Strana 4 z 4
- Spec Ops: The Line - Závěr a hodnocení
Z pohledu hráče je nelogické, že když má v létě hromadu času, nevychází skoro nic, zatímco na pracovně/školně nejvytíženější období v roce, je her, že neví, co dříve. Takže hra jako Spec Ops: The Line, přijde v tom půstu celkem vhod.
Ačkoliv není úplně top AAA titulem, je rozhodně minimálně stejně kvalitní, jako poslední díly Call of Duty, což ale není moc na pochvala, protože poslední díly CoD jsou špatné snad ve všem. Ve prospěch Spec Ops: The Line ale mluví právě fakt, že není top AAA hra a také hodně originální prostředí a děj, který můžete lehce ovlivňovat (závěr).
Tyto prvky hru vytahují nejen z podprůměru herní akční produkce, ale i v samotném hodnocení, protože samotná herní stránka trpí věcmi jako zastaralá grafika, absence zničitelného prostředí, problémy AI apod. Jinými slovy samotné hraní je zde trochu v pozadí a hra spíše připomíná interaktivní akční psychologický film.
Pokud jde o moralizování tvůrců hry, snažící se hráče tlačit k určitým morálním rozhodnutím, která by v praxi těžko nastala, složitě se celek hodnotí. Díky nemožnosti ukládat, si musíte v podstatě celou hru přehrát znovu, abyste viděli jak by hra dopadla kdybyste se rozhodli trochu jinak. Celková herní doba se dle zvolené obtížnosti pohybuje kolem slušných 10 hodin. Pokud jde tedy o příběh a jeho ovlivňování, řeknu jen, že vykresluje velmi nepravděpodobné události, které by se v kontextu nikdy nemohly takto odehrát. Minimálně ne po vojenské stránce. Jsou čistě smyšlenou neodbornou fikcí z hlavy autorů hry, na což by bylo dobré nezapomínat.
Celkově stojí Spec Ops: The Line za zahrání, i když nečekejte střelecké akční orgie jako takové, spíše psychologickou filmovější akční hru. Rozhodně solidní letní herní kratochvíle, zvlášť v herním suchu, jež nyní tradičně panuje.
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|