Display, operační paměť, pevný disk ...

U notebooku je vyváženost důležitá. Mnozí potvrdí, že výkonný procesor, kterému však sekunduje málo paměti, pomalý disk a do toho všeho ještě koukáte na nepříliš kvalitní display, je nepoužitelný. Pozornost tedy musíte věnovat všemu a i zde jsou u notebooků velké rozdíly.

Operační paměť

 Velikost i rychlost jsou stejně důležitá, jako na desktopu. Dnes je minimem 512MB a naprostým standardem 1024MB. Paměťové moduly se však u notebooků proti těm, co známe na desktopech liší. Rozhodně neosadíte desktopovou ramku do notebooku - to jen pro ty, kteří by takto chtěli ušetřit.

Dnes se u většiny notebooků a u obou platforem setkáte nejčastěji s DDR2 na 533 - 667MHz. U 99% notebooků jsou na základní desce přítomny jen 2 sloty a někteří výrobci rádi osazují oba sloty. Například u notebooku je uvedeno 1024MB DDR2, ale už se někdy neuvádí, že je to 2x512MB. Přínos dvoukanálového zapojení pamětí je u notebooků malý a navíc se poté špatně rozšiřuje RAM.. Ano, i do notebooku můžete dnes zcela normálně dokoupit paměť. S Jejím osazením to však ne vždy je jednoduché. Jeden slot bývá dostupný vždy ovšem sem tam je druhý slot umístěn nepříliš šťastně a tak to s rozšířením není tak jednoduché.  Je proto vhodné si to dohledat nebo koupit rovnou model  s větší pamětí. O více paměti určitě žádejte, pokud přemýšlíte o notebooku s integrovaným grafickým čipem.

Pevný disk

     Komponenta, která velmi výrazně ovlivňuje výkon. Mnohem výrazněji, než je tomu na desktopech. Tady bychom na úvod doporučili vyhnout se obloukem modelům s diskem, kde je uváděna rychlost otáčení jen 4200ot/min. V kombinaci s malou operační pamětí je to holé neštěstí, ze kterého dobrý pocit i při o něco nižší ceně, mít nebudete. Můžeme být jen rádi, že tato řešení pomalu končí. Minimum je dnes 5400ot/min. Na trhu jsou sice i disky s 7200ot/min, ale výrobci u běžných modelů běžně neosazují. Přesto nelze srovnávat 7200ot na 2,5" mobilním pevném disku a 3,5" dektopovém pevném disku. Je to totiž dáno fyzikálním zákonitostmi, kdy stejné otáčky nezaručují stejný výkon. Díky menším plotnám je obvodová rychlost menších disků nižší a z toho vyplývajících dalších parametrů. Také kapacitně samozřejmě nelze malý disk srovnávat s velkým. Hustota zápisu zůstává stejná a na menší disk logicky nemůžete nacpat více než na větší. V současnosti jsou běžné kapacity 40 - 160GB. Během letošního roku lze očekávat nárůst kapacity až kolem 320GB - tedy i zde platí to, co na desktopech, kde se každý rok kapacita disků přibližně zdvojnásobí.    

A kdo by ho přeci jen chtěl  musí si ho dokoupit a vyměnit. Na původní disk se dá dokoupit USB rámeček a disk dále používat jako přídavný externí.. Výhodou je, že 2,5"USB diskům stačí k napájení jen USB 2.0 port, přes který se připojují. Většina dnešních notebookových disků je SATA, jen v levnějších modelech lze ještě narazit na PATA disky. SATA stále není běžným standardem.

Opět jedna aktuální poznámka. Jistě jste již na našich stránkách četli něco o hybridních pevných discích, či dokonce disků založených na technologii flash. Zejména v noteboocích je použití mechanických pevných disků celkem problémem kvůli přenášení a možným rázům a změnám poloh, což přeci jen u desktopových počítačů je omezeno na minimum. Řešení je nasnadě. Nahradit mechanický pevný disk a o to se v dohledné době pokusí někteří výrobci, kteří chtějí ve velkém nasadit flash technologii. To by znamenalo jednak snížení rizika poruchy až na minimum a hlavně velký nárůst výkonu.

Display

            To, co udává uživatelský komfort je display. Vzhledem k tomu, že do něho budete koukat více než na jinou část notebooku, měli by jste mu věnovat chvilku při výběru. Základem je rozměr většinou udávaný v palcích a ovlivňuje  velikost celého notebooku a jeho použití nejběžněji se vyskytují velikosti od 12,1"  do 17". Nalézt se ale dají vetší i menší.  Vhodná velikost pro bezproblémové denní přenášení mezi domovem prací či školou je velikost do 15,4". Dalším důležitým parametrem je rozlišeni.

V tabulce jsou používaná rozlišení u notebooků. Značení začínající W jsou širokoúhlá řešení. Rozlišení XGA už je dle mého názoru na dnešní dobu malé a pro komfortní práci zcela nevyhovující. Minimální rozlišení, které bych od notebooku požadoval je WXGA(1280x800).  Pro pohodlnou práci je ještě lepší SXGA+ nebo WSXGA+ avšak díky většímu rozlišení a při zachovaní velikosti plochy LCD panelu, může být pro někoho toto rozlišení už nevyhovujícím, díky jeho jemnosti. Může se zdát až titěrné a je to daň za větší pracovní plochu. Pro kreslení a na grafiku se vyplatí i vyšší  bohužel modely s SXGA+ a větším rozlišením jsou až u vyšších modelů notebooků a tomu odpovídá i jejich cena. Také je dobré si uvědomit, že LCD při použití jiného, než nativního rozlišení ztrácí svoji ostrost. To se děje díky tomu, že se fyzický počet bodů nezmění a jen se přepočte požadovaný počet bodů na fyzický. Díky tomu bohužel dojde k citelnému rozmazaní a ztrátě ostrosti obrazu.

Krom tohoto všeho kolem rozlišení jsou ještě na výběr povrchové úpravy v podobě lesklé folie které zlepšuje podaní barev a pozorovací úhly. Nevýhodou je, že zase odráží tzv. „prasátka". Samozřejmě stále zůstávají značně omezeny pozorovací úhly LCD.

Optická mechanika

         Standardem se již stala DVD vypalovačka a to už i u nejlevnějších modelů a stejně jako na desktopech v této oblasti, není moc co řešit. Snad až na možnost, kdy u dražších modelů notebooků muže být mechanika v modulační šachtě a dá měnit za  druhou baterii nebo druhý disk. Samozřejmě vše si musíte dokoupit a ceny nejsou zrovna malé. Jinak výměna není bez servisu možná.