Proč mají průměrné hry nadprůměrná hodnocení a nadprůměrné hry se ztrácejí? Co je recenze hry a co je hodnocení?
Na téma hodnocení her jsem na našem magazínu narazil několikrát. Naposledy včera u diskuse Mass Effect 2, kdy jsem zjistil, že mnozí nerozeznávají rozdíl mezi recenzí a hodnocením hry. Rozebrat tohle téma mě už nějakou dobu lákalo. Ale až nyní jsem sebral dost materiálů na to, tenhle článek udělat. Vezměme to pěkně po „DDovsku“ v souvislostech …
Hry jako spotřebního zboží
Bohužel vývoj počítačových her šel od ryzího nadšení a zábavy k tvrdému businessu. Není to až tak dávno, ale dnes už je to vidět hodně. Hry a zejména ty špičkové, to jsou především spotřební produkty. Zájem tvůrce na kvalitě odchází do pozadí a do popředí se dere čistě obchodní stránka věci. Tedy jak hru co nejlépe prodat a samozřejmě co nejrychleji. Čím je dán tento zhoubný trend?
Náklady. V současné době se pohybují náklady na vytvoření špičkové hry v řádech desítek milionů dolarů! Proč tolik? Nenažranost a fakt, že je to business – s tím bohužel nic nenaděláme. Jinými slovy, musíte před samotným zahájením tvorby, která samotná trvá běžně minimálně 2-3 roky (někteří se to snaží stáhnout na rok, ale hra podle toho vypadá), sehnat ty peníze a mít tu jistotu, že budete moci projekt nejen dokončit, ale investice se vám vrátí a dnes je požadován i obří zisk. Není tedy divu, že kvalita, originalita, propracovanost her těžce upadá, protože když máte na krku 100 lidí, kteří na hře pracují a starosti s rozpočtem, nepouštíte se do experimentů. A jak se blíží termín vydání a peníze docházejí a s nimi i trpělivost vydavatelů, jste stále pod větším tlakem, takže nevymýšlíte nic, chcete hru hlavně rychle dokončit a rychle prodat. Nalijete tedy hromadu peněz do reklamy a marketingu, který se v závěrečné fázi stává tím hlavním, kvality hry už nikoho nezajímají, jde o to prodat, co máme a prodat to co nejlépe. Abyste nepovažovali vydavatele a tvůrce her za chudáčky, se zvyšujícími se náklady rostou i příjmy a zisky ...
K prodeji her máme různé páky. V první řadě jsou to samozřejmě samotní uživatelé, kteří dobře vědí, že hra vyjde a baví se o ní. Všechno tohle popostrkujeme pomocí herních magazínů a novinářů, kteří jsou ve velké většině právě těmi herními nadšenci. Bohužel, jak někteří vědí, udržování a provoz nějakého magazínu na špičkové úrovni něco stojí a tak jsou provozovatelé magazínů v podobné roli, jako tvůrci hry – na prvním místě jsou peníze a protože takový magazín prodává informace, musí mít ta informace pro někoho cenu. Nemá cenu si nic nalhávat, pár magazínů klade stále důraz na informaci a vztah k uživateli, ovšem je tu také řada jiných, kteří mají na prvním místě peníze, protože je to prostě dobrý business a zvlášť, když se umíte dobře prodat. To není o tom, že by byl někdo podplacený, to je zkrátka realita. Každý magazín musí z něčeho žít, jde jen o to, zda mu jde jen o to žít a produkovat kvalitní pravdivé informace, nebo jde o to vydělat za každou cenu co nejvíce a v tom případě prostě píše tak, jak si to situace a vztahy s výrobci žádají. Ano, to je realita a můžete se zlobit jak chcete, bohužel skutečnost nezměníte …
No a v tomto duchu vycházejí recenze her. Jistě by se to dalo vztáhnout na recenze všeho možného obecně, ale buďme v tomto článku konkrétní a mluvme přímo o herních recenzích. Náš magazín spolupracuje i s předními vydavateli her a samozřejmě ti nám dodávají hry na recenze a informace o hrách. Já osobně, protože jsem v tomto duchu magazín zakládal, stále od spolupráce vyžaduji upřímnost a držení slova. Proto mi jsou některé PR aktivity krajně proti srsti, zvlášť když PR mnozí znásilnili a srazili na úroveň ulhaných prezentací a vychvalování sama sebe jako nejhezčích a nejlepších na světě. PR má být ale jen o faktech a oboustranné komunikaci. Pořád si myslím, že upřímnost, slušnost a pevné slovo patří do obchodu a podle toho spolupracujeme. Testujeme tedy tak, že skutečně testujeme a recenzujeme a pokud chce někdo jen placený žvást tvářící se jako recenze, tak v tom případě mám jediný vzkaz: „Zkuste to u kolegy …“. DDWorld recenzuje a hodnotí prostě tak, jak věci leží a sedí – pokud je výrobek kvalitní, nemá se výrobce čeho obávat, pokud není a potřebuje hodně marketingu, pak se mu samozřejmě upřímné hodnocení do krámu nehodí.
Bohužel, ne každý je hodný a svým způsobem naivní „DD“ a když píšete hlavně, abyste na tom vydělali a je vám jedno co píšete, tak proč si neříci o reklamu (třeba vzájemnou) výměnou za vysoká hodnocení? Samozřejmě ne všechny firmy vám na tohle skočí, některé si dávají reklamu jen proto, že chtějí být prostě vidět a je jim víceméně jedno co o nich píšete, ale pokud jde o hry, kde je konkurence obrovská a o hře se musí mluvit, protože to dělá jednak prodeje, ale i návštěvnost magazínů, tak je to ruka ruku myje. Kromě toho existují i třeba věci jako exkluzivita na recenzi a je na místě se ptát, co za to ;). Nejhorší na tom všem ale je, že si mnozí myslí, že recenzi může dělat kdokoliv, kdo za honorář je schopen popsat hru, i když jen málokdo ví, co je to vlastně ta recenze. Není divu, že máme ve výsledku asi tisíc herních magazíny, desítky tisíc herních recenzentů, ale ve skutečnosti jen několik málo recenzí. Situace v magazínech přesně kopíruje situaci na herním poli – 95% ročně vydaných her jsou odpad. S magazíny a recenzemi je to podobné. Není tedy divu, že nás musí přesvědčovat vysokým hodnocením her o svých kvalitách, i když je počet her s hodnocením 80 nebo dokonce 90 vyšší než počet skutečně kvalitních her … herní bída jde v ruku v ruce s bídou recenzí a hodnocení – to jsou důsledky toho, že z her se stal spotřební průmysl a peníze jsou až na prvním, druhém, třetím, čtvrtém i pátém místě. Můžete brečet, můžete nadávat, můžete nesouhlasit, ale tohle je prostě realita, realita, na které se akceptováním a nákupem průměrných her, nákupem zbytečných herních platforem a spotřebitelským chováním přímo podílíte …
Toliko k úvodu a teď se dostáváme k samotnému hodnocení her …
