Ovládání:

Hru lze samozřejmě ovládat různě. Klávesnicí, gamepadem, volantem atd. primárně je hra  logicky dělaná na volant. Nicméně v rámci recenze jsem si zkusil hrát i na klávesnici.

Hra na klávesnici je v případě Toca Race Driver 3 udělaná tak, že i na klávesnici lze dohrát a vyhrát hru. Ovšem musíte počítat s tím, že nikdy dokonale neodstartujete, vaše průjezdy zatáček a výjezdy z nich nebudou ideální atd. Také se hrou na klávesnici oberete takřka o vše, proč si závodní hru, jako je Toca vyplatí pořizovat. Rozdíl proti hraní na volantu a na klávesnici je v tomto případě obrovský, rozdíl bude činit mnoho sekund na kolo. Není to prostě arkáda stylu NFS MW, kde rozdíl na kolo mezi klávesnicí a volantem je naprosto minimální.  

Hra na volantu dostává hru do zcela jiných dimenzí. Nastavit lze volant takřka dokonale, veškeré mrtvé zóny, síla a jemnost force feedback. Přítomna je i spojka, kterou bohužel těžko použijete. Hra podporuje 900° volanty. Samotný Force Feedback funguje výborně, i když v některých situacích, třeba ve smyku vypne, což se mi zdá ne zcela reálné. Ale kvalita a úroveň force feedbacku závisí také na vámi použitém volantu a věřte, že tam jsou značné rozdíly.

Dojmy z jízdy:

Recenzi závodní hry není možné dělat pouze na klávesnici, jak si někteří ,,recenzenti“ myslí. Nejlepší způsob je udělat ji, jak na klávesnici, tak na volantu. Závodní hry jsou dělány především pro volant a valná většina hráčů, co si Tocu pořídí ji na volantu provozovat bude. V dnešní době hrát závodní hru bez volantu je 10% zážitek ze hry. S tím také přistupuji k hodnocení jízdních dojmů hry. Beru v potaz jen hru na volantu, jelikož mluvit o nějakých jízdních dojmech při hře na klávesnici je scestné.

Pokud si nastavíte vše lehké, nebude pro vás žádný problém, již v polovině prvního kola (ne-li v první zatáčce) se dostat do čela ať jste startovali, třeba z chvostu startovního pole. I když uděláte během závodů pár chyb, soupeři vás stejně nedojedou. Navíc na některých tratích působí soupeři, jako když trať vidí poprvé a brzdí před každou zatáčkou. Což pokud jedete těsně za nimi vás může nemile překvapit a soupeři poněkud vylepšíte zadní část vozu.  

Já jsem si nastavil samozřejmě hru na maximum ,,realistického“.  Rozdíl ve hře mezi vypnutým realistickým chováním a zapnutým mi přišel poněkud zvláštní. Při vypnutém, tedy lehčím nastavení, auto mnohem více až nerealisticky smykovalo, ale zase byl daleko menší model poškození. Při realistickém nastavení, pro mě osobně bylo ovládání auta snazší, nicméně zde se musíte hodně vyvarovat kolizí a výjezdů mimo trať. To vás totiž dokáže hodně poškodit, což je tady vcelku dobře vyvedeno, lehká a křehká formulka se poškodí snáze než závodní tahač.

Rozdíl mezi jednotlivými auty je daleko výraznější než v předchozím díle Toca. Pokud pojedete závod s malou formulkou a pak přesedláte do závodního tahače, zkuste brzdit stejně a uvidíte, kam s tím tahačem poletíte. Náhon na přední, zadní či všechna čtyři je opravdu pěkně poznat. K samotné jízdě, bohužel ani na maximální nastavení to není reálné, některá auta se chovají příliš klidně, některá zase až přespříliš přetáčivě. Co se mi nelíbilo, je nereálnost některých aut. Že bych se závodním tahačem jel 240km/h a pak brzdil 100m před zatáčkou a dobrzdil, je poněkud více než přehnaně naivní, navíc několikrát za závod.   

Slip stream ve hře funguje, ale funguje nereálně, že jedete rychleji když jste schovaní za soupeřovo autem je správné fungování a to zde je, jenže on to zde funguje i když jedete těsně před soupeřem, což už jaksi není možné.

Soupeři:

Inteligence soupeřů je dobrá, ale značně nestálá. Jsou tratě kde ať jedete, jako pánbůh stále je máte za kufrem. Pak jsou však tratě, kde jsou soupeři doslova ,,impotentní“. Nejsou schopni projet rychlou zatáčku, aniž by před ní brzdili, jak o život. Takže je bez velké snahy, překonáte na kolo klidně o 15 sekund.  Obtížnost hry je dána především obtížností a chováním soupeřů. Je vcelku velký rozdíl v kariéře mezi soupeřem na normal a hard obtížnost. Ale pro hráče, který hraje simulátory nebudou ani na hard nastavení neporazitelní. Bohužel chování soupeřů se autorů hry nepovedlo. Do realističnosti má hodně daleko. Starty mají všichni stejné – dokonalé! Nikdy se nestane, že by někdo na startu zaspal. A většinou mají starty lepší než vy. Při soubojích je jejich chování hodně drzé až vyloženě nebezpečné a nesportovní, naprosto neváhají vás vystrčit z tratě. Což je sice relativně bezpečné v autech, ale ne ve formulích a formulkách s odkrytými koly, tam jsou soupeři naprosto nereální. O tom, že když stojíte přes cestu, tak to soupeři do vás bez skrupulí napálí, jako by se nechumelilo, snad už vůbec nebudu mluvit. Bohužel i když soupeři nejsou zase přehnaně těžcí, jejich chování je otřesné a ve spojení s penalizací při výjezdu z tratě se hra na maximální obtížnost jeví, jako nehratelná, či spíše bez notně pocuchaných nervů, jako nedohratelná.