|
Strana 2 z 4
- HP Pavilion dv7-6050ec – Notebook
Elegantní zakulacený stroj se svými 17,3“ patří k větším, ale dnes už rozhodně ne nemobilním PC.
Na první pohled Pavilion dv7 vyniká moderním a futuristickým vzhledem. Design je ovšem věc vkusu, někteří mohou notebooku vyčítat nevyužití místa, titěrné ovládací prvky a tak podobně. Zase jiným se podobný design může líbit. Osobně můžeme konstatovat, že jsme rozhodně viděli zajímavější a nápaditější modely. Ale z hlediska zpracování je konstrukce pevná a všechno sedí a lícuje.
Pevné je i víko. Je pěkné vidět, že od ultralesklých plastových povrchů dnes výrobci ustupují, a nahrazují jej kartáčovaným hliníkem. HP je ale vyleštilo až moc a jsou na něm bohužel docela dost vidět otisky.
Snad jedinou větší výhradu ke zpracování a konstrukci notebooků máme, že by možná bylo vhodné dopilovat i chlazení, které v zátěži po delší době vykazuje výrazný teplotní nárůst na levé straně klávesnice. Spolu s tím počítejte i s výraznějším hlukem ventilátoru. V úvahu ale musíme vzít i maximalistickou výbavu v kombinaci s velmi příznivou cenou tohoto modelu a v tom případě můžeme konstatovat, že užitná hodnota je velmi vysoká.
Klávesnice nabízí pohodlné psaní, samozřejmostí je numerická část. Příjemně překvapily některé funkční klávesy, které bývají přístupné přes klávesu Fn. Zde se jas display nebo ovládání zvuku řeší přímo přes klávesy bez nutnosti stisku Fn. Na druhou stranu osekané šipky mě z počátku děsily a dodnes jsem si na ně nezvykl.
Větší kritiku bych projevil u touchpadu. Rolování fungující na heslo, na druhou stranu multifunkce potěšila. Nebyl jsem příliš spokojený s citlivostí touchpadu, ani přenastavení nepřineslo stav funkce, se kterým bych se spokojil. V oblasti klávesnice a touchpadu je tedy notebook zcela průměrný.
Hned v úvodu při přihlášení je možné nastavení přístupového hesla, případně vložit otisk prstu. Což je dnes samozřejmě standardem u mnoha jiných PC. Čtečka otisku fungovala při přihlášení spolehlivě. Horší to již bylo při využití softwaru HP Simple pass, díky kterému je možné otiskem prstu spustit vybranou aplikaci. Vadila mi jistá pomalost. I menší programy, které se běžně spouštějí do 5s naběhly přes čtečku otisku prstu za 8-10s, což je v případě ovládání počítače již dlouhý čas.
Zvuk patří jednoznačně mezi přednosti Pavilionu dv7. Technologie Beats Audio a dva relativně silné reproduktory umístěné pod displayem příjemně doplňuje malý subwoofer zespodu notebooku. Intenzita i kvalita zvuku byla nadprůměrná.
Display patří mezi slabší, na FullHD u tohoto levnějšího 17,3“ stroje zapomeňte a neoslnil mě ani rozsah nastavení jasu a kontrastu. Přesto díky rozlišení 1600x900 bodů postačí jako slušné multimediální centrum. Kvalita LCD je tedy běžný a slušný průměr. Škoda samozřejmě toho nižšího rozlišení, ale vzhledem k ceně se to dalo očekávat. Webová kamera bohatě postačuje pro skype video přenosy, samozřejmostí je i integrovaný mikrofon.
V krabici se vyskytovala základní výbava (počítač, napájecí adaptér, příručka) rozšířená o televizní tuner s dálkovým ovládáním. Ten spolu se softwarem Media Center fungoval bezchybně. Díky dobře automatizovaným funkcím zvládne instalaci a obsluhu opravdu každý.
Jak už bylo řečeno, notebook je skutečně natřískaný výbavou. Takže je tu samozřejmě klasická DVDRW mechanika, k tomu LAN, Wifi i Bluetooth. Z grafických výstupů najdeme HDMI a VGA. 2x USB 2.0 a 2x USB 3.0. Jako zvláštní výbava je tu USB TV Tunner a dálkové ovládání.
Z hlediska výbavy lze tedy jen těžko co vyčítat, snad možná eSATA konektor by to dokompletoval.
Samotný notebook působí tedy solidním dojmům, i když je vidět i pár kompromisů, které výrobce musel udělat, aby tento velmi vybavený stroj mohl nabídnout za tak zajímavou cenu. Podívejme se tedy na to, co notebook nabízí po stránce výkonu.
|
)
)
