Recenze: Splinter Cell: Conviction  přináší změnu -

ústup ze slávy nebo vylepšení slavné série?

Nejnovější díl Splinter Cell: Convistion je poněkud rozporuplnou hrou, který ukazuje i stávající směr herního průmyslu.

Po prvních exkluzivních recenzích, které tradičně přinesly některé velké magazíny, se zdálo, že nový Splinter Cell: Conviction je jedním z vrcholů letošní herní sezóny. Hodnocení 9,0 až 9,5/10 musí přeci získat jen výjimečná hra, která je téměř dokonalá. Hra, která má nejnovější technologické vychytávky a obsahuje dech beroucí příběh a do detailů propracovanou herní náplň a je mistrem ve svém žánru a oboru. Bohužel se opět potvrdilo, že velké herní magazíny na nějaké objektivní hodnocení a recenzování dávno kašlou. Překáží jim totiž ve vydělávání peněz. Za exkluzivitu a pořádný balík za reklamu dají hře hodnocení, jaké si vydavatel žádá, bez ohledu na čtenáře a skutečné kvality hry. Čtenář, tedy zákazník je ostatně jen dojná kráva. Tak o co jde ….

(Stealth akce roku?)

Po počátečním nadšení se ale hra nevyhnutelně dostala k ostatním magazínům a hlavně samotným hráčům a výsledek? Větší rozpor mezi prvními exkluzivními recenzemi se snad u žádné hry ještě neobjevil. Hodnocení okamžitě padala z 9,0-9,5/10 k 7-8/10 a to je opravdu velký rozdíl, pokud jde o hodnocení i kvalitu hry samotné. Naštěstí už nemusíte pátrat, jak se věci mají ve skutečnosti, protože na DDWorldu nemáme žádný problém s tím, říci výrobci objektivně a nestranně, co si o jeho produktu myslíme. A nejinak tomu bude i dnes. Takže jaký je nový Splinter Cell od společnosti Ubisoft ve skutečnosti?

Jako obvykle budeme hru testovat na maximum možného, co nabízí a inzeruje. Bohužel na mě čekalo nemilé překvapení. UBISOFT sice oficiálně v nejnovějším patchi podporuje přímo systém ATI Eyefinity, který používám u každé nové hry, a tedy hra by měla vypadat stejně, jako třeba Assassin´s Creed 2 od této společnosti, ale z nějakého neznámého důvodu Eyefinity ve hře nefungovalo a obraz se po stranách nedoplnil:

(5760x1200, Eyefinity aktivní a podporováno ale nic ...)

To samozřejmě hratelnosti poněkud ubírá, zvlášť když jste na tento systém už dávno zvyklí. Hlavní výtkou ale je, proč Ubisoft inzeruje podporu něčeho, co jeho hra ani po prvním patchi neumí, ale umět by měla. Neměl jsem ovšem čas dumat nad tím, proč to nefunguje, a pustil jsem se do hraní ve stylu tažného koně s klapkami po straně očí, jak si v tomto hraní na jediném monitoru po navyknutí na Eyefinity a systém 3 monitorů připadáte. Bez legrace, tak velký ten rozdíl skutečně je a z hraní her dělá úplně jiný zážitek.  

Tradiční testovací sestava, která nijak neomezuje hru na detailech a dává tedy možnost hře ukázat, co nabízí a podporuje, je přítomna. S tímto vybavením a v tomto nastavení se tedy pouštím do hraní. Přirozeně jediné herní nastavení, které přichází z nabídky tří do úvahy, je nejtěžší obtížnost.

Nejnovější díl z poměrně dlouhé série Stealth akční hry, se zcela vymyká tomu, co jsme z původních dílů znali. Pokud čekáte návaznost na starší díly, tak je příběhová, ale styl hry je zcela rozdílný. V podstatě se nejedná o stealth akci, protože ta vypadá opravdu úplně jinak.

(Zlý Sam si pořídil novou bouchačku ...)

Nový Splinter Cell Conviction je udělán pro masové publikum, ne pro omezený okruh fandů stealth akcí. Tomu odpovídá hra svým stylem moderních akčních detektivek ala 24 hodin, celkové zjednodušení, vypuštění většiny stealth prvků a důraz na jednoduchý akční ráz hry s ovládáním, které zvládne i cvičený šimpanz. Tedy střílečku, kdy i když jste sami, jste ustavičně v přesile a máte dojem nesmrtelnosti. Hlavě když je akce. Je samozřejmě otázka, zda je to krok zpět a ukazuje to úpadek her, anebo je to nové a tedy lepší. Na to si dnes odpovíme. Vezměme to pěkně popořadě …

Nad čím rozhodně lamentovat nebudeme, je hlavní hrdina. Ten je na rozdíl od jiných her skutečně hlavní postavou hry a to se vším všudy. Není to zkrátka jen nějaká vaše anonymní prodloužená ruka, která ve hře drží zbraň. V nejnovějším dílu Splinter Cell je navíc Sam opravdu zlý, hodně zlý. Nemám ani nic proti novince, kdy se objevují po zdech nápisy toho, jak se hrdina cítí a na co zrovna myslí. Je to zajímavé. Čímž neříkám, že bych to nutně musel někde vidět znovu.  

Tentokrát se dostanete zcela neoddiskutovatelně do skutečné pozice osamělého mstitele. Navíc o vás všichni dobře vědí a hodně se vás obávají. Vydáváte se totiž bez ohledu na následky po stopách vraha vaší dcery a stojíte v podstatě proti všem. Hra nabízí několik herních režimů. Nás tradičně nejvíce zajímá singlplayer. Pak se nám tu nabízí možnost multiplayerové kooperace, která je povedená a ta nabízí několik dalších zajímavých herních módů. První a hlavní složkou hry je ale příběhový singlplayer.