• Suicide Squad: Kill the Justice League

                  – RECENZE a TEST aneb etalon současného problému her!

Herní průmysl a hry mají dnes velký problém. Tím jsou megakorporace, které skupují úspěšná studia a jejich populární herní značky. Studia, která vytvářela opravdu skvělé hry, posouvající hranice technologií i žánrů. Jenže dnes je řada těch studií, která se dostala do vlastnictví vydavatelských korporací, už jen prázdnými skořápkami. A jejich novým vlastníkům na rozdíl od těch původních, nejde o nic jiného než finanční zisky. Za každou cenu. V čele velkých herních společností sedí lidi, kteří o hrách vlastně nic nevědí, nezajímají je, nehrají je. Jediné, co je zajímá jsou peníze, akcionáři, kvartální výsledky a ceny akcií. Hry berou jen jako nástroj, jak vydojit ze spotřebitelů maximum peněz, využívající nedokonalých zákonů umožňující prakticky vychovat mladé publikům k závislosti na hazardních praktikách. Šéfové těchto korporací mluví o hráčích jako o spotřebitelích. Jenže je velký rozdíl dělat hru pro hráče anebo pro spotřebitele.

Dnes se podíváme na jednu z nejnovějších AAA her od velkého vydavatele (v tomto případě Warner Bros.), která byla ve vývoji mnoho let a stála 200+ milionů dolarů. A je naprosto dokonalou ukázkou toho, jak vypadá hra dělaná pro spotřebitele a akcionáře dle představ vedení velkých studií mající jeden jediný cíl = vydělat co nejvíce peněz. Suicide Squad: Kill the Justice League je vždy online hrou typu hra jako služba, která funguje velmi dobře. A přesto jde o špatnou hru. Nebyla prostě vytvořena pro hráče. Na prvním místě nebyla hratelnost ani zábavnost. Na prvním místě byla touha vydavatele generovat stabilní očekávatelné finanční příjmy delší dobu, a více či méně okatě tedy okrádat spotřebitele o čas a peníze. Tvůrci této hry, kdysi kvalitní tvůrci single playerových her, studio Rocksteady moc dobře věděli, že vytváří mizernou hru. Také proto zakladatelé tohoto studia a lidé stojící za těmi úspěšnými minulými hrami série Batman, jsou dávno pryč.

Situace Rocksteady a jejich Suicide Squad nápadně připomíná Bioware a jejich ANTHEM. Prakticky jak přes kopírák. Zajímavý herní námět, který je v každém ohledu zprzněn zadáním vydavatele, který chtěl udělat od začátku hru tak, aby u ní hráč musel trávit hodně času a aby musel sem tam vytáhnout peněženku kvůli mikro a makro transakcím. Jenže když vyvíjíte hru, kde máte na prvním místě zájem o tyhle dva aspekty, vyvíjíte prostě v základu herně špatnou hru.

• Suicide Squad: Kill the Justice League aneb všechno špatně!

Rocksteady jsou specialisté na příběhové akční hry. Jejich soubojový systém se stal prakticky etalonem pro většinu podobných her do současnosti. Jejich BATMAN série je dnes legendární. A tak není zase takovým překvapením, že jim byla zadána práce na další hře využívající DC hrdiny. Bohužel, tentokrát po nich chtěl současný majitel a pán, aby vytvořili online hru. I když s tím neměli žádné zkušenosti a fakticky o tvorbu takové hry neměli původní zakladatelé studia žádný zájem (všichni proto postupně odešli). Nicméně WB řekli, že musí. A tak stávající Rocksteady studio zhruba 8 let vytvářeli Suicide Squad.

Výsledkem je ovšem „hra“, která nemá prakticky nic z kvalit a standardů předchozích her stejného studia. Ano, máme zde opět známé DC charaktery, ovšem často s pozměněnými příběhy i vzorci chování a dovednostní výbavou, které nedávají moc smysl z hlediska DC předloh. Současně hrajeme za DC postavy, ale hrajeme za ně v naprosto necharakterním pojetí. Prakticky vzato, tahle hra nemusí mít vůbec skin a reálie z DC, mohla by mít skin prakticky jakýchkoliv no-name postav a prostředí, a pořád by to fungovalo stejně. DC kabátek je tu jen co by marketing. Ovšem fandy předlohy spíše řada věcí naštve, než aby byli nadšení z provedení známých charakterů v tomto případě.

