Před tím , než se podíváme na konkrétní návrh chlazení PC, je namístě si představit dnes dostupné druhy chlazení, principy a tak všeobecně. Mnozí z vás jistě ani netuší, čím vším ze chladit počítač.   

Chlazení vzduchem

Nejrozšířenější a nejdostupnější způsob chlazení vůbec. To je to, co valná většina z vás používá doma. Dělí se na dva základní způsoby a to aktivní (pomocí aktivních činitelů, což je rotující větrák s lopatkami ) nebo pasivní (bez aktivních činitelů – bez větráku).

V minulosti se na výkon a tichost provozu příliš nehledělo, ani nemuselo, protože uživatelé tichý PC neznali.  Produkované teplo tehdejších komponent se s dnešními přímotopy  nedá takřka srovnat. Byla to éra malých a hlučných větráků a chlazení. Bohužel postupem časem rostlo produkované teplo, nicméně kvalita chlazení odpovídajícím způsobem nestoupala, stále to byly hlučné (dle hesla čím více otáček, tím lépe) malé větráky a chladiče. A tak mnozí hledali další alternativy chlazení, kterým bylo vodní chlazení. Nicméně naštěstí některé tehdy nové, ale i zavedené firmy pochopily, že takto to dále nejde a začal překotný vývoj chlazení a chladičů. Dnes máme na výběr opravdu z mnoha a mnoha variant. Nahradit tak hlučný a nepříliš účinný (i když dostatečný) Boxovaný chladič, i když i tam u dražších modelů CPU je znatelné zlepšení, je snadné. Jen si vybrat.   

Aktivní chladič:

Jak takový aktivní chladič funguje je pěkně vidět na následujícím obrázku. Demonstrované je to na chladiči procesoru klasické konstrukce od firmy Arctic Cooling, která se výrobou a návrhy chlazení zabývá a je jednou z nejznámějších.

Rotující větrák s lopatkami vhání vzduch na pasivní část, která je v přímém kontaktu s chlazenou komponentou a odvádí od ní teplo. Naháněný vzduch proudí po pasivu a odvádí teplo pryč do prostoru kolem žeber.

Pasivní chladič:

Postrádá aktivní část, bývá použit u tepelně méně výkonných součástek, jeho účinnost závisí na kvalitě a způsobu chlazení celého PC, jako celku. Vyšší teploty než u aktivního chladiče vynahrazuje naprosto bezhlučný provoz.

Pasivní chladič je vlastně veliký kus hliníkového nebo měděného masivu navrženého tak, aby pomocí proudění vzduchu odváděné teplo, co možná nejlépe odcházelo pryč. Z toho pramení tvarová různorodost žebrování. Asi je všem jasné, že tímto způsobem lze chladit pouze opravdu nepříliš tepelně náročné komponenty. Ty nejvýkonnější s vysokou produkcí tepla by sice se dali pasivně chladit také, ale k tomu by jste potřebovali opravdu velkou vyzařovací plochu a dostatečný proud vzduchu na ochlazení.

Moderní aktivně-pasivní chladič:

Dnes se nejčastěji setkáte s jistou kombinací obou. To znamená, že chladič lze u méně tepelně výkonných komponent použít jako pasiv, bez aktivního ventilátoru. Nicméně výrobce umožňuje i přidat aktivní chlazení a to ne velikostně ledajaký ventilátor. Dnes je naprosto běžnou praxí mít na chladiči přimontované ventilátory o velikosti 120x120, které mají opravdu obrovský proud vzduchu a navíc chladí tiše.

Heatpipe:     

Součástí skoro každého dobrého chladiče je dnes technologie zvaná heatpipe. Její princip můžete vidět na obrázku.

Jak to funguje? Jedná se nejčastěji o měděnou trubičku která má uvnitř houbovitou strukturu, která obsahuje speciální kapalinu. V místě zahřívání kapalina prudce absorbuje teplo vypařuje se a prudce putuje na druhý konec, který je chladnější, zde teplo odevzdá a pára se mění zpět na kapalinu a celý proces se opakuje. Tento proces je nezávislý na poloze trubičky a tedy i na gravitaci.

Jak účinná je heatpipe? Kdyby jste si to někdo chtěl zkusit, tak stačí ponořit chladnou heatpipe do horké vody a ihned se na druhém konci spálíte.