• TDU2 – gameplay a obsah

Test Drive Unlimited 2 je stejně jako první díl o závodění na reálných silnicích v reálném prostředí. Bohužel stejně jako první díl selhává jako závodní simulátor. Jistě, pro hardcore simulaci do TDU nejdeme, ale uvěřitelný jízdní model s pocitem řízení skutečného auta, to je to, co od každé závodní hry chceme, zvlášť když servíruje takovou spoustu nádherných vozítek všeho druhu.

Hned jak se vydáte na první cestu, budete absolutně zklamáni z jízdního modelu. Nevím proč, ale autoři zapomněli, že auta mají podvozek. V této hře podvozek prostě neexistuje. Strkáte krabici po cestě, to je asi nejbližší popis jízdního modelu v této hře. Žádné informace do volantu nedostáváte, žádný reálný pocit jízdy, žádné poskakování na nerovnostech, prostě sunete krabici a občas dutě žuchne při skoku. Jakmile to v nějaké zatáčce, nebo i na rovince, přeženete s rychlostí a auto se dostane do smyku, máte v podstatě nulovou šanci něco srovnat. Žádné informace od řízení, a jakmile přijde smyk, jakoby vás řízení úplně vyloučí a milá krabice si jede, kam chce.

Jak neuvěřitelně frustrující to je, když hra obsahuje tolik nádherných aut, se kterými se rádi svezete. Parametrově i jízdními výkony se liší, ale ani jedno prostě nemá podvozek. Přitom zpracování jednotlivých aut je velmi slušné. Sice nejsou tak detailní, jako třeba v NFS SHIFT2, ale třeba jdou stahovat okýnka, střecha a tak dále. Pohled z kokpitu je fajn a funkční, prostě paráda. Jenže k čemu to je? Ve hře je také pár pěkných dieselů, zejména do terénu, ovšem tam je ona tristní situace jízdního modelu vidět nejvíce.

TDU je hra jak pro singlplayer, který vám dovolí odemknout různé třídy aut, které si pak můžete kupovat a hlavně objevováním a projížděním lokací se dostanete i k možnosti výkonového tuningu, tak je to online záležitost, kde si můžete zazávodit s reálnými lidmi z celého světa a má k tomu spousta online funkcí. Věnujeme se ale nejdříve singlplayeru.

• Singlplayer

TDU2 přichází s jistým příběhem. Autoři hry jsou ale zjevně hodně mimo realitu. Dostanete se jako skoro nula na Ibizu do báječného světa mladých a bohatých nagelovaných idiotů a idiotek a před vámi je celá řada závodů v různých šampionátech a třídách.

Nejdříve ale musíte získat licence, což je dobrá věc. Licence zde slouží i jako tutoriál, takže si vyzkoušíte jisté jízdní dovednosti. Pro některé lidi, zejména při hraní na gamepadu nebo na klávesnici může být získání pokročilých licenčních úkolů dost oříšek. Na volantu to ale jde, přesto celý zážitek kazí už popsaný problém jízdního modelu.

Po získání licence se můžete pustit do závodění. Máte nějaké peníze, takže šup do ojetých aut pro nějaký ten základní automobil. Výběr je docela zajímavý. Auta jsou rozdělena do tří tříd. A (asfalt), B (offroad) a C (classic). Tyto třídy jsou ještě rozděleny na několik kategorií. Nejvíce jich má třída A. Kategorie jsou označeny čísly, kde 1 je nejvyšší, a jednotlivé automobily jsou do těchto kategorií řazeny na základě jízdních výkonů. Je to přehledné a účelné.

Takže se vydáte do prvních závodů. Ve hře budete neustále soupeřit se stejnou partou počítačových soupeřů, jejichž životní styl je víceméně zabíjení času a péče o vlastní vzhled, přičemž nikdo z nich se neumí pořádně chovat a vypadají jak idioti. Zkrátka postavy v této hře jsou urážkou každé rozumné lidské bytosti se sebeúctou. Takže je velkou otázkou, zda to autoři mysleli s nimi doopravdy, nebo je to takový vtípek. Každopádně když vyhrajete sérii závodů ve dvou šampionátech, následuje závod s jedním soupeřem, který si o sobě myslí, jak strašně je dobrý.

Tyto závody jsou dobrým zdrojem financí, bohužel až do nedávného patche také jedné velké frustrace. Vyhráli jste také soupeřův automobil, který je fajn, ale ve většině případech máte buď stejný (ve vyšších šampionátech jediná možnost jak je porazit), nebo lepší. Říkáte si fajn, tak ten automobil prodám. Jenže ouha. Ono to nešlo! Takže máte problém, protože samozřejmě místa v garáži máte omezeně a zaclání vám tam auto, které už nemůžete upravovat, které máte, nebo které vůbec nechcete.

Autoři naštěstí vyslyšeli volání hráčů a v nedávno vydané další opravě konečně umožnili prodávat tato auta, stejně jako prodáváte ostatní koupená auta. Takže tento problém naštěstí byl vyřešen a hra je už hratelnější.

• Obtížnost pro nejmenší

Co bohužel zůstalo stále neopraveno je, že celý singlpalyer, který si musíte projet k odemčení aut a všeho možného, je trapně jednoduchý. Jediné, co hru ztěžuje, je ten špatný jízdní model. Samotné závody nejsou žádnou výzvou.

Jednotliví nagelovaní oponenti jasně dokazují, že mít na hlavě neznamená mít něco v hlavě a hlavně v rukou. Na nejtěžší obtížnost, když si navyknete na jízdní model a chytře volíte auto (protože vyhrát danou třídu lze jen s 1-2 modely) tak po startu už své oponenty nikdy neuvidíte. Žádné závodění se nekoná a závody tak jezdíte hlavně proti sobě.

Opět je tu i závod kolem celého ostrova, který máte podle hry zajet za 52 minut. Problém je, že to zvládnete za 47 minut a to i když vyvedete pár chyb. Docela nuda. Vůbec celá hra šla z obtížností dolů, i co se vedlejších úkolů týče. Třeba oblíbené přepravování osob a aut bez poškození je tu značně zdegradováno. Auta už klidně poškodit můžete, protože žádný bonus za nepoškozený a žádnou velkou ztrátu za poškození aut nedostanete. Totéž platí u osob, kde je to dynamické. Prostě zbytečný krok zpět. Nicméně poslední oprava přidala dva nové herní módy, které už jsou o něco obtížnější.

Podívejme se na herní možnosti a zpracování