SONY vydalo další PC verzi svého staršího herního hitu. A dnes se podíváme, jak to dopadlo.
The Last of Us Part I – TEST výkonu GPU a CPU
a RECENZE hry aneb smrt 8GB grafických karet?
Jako obvykle pro vás máme na DDWorld.cz v ČR netradiční TEST výkonu nové hry na různých aktuálních grafických kartách a procesorech spojených současně s recenzí samotné hry. Tentokrát se odíváme na The Last of Us Part I, které SONY nedávno vydalo jako další ze svých kdysi PlayStation exkluzivních her ve verzi na PC. Představovat tuhle hru bude dnes o něco jednodušší, protože vznikl velmi vysoce hodnocený HBO seriál na její motivy, který byl nedávno odvysílaný. A tahle celá hra byla jeho předlohou, které se snažili tvůrci seriálu překvapivě hodně držet (což není tak obvyklé u filmů/seriálů podle her). Na druhou stranu je nutné říci, že The Last of Us Part I ani ve své herní verzi není vlastně moc hra. Tedy přesněji, je tam hodně málo hraní a celé je to spíše právě seriál o několika kapitolách, kde mezi dlouhými filmovými sekvencemi můžete s postavami „chvilku pohybovat“ v postapokalyptickém světě.
Jinak testování této hry nám komplikoval stav, ve kterém vyšla. Asi jste zaregistrovali zprávy o tom, že po vydání moc nefungovala. SONY přitom doposud vydávalo funkční a jedny z nejlepších PC portů kdysi exkluzivních konzolových her. Bohužel vydání téhle, se příliš nepovedlo. Tedy přesněji, z nějakého důvodů SONY zanedbalo jakoukoliv výstupní kontrolu, a pustilo ji na trh ve stavu, ve kterém zjevně nebylo plně dokončené technické vyladění apod. Pokud jste tedy hráli hru při jejím vydání na PC, narazily jste na velké množství problémů, hlavně kolem shaderů, které se dlouho tzv. „budovaly“.
Na slabších PC to trvalo klidně hodinu, i na mém prakticky nejvýkonnějším herním PC, které si dnes můžete postavit s RYZEN 9 7950X3D v kombinaci s Radeon RX 7900 XTX 24GB a ultrarychlým SSD, trvalo tzv. „building shaders“ přes 20 minut. Bez dokončení této operace ale nemělo hru smysl pouštět, protože výsledkem byly většinou obří artefakty, chybějící textury a prostě rozbitá hra. Navíc tahle operace se musela dělat prakticky při každém spuštění hry a ani po jejím úspěšném dokončení to nebylo bez problémů. Hra byla dost nestabilní, obsahovala jiné závažné viditelné bugy a celkově prostě hrůza a jednoznačně nefunkční produkt. SONY a Naughty Dog (kteří ale tenhle PC port přímo nedělali), slíbili nápravu a zjevně úspěšně zatlačili na vývojáře portu. A ti nakonec vydali několik updatů, speciálně verzi 1.0.2.0, která vyšla v pátek 7.4.2023, téměř 14 dní po vydání hry. V této verzi už byly zjevně ty nejzávažnější problémy opraveny, a tak naše hraní, a hlavně testování hry proběhlo až na této zjevně již funkční verzi hry. A jak to tedy nyní šlape?
Gameplay – recenze hry The Last of Us Part I
Příběh této hry je dnes už obecně znám i široké veřejnosti nehrající hry. Jde určitě o nejznámější hru i mimo PlayStation platformu. Speciálně s ohledem na značně kontroverzní druhý díl, kterého se bojí i tvůrci seriálové verze. V případě PC platformy máme však zatím k dispozici jen ten první díl (Part 1).
Z herního hlediska je zdě ovšem velmi málo co hodnotit. Ono je zde totiž až šokujícím způsobem málo hry a hraní jako takového. TLoU je totiž spíše interaktivní koridorový film, kde ovládat můžete postavy jen mezi dlouhými filmovými sekvencemi. Nechybí scény kde musíte včas zmáčknout nějaké tlačítko apod.
