Strana 1 z 2
- The Witcher - Zaklínač v herním románu
Znáte knižní adaptaci Zaklínače? Ano? Pak je tato hra pro vás skoro povinností. Neznáte Zaklínače? Pak je tato hra povinností také. Skutečně skvělých her vychází totiž velmi málo a Zaklínač v mnoha ohledech je hrou v pravdě výjimečnou a hodnou naší pozornosti!
Námět Zaklínače je dílem polského autora Andrzeje Sapkowského, který fantasy svět zaklínače vymyslel v roce 1986. Jedná se o autora, který je naší kultuře přeci jen původem velmi blízký, takže jeho dílo je v našich krajích velmi známo. Ani seriálová adaptace nebyla, pokud vezmeme do úvahy zemi vzniku, tou nejhorší. Oznámení počítačové hry vzbudilo velké naděje a dnes se podíváme, zda oprávněné.
Osobně mezi nejlepší hry vůbec řadím hlavně ty, které vynikají kromě skvělého audiovizuálního zpracování také skvělým příběhem. Právě dobrý a poutavý příběh je to nejtěžší na vytvoření. Pěkný 3D herní engine dnes umí kde kdo. O to více se cení propracovanosti, náhlých zvratů, větších myšlenek a překvapivého rozuzlení. Jen málokterá hra se takovým zpracováním příběhu může chlubit. Rovnou narovinu říkám, že Zaklínač se může řadit k těm nejlepším ...
(Video - Úvodní Intro v CZ)
Autoři této hry měli před sebou nelehký úkol. Místo děje, provedení postavy, schopnosti a princip hry byl vlastně dán samotným motivem hry, kterým byl fantasy svět Zaklínače. V takto úzce ohraničeném prostoru tak byla tvorba hry nepochybně těžší, než tyhle všechny věci vymyslet od základu. Autoři si zkrátka nesměli dovolit žádné excesy a laborování s jejich národním pokladem. Malé studio CD project se však zhostilo úkolu se ctí a mnohá velká studia mohou závidět. Několikaletý vývoj, který rozhodně neprobíhal bez problémů, nám nakonec představil hru, která má mnoho skvělých okamžiků, ale také několik zoufalých nedostatků. Jako příznivec RPG jsem si Zaklínače s chutí prošel a to pomalu v jednom kuse několikadenního hraní. Když už jsem nad tím strávil něco času, řekl jsem si, že by nebylo od věci se s vámi o své dojmy podělit v pěkné recenzi. Tak jdeme na to ...
- Příběh, questy, postavy ...
Začněme příběhem. Ten je zlatým hřebem celé hry. Zprvu k Zaklínači přistupujete jako k jakékoliv jiné hře. Zaklínač je však troufám si říci něco více. Je epickým příběhem, moderním románem, jehož konečnou podobu silně ovlivňujete právě vy a vaše rozhodnutí. Celý děj začíná po dlouhé válce, kdy mezitím ze světa takřka vymizeli Zaklínači. Pro ty méně znalé: zaklínač je zmutovaný bojovník proti příšerám. Znalý umění meče, bylin, lektvarů a základních kouzel. Základem jeho existence je neutralita a pomáhat lidem. To je však v této hře ovlivnitelné a právě kolem tří stran, tří přesvědčení, se bude hra točit s různým vyvíjením příběhu a závěru. Více už vám o příběhu neprozradím, byla by to škoda. Stručně a jednoduše řeknu toto: Je málo her s tak poutavým příběhem, s více či méně čekanými i nečekanými zvraty a zápletkami a v tom všem hrajete hlavní roli v postavě slavného zaklínače Geralta z Rivie. Osobně si vzpomínám jen na několik podobně zajímavých her - Mafia, Kotor, možná Oblivion a třeba i Deus EX. Příběh zaklínače a jeho celková propracovat je ale myslím jedním z nejpoutavějších a nejpropracovanějších, s čím jsem se kdy u počítačové hry setkal. Interaktivní román se vším všudy, vybočující z řady běžných počítačových her.
Od příběhu není daleko k postavám a questům. Celá hra je rozdělena na několik kapitol, a vždy je přesně určen moment, kdy můžete přejít do další a důkladně se na to můžete přichystat. Hra vás ale přesto do ničeho přímo netlačí. Ve hře je velmi tenká line mezi hlavní dějovou linií a vedlejšími questy. Příběh se před vámi nenásilně (v rámci možností použití meče ;) ) rozvíjí a i když občas začnete mít obavu, jak splnit nějaký ten úkol, řešení se před vámi vždy nečekaně rozvine. Zatímco v mnoha hrách jsou vedlejší questy a úkoly od hlavní dějové linie takřka striktně odděleny a poněkud jednotvárně nudné, zde se valnou většinu úkolů vyplatí splnit. Mnohdy totiž poodhalí vedlejší nitky hlavního příběhu, napomohou splnit hlavní linie, prozradí informace, které bychom jinak nevěděli atd. Úkoly se vyplatí hledat, lze je získat i od mnoha postav i zdánlivě obyčejných řadových NPC. Osobně jsem plnil každičký úkol, nevynechal jsem jedinou NPC postavu na kterou jsem narazil, mnohdy i po několikarém opakování rozhovorů. Úkolů jsou desítky - stovky. Splnil jsem úplně všechny až na jeden jediný. Jeden vedlejší úkol jsem promeškal vhodnou dobu a zůstal mi v deníku nesplněn. Jinak vše co se dalo splnit a hra nabízí, splněno bylo. A to, i když některými úkoly trávíte mnoho času.
Svět zaklínače je ve hře celkem propracovaný. Hlavní roli v něm hrají lidé a napřirozené bytosti, či nestvůry. Z mnoha lidmi i dalšími bytostmi lze hovořit v poměrně slušných rozvinutých a smysl dávajících rozhovorech a mnohé rozhovory před vás postaví nutnost rozhodnutí v rámci odpovědí, což ovlivňuje další vývoj příběhu či vaší postavy. Svět si žije vlastním, i když často poměrně fádním životem. Herní engine obsahuje změny denní a noční doby, kdy se také změní povaha lokací. Změny jsou i co se týká počasí s pěkným propracováním deště, kdy se NPC postavy běží schovat. Chování lidí je logické, i když je poměrně fádně stejné - každý den na tom samém místě.
přejděme dále ....
|