Strana 2 z 3
Zapojit paměti není žádná velká věda, je pouze potřeba rozebrat notebook abyste měli přístup ke slotům, kam se paměti zapojují. To není samozřejmě u všech modelů možné, nebo snadné. Ale u některých to naopak výrobci přímo podporují. S testovacím notebookem HP EliteBook 840 G10 je to otázka několika minut, protože stačí povolit všechny šroubky na spodku přístroje a poté stačí jenom sundat spodní kryt, pod kterým už máte snadný přístup jak k paměťovým slotům.

Po zasunutí modulů do slotů již stačí notebook jenom zapnout, není ani nutné nastavení BIOSu (což může být u řady notebooků problém zejména pokud byste koupili rychlejší DDR5 než těch 4800 – 5600MHz, které běžně Intel/AMD podporují. Ovšem doporučuji si zkontrolovat, zda paměti opravdu funguji na správně frekvenci, a časování třeba v programu HW Info nebo CPU-Z. Co se týče HW vybavení tohoto modelu je zde procesor i5-1345U, který je vybaven 2 výkonnými jádry schopnými pracovat až na 4700MHz. Dále je zde 8 menších procesorových jader a díky HT technologii je k dispozici celkem 12 vláken. Procesor je schopen obsloužit maximálně 64GB RAM. Integrovaná grafická karta je Intel Iris Xe, která je schopná pracovat až na frekvenci 1250MHz a podporuje DX12.1.

Jako první jsem se tedy ujal testovat paměťovou propustnost v syntetickém programu Aida64. S jedním 16GB modulem jsem se pohyboval kolem 35GB/s u kopírování, 36GB/s u zápisu a 38GB/s u čtení. Při zapojení obou modulu se navýšila propustnost o skoro 100% na skoro 70GB/s u zápisu, 62GB/s u čtení a skoro 66GB/s u kopírování. Jaký vliv bude mít toto zapojení na programy a syntetické testy se podíváme dále. Nepatrně se dokonce snížila i latence z 90ns na 86ns.

Jak vidíte z tabulky, vliv větší paměťové sběrnice má u některých aplikací celkem hmatatelný vliv, většinou se nárůst výkonu pohybuje mezi 0 až 20%. Jeden z těch větších jsem zaznamenal například v programu WINRAR, kde se nárůst pohyboval kolem 14%. To není vůbec špatný výsledek, bavíme-li se pouze o výměně pamětí.

Celkem hmatatelného nárůstu výkonu jsem se dočkal i v programu Cinebench R23, tedy benchmarku který měří výpočetní výkon procesoru. V jedno vláknovém výkonu nebyl rozdíl skoro žádný, ale při vytížení všech jader jsem se dočkal skoro 300 bodů navíc. Zde tedy žádný větší nárůst nečekejte.

Ovšem pěkného nárůstu výkonu jsem se dočkal v syntetickém benchmarku PassMark, hlavně testu určeného k pamětem, procesoru a integrované grafické karty. Zde jsem zaznamenal nárůst výkonu od 16 do 18%.

Mírného nárůstu výkonu jsem se nakonec dočkal i u programu Geekbench 6, opět hlavně u více jádrového výkonu. Značný nárůst výkonu jsem zde zaznamenal i při testování integrovaného grafického čipu v procesoru.


V další fázi testování jsem se tedy soustředil na porovnání herního výkonu díky externímu boxu EG200 od CoolerMaster s grafickou kartou KFA2 GeForce RTX 3060 Ti 8GB. Zde jsem nakonec dosáhl na celkem velké rozdíly ve výkonu zvlášť u zhruba poloviny her. Někde jsem naměřil až neskutečný rozdíl kolem 40% což je opravdu hodně. Pokud tedy máte herní notebook vybavený jenom jedním modulem DDR4/5, silně doporučuji si dokoupit ještě druhý, protože paměťová propustnost dělá opravdu divy.

U některých aplikací jde nárůst výkonu i na vrub kapacit kdy 16GB vs. 64GB je znát, ale ve většině případů by i kombinace 2x16GB, na tom byla co se výkonu velmi podobně. Hlavní rozdíl dělá prostě dvoukanálový řadič proti jednokanálu.

Můj závěr, speciálně co se týče herního výkonu je tedy jasný. Pokud chcete notebook na hraní her, určitě sáhněte po modelu, který má paměti zapojené vždy páru a využívá tak jejich větší datovou propustnost a není tak podstatné, zda budete mít 2x 16GB nebo 2x 32GB. Hlavní je ten dvoukanál a možná i rychlost, ale to jsme dnes vzhledem k povaze testovaných DDR5-4800MHz modulů otestovat nemohli.
Pojďme k závěru.
|