Příběh celé hry nabízí v základu zajímavý námět i zápletku, ale není domyšlený, a rozhodně ani hotový, protože jde o hru jako službu, kdy tzv. endgame je tvořený tím, že budete zabíjet zas a znovu finálního bosse. Tvůrci mají v plánu vás to nechat udělat myslím 13x, ale samozřejmě až v dalších „sezónách“. Navíc vlastně není žádný dobrý důvod (vyjma situace, že chcete hrát v kooperaci), proč by hra musela být stále online. Offline režim však neexistuje, takže až tvůrci vypnout servery, nebude možné tuhle hru hrát. V tomto případě jde sice o dobrou věc, ale obecně je to problém, když si zaplatíte za produkt, ke kterému nebudete mít od určité doby žádný přístup a z principu tomu tak být nemusí.

Hra má velký otevřený svět ve formě města Metropolis, které vypadá hezky, ale je naprosto pusté a prázdné bez zajímavých lokací, které utkví v paměti. Navíc ho nebudete procházet, ale většinu času trávíte na střechách, protože hlavní formou pohybu pro ty 4 hratelné charaktery, je skákání a létání. Velmi netypické pro jejich DC předlohy. Soubojový systém postrádá jakoukoliv hloubku a nápad. Všechny zbraně jsou extrémně nudné, nepřátelé postrádají variabilitu a výzvu, AI je špatný vtip.

Hra má sice rozsáhlý systém lootu, tedy neustále sbíráte lepší zbraně a detailní charakteristiky jsou pěkně zpracované. Ovšem můžete to všechno úplně klidně ignorovat. Prostě používáte zbraň, která má zrovna nejlepší čísla a je to. Vývoj vlastností a dovedností postavy je více než omezený. No a endgame v této nekonečné hře spočívá v tom, že musíte hrát, abyste odemkly prémiovou měnu, za kterou si odemknete specifickou část hry, ve které můžete získat lepší předměty a vylepšit si tak charakteristiky o 0,1%. A tak pořád dokola. Ovšem celý endgame, všechny vedlejší i většina hlavních příběhových misí, jsou prakticky stejné. Až na výjimky žádná nemá unikátní návrh ani prostředí. Všechny vypadají prakticky stejně, hrají se stejně a jsou ve stylu ala nejzákladnějších vedlejších misí otevřených online her. A to máte dělat do skonání světa znovu, a znovu a znovu …. O tom celá tahle hra je …

Je to zábavné? Ne. Po hodině se začnete nudit, po dvou hodinách začnete mlátit hlavou do stolu, co to tvůrci s DC postavami provedli, kdy nad otřesnými dialogy, nelogičnostmi a odklonu od reálií DC, budete žasnou. A třetí hodinu zjistíte, že to, co jste hráli předchozí dvě hodiny, je vlastně všechno, co hra herně nabízí. Jediné, co se mění jsou prostě čísla v charakteristikách zbraní a dovedností vaší postavy s postupnými vylepšeními v krocích po 0,1%. A také zjistíte, že hra není moc dělaná na to, abyste hráli vždy jen solo. Některé nepřátele a tedy „úkoly“ můžete splnit jen se specifickou zbraní, kterou však nemusí váš hlavní charakter mít.

No a aby tomu dali tvůrci korunu, hra je neuvěřitelnou ukázkou vizuálního smogu a bordelu. Neustále se na vás z obrazovky řítí barevné výbuchy, čísla, texty a další věci. Vypadá to jako nejhorší noční můra epileptiků. V detailech sice hra vypadá pěkně a slušně funguje, ale k čemu to je, když jako hra selhává prakticky ve všech ohledech?

Podívejme se tedy na to technické zpracování …