• Gameplay

Tentokrát nebudete mít k dispozici zdroje celé planety, i když vám to moc vadit nebude, zdrojů budete moci vybudovat dost. Ujmete se velení předělané vesmírné lodi, která bude sloužit jako vaše mobilní základna. V té budete budovat zařízení, provádět výzkum, výrobu i výcvik. Nechybí tedy stará dobrá mapa světa, na které se budete pohybovat a řešit mise.

Bohužel tentokrát ze hry zmizelo sestřelování a detekce UFO, což je však vzhledem k vašemu jinému postavení v tomto díle, celkem logické. Co přibylo je ale budování sítě odporu, kdy vám vybudování vysílačů v jednotlivých částech světa zajistí jisté bonusy. Jde ale o variaci starého systému z předchozího dílu (satelitní pokrytí), jen trochu jinak vypadajícího. Funguje však stejně, takže tady se nic nového vlastně nevymýšlelo.

Stejně tak se nic nového nevymýšlelo ani u výzkumu, výroby a budování a výcviku teamu. Změn doznalo pouze vlastně vybavení a některé schopnosti. XCOM2 má ale poněkud větší možnosti podrobnějšího managementu postav, výbavy i možnost změnit později názor a přetrénovat postavu. I tentokrát však jednotliví členové teamu jsou velmi cenní a každá ztráta (které jsou bohužel snadno dosažitelné), je velmi citelná.

Tvůrci vylepšili hodně individualizaci jednotlivých postav, takže si s nimi můžete opravdu vyhrát a přesně to chceme :). Upravovat můžete vzhled vlastní postavy i výbavy. Budovat musíte také vyvážený team, složený z několika zaměření vojáků s různými a velmi užitečnými schopnostmi. Team si můžete poskládat, podle svých strategických přestav.

 S tímto teamem budete pět vyrážet na bojové mise, které se ve své podstatě nijak nezměnily a klasické jádro XCOM zůstalo zcela zachováno. K nadšení všech hráčů. Proč měnit to, co funguje a tahle tahová strategie opravdu funguje. Proti předchozímu dílu však tvůrci vylepšili mnoho drobností. Mapy jsou mnohem zajímavější, pestřejší a grafiky detailnější. Destrukce prostředí je mnohem působivější a zajímavější. Ovládání je lépe a přehledněji řešeno. Zkrátka žádná revoluce, ale velmi vítaná evoluce. Asi jedinou výraznější novinkou je větší variabilita zbraní a zejména granátových a raketových s výrazným vlivem na prostředí mapy a herně největší novinkou je to, že v mnoha misích jdete do boje utajeni. Takže máte prostor a většinou čas na to připravit přepadení na hlídkující nepřátelské vojáky a to je snad i nejzábavnější složka hry :). Zajímavou změnou je také asi největší změna u herních tříd a to u "specialisty". Ten má u sebe drona, jež může léčit, nebo útočit a také hackovat systémy s velmi zajímavými odměnami, kdy některé jsou přímo klíčové na vyšších obtížnostech k pokoření hry.

Variabilita nepřátel víceméně zůstala na úrovni předchozího dílu. Nicméně všechno je tak trochu propracovanější a jednotlivé druhy nepřátel jsou různorodější. Stejně jako tvůrci vylepšili prostředí, vylepšili i nepřátele a efekty s nimi související. AI zůstalo na vysoké úrovni, zejména na vyšších nastaveních obtížnosti. Způsob boje se ale nezměnil.

Variabilita misí zůstala také víceméně na úrovni předchůdce, ale i tady samozřejmě doznaly stylově změn, protože jste vlastně v roli partyzánů. Většinou tak budete dělat "tajné mise" s cílem zajmout osobu, hacknout nějaký terminál či zlikvidovat nějaké zařízení nebo naopak zajistit nějaké zařízení. Některé mise v podstatě nejsou časově omezeny, u některých ale máte prostor omezený daný maximálním počtem tahů nebo počtem lidí, které musíte zachránit. Normálně nejsem rád tímto "časovým omezením" ale zde to kupodivu nevadí a dokonce to vlastně docela sedí k pozici, ve které ve hře jste.

Z počátku se zdát, že na vlastní cíl hry, tedy zastavit projekt "AVATAR" máte dost času, nicméně s určitými výzkumy se hra rychle rozjede a vy brzy nebudete vědět, co dříve. Potíž je, že pokud budete hnát průzkum v některých oblastech činností vetřelců moc daleko, nebudete mít k dispozici výbavu, abyste je zastavili v přímých soubojích, pokud zase nebudete zkoumat aktivity vetřelců, projekt AVATAR nezastavíte a prohrajete dříve, než si to uvědomíte. Nutno dodat, že se to hodně liší s nastavením obtížností, přesto lze některé věci ovlivnit tím, že budete třeba uměle zdržovat nějaký vývoj, protože příběhová kampaň hry se neposune, dokud nevyzkoumáte tu danou věc. Nicméně se zároveň budete rozhodovat o tom, které mise plnit a které ne (nemůžete plnit všechny) a to má následky. Stejně tak při bojích můžete utrpět ztráty a zranění teamu, které budou klíčové pro další mise, jež pak nemusíte splnit, opět s následky. Právě vyšší nastavení obtížnosti hry tyto věci výrazně ztěžují a dělají hru tak velkou výzvou (tu si můžete vytvořit i zákazem ukládání nebo nastavením náhodného přepočítávání nahrání apod.). Ani nejnižší obtížnost není úplně procházka a lze snadno prohrát. A to je dobře. Hra má prostě tu správnou výzvu!    

Shrnutí: Pokud vám tedy přijde, že tvůrci vlastně jen upravili to, co už bylo v předchozím díle, něco ponechali, něco doplnili, něco použili trochu jinak, ale vlastně nic moc nového nepřidali, tak máte naprostou pravdu. Otázkou je, zda je na tom v tomto případě něco špatného, když předloha je výborná a funkční. Osobně si myslím, že pár věcí se dalo udělat lépe a dokonce hru přeci jen posunout. Nicméně vývoj hry vlastně není u konce. Proč? To si řekneme v závěru ...

Teď se podívejme na technické zpracování a také pár testů nároků na naše PC ...