe.
Hra stojí na PC nějakých 899 korun, což je slušná nabídka. Konzolové verze vyjdou výrazně dráž a vizuální kvality PC verze nedosahují, což pak docela hodnocení sráží. Call of Juarez 2: Bound in Blood je zkrátka hra složená z přesně nadávkovaných ingrediencí, kde ničeho není příliš moc ani příliš málo a jako celek je z toho velmi chutný mix, který rozhodně doporučujeme vyzkoušet.
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|