Strana 3 z 5
Po odkrytí skleněné bočnice se naskytne náhled na celé uspořádání vnitřku skříně. Rozložení skříně je celkem tradiční. V levé části skříně je pozice pro základní desku, pod ní jsou na plechu hned tři pozice pro 2.5“ SSD disky. Pod nimi je pak výřez, kde je vidět pozice pro napájecí zdroj (některé současné zdroje totiž disponují LCD panely nebo RGB podsvícením, a tak díky tomu mohou být vidět). Dobrou zprávou je, že další dva 2.5“ SSD disky se dají připevnit vedle základní desky přímo na nosný plech celé konstrukce.
Pokud se podíváme na druhou stranu skříně, i sem lze umístit další jeden 2.5“ disk na plech, na kterém z druhé strany drží základní deska. Vedle této pozice se nachází řízení podsvícení a otáček na ventilátorech. V levé části vedle zdroje se pak nachází dva rámečky pro klasický 3.5“ plotnový disk. Disková kapacita skříně je tedy vynikající.
Pokud jde o instalaci kabeláže, ta je vcelku snadná, protože mezi plechem a bočnicí je opravdu velká mezera. Kabely tedy stačí smotat do hlubšího místa mezi deskou a předními ventilátory na jejich svázání a uchycení ke skříni použít klasické stahovací pásky, ty jsou součástí základního balení, tedy nemusíte je dokupovat, což je jistě pozitivní.
Pokud jde o vnitřní proud vzduchu, skříň v základu pracuje v takzvaném přetlakovém režimu. To znamená, že do skříně je vháněn vzduch o větší síle, než je z ní zase vyfukován ven. Přebytečný vzduch tedy samovolně ze skříně odchází perforací na stropě skříně a v zadní části pod grafickou kartou. Nehrozí tedy, že by komponenty neměly dostatečné chlazení. Pokud byste se chtěli přiblížit vyrovnanému toku vzduchu, stačí přední dva ventilátory zregulovat na menší otáčky.
Podívejme se tedy na to, co se dá do skříně namontovat a jaká je v praxi …
|