Pokud jde o ty herní sekvence, nesmíme také zapomenout, že z herního hlediska jde převážně o hru z roku 2013, originálně vydanou tedy ještě na PlayStation 3, o rok později i na tehdy nový PlayStation 4. Naše současná verze je přepracovaná herně a jde o tzv. REMAKE, který vyšel v roce 2022 na PlayStation 5. A nyní tedy dorazil i na PC. Tahle verze má vylepšené herní prvky, lepší soubojový systém a několik dalších vylepšení, takže tohle je vrcholná verze a současně na ni přímo a mnohem lépe herně navazuje druhý díl (pro PC zatím nevydán), a společně tak tvoří vlastně jeden celek. Proto REMAKE nese dodatečné „Part“ označení.
Herně tu však prostě není moc co hodnotit. Když máte možnost postavy přímo ovládat, je to jen mezi těmi filmečky oddělující jednotlivé kapitoly a hraní je pořád stejné. Máte pasáž, kde prostě jdete uzavřeným koridorem (putujete) a přitom máte dodatečné rozhovory mezi postavami. Následuje pak prostřední akční pasáž, kdy objevíte nepřátele. A to buď lidská „monstra“ nebo zmutovaná lidská monstra a zde máte na výběr je buď tiše zlikvidovat, či se jen proplížit, a nebo to udělat stylem rambo. Pak obvykle dojdete na konec dané mapy/koridoru a následuje tak další pasáž, kde máte buď nějaký další rozhovor s postavami, nebo začne napínavá filmová sekvence a tohle si několikrát zopakujete a je konec hry.
Je tu zkrátka velmi málo hraní jako takového. A jak budete hrát, záleží hlavně na nastavené obtížnosti. Těch je několik, liší se hlavně v dostupnosti surovin, tedy v tom, kolik budete nacházet v prostředí materiálu pro vylepšení zbraně a také kolik budete mít velmi omezené munice. Ani jedním se nemusíte na PC příliš zaobírat na první tři obtížnosti, protože na PC, kde máte extrémně přesné kombo myš+klávesnice, prostě dáváte headshoty. A hra je extrémně snadná. Těžké je to až na nejvyšších nastaveních, kde kromě extrémně limitovaného množství surovin, můžete mít také trvalou smrt apod. Zkrátka je to na vás, jaké nastavení si střihnete, já dal normální a byla to herně celkem nudná procházka, protože ani těch pár herních prvků není nijak objevných a extra zajímavých.
Jednotlivé lokace jsou vizuálně unikátní, ale herně stejné, velmi malé a jde prostě o koridor jedné cesty. Nejotravnější částí je hledání těch surovin a materiálů v celkově prázdném zničeném prostředí, kterých je jen pár. A jde prakticky jen o nutné zlo, není to zábavné ani zajímavé. Kromě nich sbíráte i poznámky, které mohou vést k unikátnímu rozhovoru s ostatními charaktery apod. Tvůrci udělali poměrně robustní systém modifikací rozsáhlého arzenálu, kdy vylepšení jsou znát, ale jsou „nákladná“ na suroviny a odemknete si je také postupně ale musíte se rozhodnout která využijete. Navíc není možnost výroby munice, dokonce ani šípů apod. To omezuje vaše možnosti hraní a musíte tedy dobře rozvažovat (na vyšších obtížnostech), co kdy použít. Tvůrci se také snažili o nějaký levelový systém, ale je tu jen možnost posbírat pár manuálů, které vám odemknout % vylepšení vašich základních schopností, které si můžete o pár stupňů vylepšit skrze určitou surovinu. Zásadní vliv to má až na vyšších obtížnostech, jinak moc ne.
No to je tak všechno. Je zde prostě velmi málo hry jako takové, vaše postava má omezené možnosti, hra je navíc pořád stejná s minimem variability čehokoliv. Není zde žádný prostor pro nějaké odchylování se z jasně určené cesty a tvůrci zadaného výsledku. Nemáte žádný vliv na příběh a jeho vývoj, rozhodnutí ani nic podobného. Prostě se po vás jako hráči chce jen abyste tu vaši postavu provedli skrze koridory od bodu A do bodu B, kde se stane jasně daná věc a následuje jasně nalajnovaná cestička k další jasně dané věci. Většinu hry tvoří prostě normální dialogy postav nebo přímo filmečky.